Když přivedete štěně domů, socializace začíná hned

Socializace štěněte nezačíná kurzem ani návštěvou cvičáku. Začíná ve chvíli, kdy štěně poprvé přejde práh vašeho bytu. Mezi osmým a šestnáctým týdnem věku má pes takzvané kritické období, kdy přijímá nové podněty bez strachu. Co v této době zažije pozitivně, to mu zůstane. Co mu v tuto dobu unikne, se později dohání mnohem těžší. Proto nečekejte, až bude mít všechna očkování hotová. První týdny jsou pro vystavení světu klíčové, jen je nutné volit bezpečné formy.

Důležitá je i výška. Pokud má lék nohy, zvedněte ho alespoň o dva centimetry. Větší mezera znamená snadnější přístup a menší víření prachu při úklidu. Pod nohy dejte pevné podložky, které se neposouvají. Pokud lék nohy nemá, podložte ho nízkým rámem z tvrdého materiálu, který sahá až k podlaze. Tím zabráníte tomu, aby se prach dostal do štěrbiny mezi lékem a podlahou, odkud ho nikdy nedostanete. Rám ale musí být hladký a uzavřený, ne z děrovaného materiálu.

Před obkladem zkontrolujte rovinu latí po celé ploše, ne jen na okrajích. Pokud se objeví odchylka větší než dva milimetry na dva metry, opravte ji ještě před tmelením. Následné vyrovnávání tmelem má smysl jen u kosmetických nerovností, u konstrukčních chyb vede k popraskání spojů. Mezi deskami ponechte spáru tři až pět milimetrů a rohy řešte spíš papírovou páskou než síťovinou.

Typická chyba je příliš mnoho podnětů najednou. Výlet na trh, kde je hluk, davy a další psi, štěně přetíží a výsledkem je ustrašený pes. Raději kratší akce několikrát denně. Druhá chyba je nutit štěně k interakci s cizími lidmi. Pokud se schovává za nohy, nechte ho. Další častá chyba je trestat vrčení. Vrčení je varování, které pes používá, když je mu něco nepříjemné. Když ho potlačíte, přijde o signál a příště kousne bez varování. Místo trestu odveďte pozornost a odstraňte zdroj stresu.

Jak si postel a tělo připravit na horkou n

Na závěr: čelo valendy není detail, ale nástroj. Když stojí u pevné stěny, mimo dosah dveří a s výhledem, který můžete sledovat, soukromí v ložnici se zvedne i bez nového nábytku. Stačí si před spaním všimnout, co máte za hlavou a co vidíte před sebou.

Mezera, úchyt a správné ukotven

Základem je nosit štěně na rukou ven. Můžete ho vzít na náruč před obchod, na zastávku, k rušné ulici. Nemusí se dotýkat země, ale vidí, slyší a cítí. Projíždějící auto, klapot podpatků, houkající sanitka, člověk s deštníkem. Všechno komentujte klidným hlasem a odměňujte pamlskem, když štěně zůstane v klidu. Pokud se lekne, nezvedejte hlas a neutěšujte přehnaně. Stačí pár kroků stranou a nabídnout něco příjemného. Tím se strach nespojí s odměnou, ale s neutrálním zážitkem.

Lidé, psi a povrchy: tři pilíře, které se nesmí vynechat Seznamte štěně s co nejvíce typy lidí. Muž s vousy, dítě v kapuci, člověk na vozíku, starší osoba s holí. Nechte je, ať štěněti nabídnou pamlsek, ale netlačte na kontakt. Pes má právo se odtáhnout. Stejně důležité je setkání s jinými psy. Vyberte klidného, dospělého a očkovaného psa, který štěněti jasně ukáže hranice. Štěně se tak učí řeč těla ve skutečném kontaktu, ne na cvičišti mezi desítkami štěňat, kde vzniká chaos. Povrchy jsou třetí pilíř. Tráva, písek, dlažba, rohožka, dřevo, kovový rošt. Nechte štěně po každém přejít, i když se zdráhá. Nikdy ho netahejte přes něco, co ho děsí. Položte pamlsek na okraj a nechte ho rozhodnout.

Socializace nekončí ve čtyřech měsících. Pokračuje celý první rok, jen s menší intenzitou. Každý týden jeden nový zážitek, jedna nová trasa, jeden nový člověk. Stačí patnáct minut denně. Důležitá je kvalita, ne délka. Štěně, které zažije pět klidných setkání, je na tom lépe než to, které projde třemi hodinami chaosu. Pokud se objeví silný strach, neváhejte vyhledat pomoc odborníka na chování zvířat. Čím dříve se začne pracovat, tím lepší výsledek. Pes, který se nebojí světa, se s vámi bude učit snadněji a žije spokojenější život.