Co se stane, když na STK přijedete nepřipraveni
Dalším problematickým bodem je umístění výstražného trojúhelníku. Ten se staví za vozidlo ve vzdálenosti, Http://freeflashgamesnow.Com/profile/4815123/starlamathy která závisí na typu komunikace – na dálnici dál, v obci blíž. Mnoho řidičů ho postaví pár metrů za auto a diví se, že je přehlédnutelný. Reflexní vestu si oblékněte ještě předtím, než vystoupíte, ne až po otevření dveří. Na dálnici je to rozdíl mezi viditelností a ohrožením.
Příprava na STK nezačíná na lince, ale doma. Většina zbytečných oprav vzniká z věcí, které se dají odhalit za deset minut. Prohlédněte auto za denního světla, ideálně na suchém asfaltu. Zkontrolujte všechny svítilny, obrysové světlo u zrcátek, osvětlení registrační značky, obě brzdová světla, blinkry a mlhovky. Vezměte si k ruce druhou osobu, ať vám šlape na pedály a přepíná páčky, sami na to z místa řidiče nedohlédnete.
Abyste zápachu předcházeli, vypínejte klimatizaci tři až pět minut před koncem jízdy a nechte ventilátor běžet. Voda ve výparníku se odpaří a mikroorganismy nemají vlhko. Jednou za čas projeďte auto se zapnutou klimatizací na plný výkon a otevřenými okny. Pokud zápach přetrvává i po výměně filtru a vyčištění odtoku, je na místě odborná demontáž výparníku. Laické rozebírání palubní desky často skončí poškozenými klapkami nebo nefunkčním ovládáním. Radši nejdřív vylučte filtr a odtok, teprve pak řešte hlubší zásah.
Jak měřit a co si hlídat Vyšroubujte čepičku ventilku a pevně nasaďte tlakoměr. U levných ručičkových měřidel se doporučuje měřit dvakrát až třikrát a výsledky porovnat. Digitální přístroje bývají přesnější, ale i ty potřebují občasnou kontrolu. Pokud naměřený tlak nesouhlasí s předepsaným, doplňte vzduch na nejbližší stanici. Ufouknuté kolo nedofukujte odhadem, vždy měřte. Po doplnění znovu zkontrolujte všechny čtyři pneumatiky, včetně rezervy. Rozdíl mezi levou a pravou stranou by neměl přesáhnout pět setin baru, jinak auto táhne do strany.
Olej v převodovce postupně oxiduje, ztrácí viskozitu a přestává správně přenášet tlak. Hydraulické obvody pak nepracují plynule, lamely se nedostatečně mažou a začnou se přehřívat. Převodovka začne řadit pozdě, podřazovat bez důvodu nebo padat do nouzového režimu. Často se přidá i zvýšená hlučnost a vibrace. V tuto chvíli už nejde o výměnu oleje, ale o opravu, která stojí několikanásobně víc.
Kontrola tlaku v pneumatikách patří k nejrychlejším úkonům, které na autě můžete dělat. Přesto ji většina řidičů odkládá, dokud kolo nezačne viditelně ucházet. Přitom stačí pár minut a tlakoměr. Správný tlak ovlivňuje spotřebu, přilnavost, životnost pláště i chování vozu v zatáčce. Podhuštěná pneumatika se přehřívá a může prasknout, přehuštěná zase snižuje kontakt se silnicí a ničí tlumiče.
Typická chyba je měření po dlouhé jízdě po dálnici. Řidič uvidí vyšší hodnotu, myslí si, že je vše v pořádku, a přitom má kolo podhuštěné. Další častou chybou je spoléhat na vizuální kontrolu. Pneumatika s nízkým profilem vypadá nafouknutá i při výrazném úniku vzduchu. Někteří řidiči také podhušťují záměrně kvůli pohodlí, což ale zvyšuje opotřebení a riziko aquaplaningu. Naopak přehuštění kvůli nižší spotřebě ničí střed běhounu a snižuje brzdný účinek.
Kontrolujte tlak alespoň jednou za měsíc a vždy před delší cestou. V zimě počítejte s tím, že pokles teploty o deset stupňů sníží tlak zhruba o sedm setin baru. V létě naopak po prudkém ochlazení při přejezdu mokré vozovky tlak klesá. Sledujte i úbytek vzduchu u jednoho kola — pokud mizí rychleji než u ostatních, hledejte hřebík v běhounu nebo netěsnící ventilek. Včasná kontrola ušetří peníze za nové pláště i případnou nehodu.
Nejprve zjistěte předepsaný tlak pro své auto. Bývá na štítku ve dveřích řidiče, na víčku palivové nádrže nebo v příručce. Údaj se liší podle zatížení — jiný tlak platí pro jízdu s řidičem a jiný pro plně naložené auto s přívěsem. Nikdy nepoužívejte hodnotu z bočnice pneumatiky, ta uvádí maximální tlak, ne doporučený. Měření provádějte vždy za studena, tedy před jízdou nebo alespoň dvě hodiny po ní. Po jízdě se vzduch zahřeje a tlak stoupne klidně o desetinu, takže naměřená hodnota je zkreslená.
Nejdřív zjistěte, jaký typ kotoučů na autě máte. Plné kotouče mají hladkou plochu, děrované nebo drážkované mají v ploše otvory či zářezy. U obou platí, že tloušťka kotouče se mění jen nepatrně, ale nerovnoměrně. Vezměte posuvné měřítko a změřte tloušťku v několika místech po obvodu, Should you loved this article and you wish to receive more information relating to úložné prostory v malém Bytě kindly visit our own web-page. vždy přesně na brzdné ploše, ne na okraji. Naměřené hodnoty porovnejte s minimální tloušťkou vyraženou na vnitřní straně kotouče nebo uvedenou v technickém průkazu. Pokud se dostanete na minimum nebo pod něj, kotouč patří do šrotu i kdyby vypadal dobře.