Edytujesz Mikrovlnka vs. hrnec: co zavařování v mikrovlnce skutečně zvládne

Zásadní je také čistota nádobí a rukou. Strouhadlo i mísu opláchněte horkou vodou a nechte oschnout, zbytky starého ovoce na struhadle jsou častým zdrojem plísní. Nepoužívejte kovové nádoby, které mohou s kyselinou reagovat a dát hmotě kovovou pachuť. Pokud jablka zpracováváte ve větším množství, dělejte to po menších dávkách a hotové porce hned ukládejte do chladu, ne je nechávejte stát na lince, dokud nedokončíte zbytek.<br><br>Sklenice musí být určená pro mikrovlnný ohřev, bez kovového víčka a bez zlatých nebo kovových ozdob. Používejte sklenice s rovnými stěnami a širokým hrdlem, ne úzké lahve. Před plněním je propláchněte horkou vodou a nechte oschnout, víčka krátce povařte ve vodě. Náplň plňte maximálně do tří čtvrtin, aby měla směs kam vřít, a okraj sklenice otřete dočista.<br><br>Pozor na typické chyby. Nekupitě brambory vedle cibule nebo jablek: cibule podporuje klíčení a jablka uvolňují etylen, který brambory také rychleji budí. Neotvírejte bednu každý den – kolísání teploty a vlhkosti dělá víc škody než užitku. Jednou za dva až tři týdny udělejte kontrolu: vyberte změklé, nahnilé nebo naklíčené kusy, protože jedna shnilá hlíza nakazí celou vrstvu. Malé klíčky opatrně odlomte, ale brambory s dlouhými výhonky už dál neskladujte.<br><br>Řídký sladkokyselý nálev je nejčastější důvod, proč se zavařenina po otevření rozteče po talíři místo toho, aby držela tvar. Příčina bývá dvojí: buď se použilo málo zahušťovadla, nebo se přidalo ve špatnou chvíli a za špatné teploty. Než začnete cokoli dosypávat, ochutnejte a zkontrolujte konzistenci za studena – nálev, který je ve vroucím hrnci hustý, po vychladnutí zhoustne ještě výrazněji. Pokud už teď připomíná vodu, je čas zasáhnout.<br><br>Sklenice, pasterizace a to, co rozhoduje o trvanlivos<br><br>Nálev připravte z vody a octa v poměru, který odpovídá chuti, ale nikdy neklesejte pod polovinu octa. Kyselost pod touto hranicí už nezaručí, že se obsah ve sklenici udrží. Do vroucího nálevu přidejte sůl, cukr podle chuti a koření – kmín, nové koření, bobkový list, hořčičné semínko. Papriky se do nálevu nevaří, pouze se jím zalévají, aby zůstaly křupavé.<br><br>Nejčastější chybou je příliš málo octa a příliš mnoho cukru, což vytvoří ideální prostředí pro kvasinky. Druhou chybou je nedostatečné ponoření paprik – kusy vyčnívající nad hladinu rychle chytí plíseň. Třetí je plnění do ještě teplých sklenic, které se pak rosí a ředí nálev. Když tyto tři body ohlídáte, nakládané papriky vydrží v chladu několik měsíců a v kuchyni poslouží jako rychlá příloha k masu, do sendvičů i k sýrům.<br><br>Naplněné sklenice nechte vychladnout při pokojové teplotě a potom je přemístěte do chladna – do sklepa, spíže nebo spodní části chladničky. Bez zavařování se neobejdete bez chladu, protože právě teplota zpomaluje případné kvašení. Po týdnu sklenice zkontrolujte: víčko má být vtažené, nálev čirý, papriky pevné. Pokud se víčko vydouvá, nálev kalí nebo se na hladině objeví bílý povlak, obsah vyhoďte.<br><br>Nejspolehlivější je škrob. Bramborový nebo kukuřičný škrob rozmíchejte ve studené vodě v poměru jedna lžíce na dvě lžíce vody a vlijte do nálevu, který právě bublá. Vařte minutu až dvě a míchejte, dokud směs nezesklovatí. Kukuřičný škrob vydrží vyšší teploty a méně zakalí, bramborový dá hutnější, ale trochu „moučnatější" texturu. Chybou je sypat škrob přímo do horké tekutiny – okamžitě vytvoří hrudky, které už nerozmícháte.<br><br>Nakládané papriky bez zavařování se hodí do spižírny, kde není místo na zavařovací hrnce ani chuť trávit večery u plotny. Základ je jednoduchý: papriky zbavit vody, zalít je octovým nálevem a nechat je v chladu dojít. Klíčem není recept, ale hygiena a poměr octa. Když se to podcení, sklenice po pár týdnech pracuje, víčko se vydouvá a obsah se kazí.<br><br>Zavařování v mikrovlnné troubě není náhrada klasického zavařování ve vodní lázni. Je to rychlá metoda pro malé množství sklenic, která funguje jen u určitých potravin a jen při dodržení několika pravidel. Mikrovlnka ohřívá obsah sklenice přímo, ne přes vodu, takže teplo vzniká nerovnoměrně a sklenice musí být na to uzpůsobená. Pokud se to podcení, výsledkem je prasklá sklenice nebo zkažený obsah.<br><br>Typická chyba je dolévat nálev octem nebo vodou až po naplnění sklenic. Tím se zředí už nastavená hustota a konzerva se rozpadne. Další častou chybou je plnit sklenice příliš plné – nálev při sterilaci vzkypí, část vyteče a ve sklenici zůstane jen řídký zbytek. Nechte vždy asi centimetr volného prostoru pod víčkem. Po sterilaci nechte sklenice úplně vychladnout a teprve pak zkontrolujte konzistenci; teplý nálev klame.