5 jistot, které vám zpříjemní víkend v Jeseníkách

Nejdůležitější je zachovat klid a neschovávat se. Pokud se nemůžete dostat ven, postavte se na viditelné místo, nejlépe na mýtinu nebo okraj lesa. Mávněte rukama, křičte a pískejte. Záchranáři často používají vrtulník a vidí člověka, který se pohybuje. Jakmile vás najdou, nechte si pomoct – i když si myslíte, že už cestu znáte. Zabloudění není ostuda, ale zběsilé pobíhání ano. Pamatujte, že les je rozlehlý, ale pomoc je blíž, než se zdá.

Až půjdete na hřeben, nezapomeňte na vrstvené oblečení. Počasí v Brdech se mění rychle a fouká tu silný vítr, který často není v dolinách cítit. Vyplatí se sledovat předpověď, ale zároveň počítat s tím, že se může během dvou hodin úplně změnit. Nepodceňte to – turisté, kteří se spolehli na slunečné ráno, pak často končí promočení a prochladlí. A na závěr jedna rada: nechte si na cestě zpět dostatek času, večerní sestup v hustém lese je problém i pro zkušené.

Při plánování trasy se vyhněte časté chybě – podcenění délky a převýšení. Turistické značení v Jeseníkách je spolehlivé, ale vzdálenosti mezi chatami vypadají na mapě kratší, než ve skutečnosti jsou. Počítejte s průměrnou rychlostí tři kilometry za hodinu a k tomu připočtěte čas na přestávky. Pokud plánujete přechod z Ovčárny na Praděd, rezervujte si na to celý den a začněte brzy ráno, abyste se vyhnuli odpoledním bouřkám.

Typickou chybou je také spoléhat na mobilní signál. V údolích a pod svahy signál často zmizí, a proto si stáhněte offline mapy a trasu si předem uložte do navigace. Papírová mapa ale nikdy nezklame – zabere málo místa a poskytne přehled, i když elektronika vypoví službu. Při pohybu po hřebenech dodržujte zásadu, že se držíte značených cest; zkratky přes porosty způsobují erozi a v mlze snadno zabloudíte.

Co se týče vybavení, nepodceňte kvalitní turistické hole. V sestupech po kamenitých svazích ušetří vaše kolena a dodají jistotu. Dále si vždy berte čelovku, i když plánujete návrat za světla. V hustém lese kolem Šeráku se setmí dřív, než čekáte, a bloudění bez světla patří mezi nejčastější nepříjemnosti. Stejně důležitá je i dostatečná zásoba vody – prameny v Jeseníkách nejsou všude a spolehnout se na ně je risk.

Neméně důležité je jídlo a pití. V Moravském krasu je málo stánků a restaurace bývají přeplněné. Nezapomeňte si vzít dostatek vody – pro děti ideálně v lahvi, kterou udrží samy. Vyvarujte se sladkých limonád, které způsobí rychlý úbytek energie a žízeň se jen prohloubí. Balte svačiny, které nevyžadují příbor ani ohřev, a nechte je v batohu na dostupném místě. Častým problémem je i to, že rodiče nechají jídlo v autě a v půlce cesty zjišťují, že nemají co dát dětem. Naplánujte si i časté přestávky na odpočinek, ideálně na lavičkách nebo u informačních tabulí. Dítě, které si odpočine a nasvačí se, zvládne mnohem víc než to, které je nuceno jít bez přestávky.

Na závěr si nechte rezervu na počasí. Pokud se ráno přihlásí hustá mlha, přesuňte túru do nižších poloh, třeba kolem vodopádů na Bílé Opavě. Tato varianta je bezpečná a zároveň nabídne fotogenické záběry. Vždy si také před odchodem zkontrolujte, zda máte v batohu lékárničku s náplastmi a obinadlem – pád na kořenu je snadný a pomoc nemusí přijít rychle. S těmito pravidly se vám Jeseníky odvděčí nezapomenutelnými výhledy a klidem, který třicet kilometrů od civilizace nikde jinde nenajdete.

Orientace podle přírody a další praktické tipy Když nemáte kompas ani mobil, můžete se orientovat podle slunce. V poledne je slunce na jihu, ráno na východě, večer na západě. Mechy na stromech rostou častěji na severní straně, ale není to spolehlivé – záleží na vlhkosti a typu lesa. Lepší je sledovat terén: potoky a řeky obvykle tečou dolů a vedou k civilizaci, ale ne vždy. Pokud narazíte na potok, jděte po proudu – dřív nebo později dojdete k mostu, silnici nebo vesnici. Vyhněte se ale sestupu do hlubokých roklí, kde hrozí pád.

Máte-li mobilní telefon, zkuste zavolat pomoc. V českých lesích je signál často slabý, ale i jedno spojení může zachránit situaci. Pokud nemáte signál, vyjděte na nejbližší vyvýšené místo – z kopce se volá lépe. Než začnete chodit, poznamenejte si číslo nejbližšího turistického rozcestníku, pokud ho vidíte, a sdělte ho záchranářům. Pokud jste venku bez telefonu, nemusíte hned panikařit; existují i jiné způsoby, jak se zorientovat.

Pokročilí turisté si mohou naplánovat delší okruhy, třeba přes vrch Brdce nebo po hřebenové cestě kolem bývalých vojenských objektů. Tam je ale nutné držet se značených tras a respektovat zákazy vstupu – některé lokality jsou stále omezené. Typická chyba je spoléhat na paměť a odbočit na neznačenou lesní cestu, která náhle končí v zarostlém terénu. Vždy si proto ověřte, že jdete po oficiální trase, a podle toho si kontrolujte postup na mapě.