Edytujesz 5 jistot, které vám zpříjemní víkend v Jeseníkách

Nejdůležitější je zachovat klid a neschovávat se. Pokud se nemůžete dostat ven, postavte se na viditelné místo, nejlépe na mýtinu nebo okraj lesa. Mávněte rukama, křičte a pískejte. Záchranáři často používají vrtulník a vidí člověka, který se pohybuje. Jakmile vás najdou, nechte si pomoct – i když si myslíte, že už cestu znáte. Zabloudění není ostuda, ale zběsilé pobíhání ano. Pamatujte, že les je rozlehlý, ale pomoc je blíž, než se zdá.<br><br>Až půjdete na hřeben, nezapomeňte na vrstvené oblečení. Počasí v Brdech se mění rychle a fouká tu silný vítr, který často není v dolinách cítit. Vyplatí se sledovat předpověď, ale zároveň počítat s tím, že se může během dvou hodin úplně změnit. Nepodceňte to – turisté, kteří se spolehli na slunečné ráno, pak často končí promočení a prochladlí. A na závěr jedna rada: nechte si na cestě zpět dostatek času, večerní sestup v hustém lese je problém i pro zkušené.<br><br>Při plánování trasy se vyhněte časté chybě – podcenění délky a převýšení. Turistické značení v Jeseníkách je spolehlivé, ale vzdálenosti mezi chatami vypadají na mapě kratší, než ve skutečnosti jsou. Počítejte s průměrnou rychlostí tři kilometry za hodinu a k tomu připočtěte čas na přestávky. Pokud plánujete přechod z Ovčárny na Praděd, rezervujte si na to celý den a začněte brzy ráno, abyste se vyhnuli odpoledním bouřkám.<br><br>Typickou chybou je také spoléhat na mobilní signál. V údolích a pod svahy signál často zmizí, a proto si stáhněte offline mapy a trasu si předem uložte do navigace. Papírová mapa ale nikdy nezklame – zabere málo místa a poskytne přehled, i když elektronika vypoví službu. Při pohybu po hřebenech dodržujte zásadu, že se držíte značených cest; zkratky přes porosty způsobují erozi a v mlze snadno zabloudíte.<br><br>Co se týče vybavení, nepodceňte kvalitní turistické hole. V sestupech po kamenitých svazích ušetří vaše kolena a dodají jistotu. Dále si vždy berte čelovku, i když plánujete návrat za světla. V hustém lese kolem Šeráku se setmí dřív, než čekáte, a bloudění bez světla patří mezi nejčastější nepříjemnosti. Stejně důležitá je i dostatečná zásoba vody – prameny v Jeseníkách nejsou všude a spolehnout se na ně je risk.<br><br>Neméně důležité je jídlo a pití. V Moravském krasu je málo stánků a restaurace bývají přeplněné. Nezapomeňte si vzít dostatek vody – pro děti ideálně v lahvi, kterou udrží samy. Vyvarujte se sladkých limonád, které způsobí rychlý úbytek energie a žízeň se jen prohloubí. Balte svačiny, které nevyžadují příbor ani ohřev, a nechte je v batohu na dostupném místě. Častým problémem je i to, že rodiče nechají jídlo v autě a v půlce cesty zjišťují, že nemají co dát dětem. Naplánujte si i časté přestávky na odpočinek, ideálně na lavičkách nebo u informačních tabulí. Dítě, které si odpočine a nasvačí se, zvládne mnohem víc než to, které je nuceno jít bez přestávky.<br><br>Na závěr si nechte rezervu na počasí. Pokud se ráno přihlásí hustá mlha, přesuňte túru do nižších poloh, třeba kolem vodopádů na Bílé Opavě. Tato varianta je bezpečná a zároveň nabídne fotogenické záběry. Vždy si také před odchodem zkontrolujte, zda máte v batohu lékárničku s náplastmi a obinadlem – pád na kořenu je snadný a pomoc nemusí přijít rychle. S těmito pravidly se vám Jeseníky odvděčí nezapomenutelnými výhledy a klidem, který třicet kilometrů od civilizace nikde jinde nenajdete.<br><br>Orientace podle přírody a další praktické tipy Když nemáte kompas ani mobil, můžete se orientovat podle slunce. V poledne je slunce na jihu, ráno na východě, večer na západě. Mechy na stromech rostou častěji na severní straně, ale není to spolehlivé – záleží na vlhkosti a typu lesa. Lepší je sledovat terén: potoky a řeky obvykle tečou dolů a vedou k civilizaci, ale ne vždy. Pokud narazíte na potok, jděte po proudu – dřív nebo později dojdete k mostu, silnici nebo vesnici. Vyhněte se ale sestupu do hlubokých roklí, kde hrozí pád.<br><br>Máte-li mobilní telefon, zkuste zavolat pomoc. V českých lesích je signál často slabý, ale i jedno spojení může zachránit situaci. Pokud nemáte signál, vyjděte na nejbližší vyvýšené místo – z kopce se volá lépe. Než začnete chodit, poznamenejte si číslo nejbližšího turistického rozcestníku, pokud ho vidíte, a sdělte ho záchranářům. Pokud jste venku bez telefonu, nemusíte hned panikařit; existují i jiné způsoby, jak se zorientovat.<br><br>Pokročilí turisté si mohou naplánovat delší okruhy, třeba přes vrch Brdce nebo po hřebenové cestě kolem bývalých vojenských objektů. Tam je ale nutné držet se značených tras a respektovat zákazy vstupu – některé lokality jsou stále omezené. Typická chyba je spoléhat na paměť a odbočit na neznačenou lesní cestu, která náhle končí v zarostlém terénu. Vždy si proto ověřte, že jdete po oficiální trase, a podle toho si kontrolujte postup na mapě.