Edytujesz 5 parametrů vodítka, které rozhodují ve městě

Důležitý je režim a místo na krmení. Kočka musí mít svůj krmný prostor vysoko nebo v oddělené místnosti, kam štěně nemá přístup. Štěně zase potřebuje vlastní klidné místo, kde ho kočka nebude rušit. Nikdy nedávejte jídlo jednomu před druhým ve stejné místnosti – vzniká z toho konkurence a stres. Oddělené krmení je základ, který mnoho lidí podcení.<br><br>Nejčastější chyby majitelů: dosypávání misky, jakmile se zdá prázdná, odměny během dne bez započítání do dávky, a zbytky z lidského stolu. Vařené kosti, cibule, česnek, hroznové víno, čokoláda a xylitol jsou pro psy i kočky nebezpečné. Kočce nikdy nepodávejte psí konzervu jen proto, že „jí to chutná". Stejně tak nepřecházejte na nové krmivo skokem – během pěti až sedmi dnů přimíchávejte nové do starého v poměru, který postupně zvyšujete.<br><br>Důležitý je i materiál a hmotnost karabiny. Těžká karabina na krátkém vodítku zbytečně zatěžuje krk, zejména u menších plemen. Pokud pes táhne, je vhodnější kombinovat kratší vodítko s postrojem, který tlak rozloží na hrudník. U krátkého vodítka se také vyplatí pevná rukojeť nebo druhá smyčka blízko karabiny, za kterou psa přidržíte v úzkém průchodu.<br><br>Začněte v klidu doma nebo na zahradě. Nasaďte štěněti obojek nebo postroj a nechte ho chvíli jen tak pobíhat, aby si zvyklo na pocit na těle. Pak připněte vodítko a nechte ho vláčet po zemi. Když se ho štěně nebojí, vezměte ho do ruky a udělejte pár kroků. Odměňte ho pamlskem vždy, když se vodítko prověsí. Tím se učí, že volné vodítko znamená odměnu. Nepoužívejte na začátek flexi vodítko, to tahání spíš podporuje.<br><br>Mezi nejčastější chyby patří podávání kvasu současně s mlékem nebo syrovými vejci. Tyto kombinace mohou u psů a koček vyvolat silné nadýmání a průjem. Další častou chybou je příliš velká dávka. Kvas je bohatý na enzymy a mikroorganismy, a pokud ho zvíře dostane příliš mnoho, může to vést k oslabení přirozené střevní mikroflóry. Nikdy také nepodávejte kvas zvířeti, které bere antibiotika nebo má oslabenou imunitu. V těchto případech může i malé množství způsobit vážné komplikace.<br><br>Typická chyba je pořídit flexi vodítko s délkou kolem pěti metrů a používat ho i na přechodech a v dopravním provozu. Mechanismus se zablokuje pozdě, šňůra se zařízne do ruky nebo do nohou kolemjdoucích a pes má příliš velký prostor na rozběh. Flexi má své místo na volném prostranství, ne v centru města.<br><br> Proč nestačí klíště jen vytáhno<br><br>Nakonec platí, že klidná chůze na vodítku je dovednost, ne boj. Když budete trpěliví, důslední a budete odměňovat to, co chcete vidět, štěně se to naučí. Pokud se to nedaří ani po měsíci pravidelného tréninku, zvažte konzultaci s trenérem, který pracuje pozitivními metodami. Někdy stačí pár drobných úprav a pokroky přijdou.<br><br>Pro městské prostředí se nejčastěji hodí délka mezi 1,2 a 1,8 metru. Kratší než metr nutí psa jít těsně u nohy, což zvládne málokterý pes přirozeně a vzniká z toho neustálé napínání. Delší než dva metry už se v provozu plete pod nohy, zachytává o sloupky a nedává dost rychlou kontrolu, když pes vyrazí za něčím přes ulici.<br><br>Délku tréninku držte krátkou, pět až deset minut. Štěně má krátkou pozornost a dlouhý trénink ho unaví a otráví. Raději cvičte několikrát denně. Vždy končete v momentě, kdy se daří, ne když už je pes unavený a přetažený. Během procházky střídejte úseky, kdy po psovi chcete klidnou chůzi, s úseky, kdy může čichat a být psem. Pokud budete vyžadovat perfektní chůzi celou hodinu, štěně to nezvládne a vy budete frustrovaní.<br><br>Rychlost reakce je důležitější než absolutní délka Rozhodující je vzdálenost, na kterou se pes dostane, než stihnete zareagovat. U psa, který táhne, se každý metr navíc mění na rozběh. Když pes váží přes dvacet kilogramů, i půl metru rozhoduje o tom, zda ho zastavíte, nebo vás to strhne. Proto je lepší zvolit kratší vodítko a naučit psa chodit blíž, než spoléhat na to, že delší vodítko „nějak" udržíte.<br><br>Nakonec si vodítko vyzkoušejte v reálné situaci. Projděte s ním rušnou ulici, zastávku a přechod. Sledujte, zda se pes drží na volné smyčce, nebo zda ho musíte tahat. Pokud vodítko visí na jedné straně a pes ho přeskakuje, je špatně zvolená délka i způsob držení. Správná délka je taková, při které má pes dost prostoru na přirozený krok, ale vy máte ruku u těla a kontrolu během jedné vteřiny.<br><br>Ve městě se pes pohybuje mezi lidmi, auty, kočárky a dalším psem na každém rohu. Vodítko, které na louce funguje bez problému, může být na chodníku nebezpečné nebo nepoužitelné. Délka je přitom jen jeden z parametrů. Stejně důležité je, jak se vodítko drží, kde visí a co udělá, když pes zabere.