Edytujesz Málo světel v obýváku: chyba, která zničí každý večer

Počet světel v obývacím pokoji se nepočítá podle toho, kolik jich unese strop, ale podle toho, jak místnost skutečně používáte. Jeden lustr uprostřed stačí tak na úklid. Pro čtení, sledování filmu nebo posezení s přáteli potřebujete vrstvy světla, které se dají zapínat zvlášť. Základní pravidlo: na každých 8–10 m² podlahové plochy počítejte alespoň jeden samostatně ovladatelný zdroj světla. U obýváku 20 m² to znamená tři až čtyři zdroje, ne jeden.<br><br>Než cokoli koupíte nebo přemístíte, změřte si schodiště ze všech stran. Nejde jen o šířku a hloubku podlahy. Zjistěte výšku v nejužším místě, sklon spodní hrany schodů a to, kde přesně končí podstupnice. Právě podstupnice je místo, o které lidé zakopávají při plánování. Pokud si nakreslíte půdorys na papír a vyznačíte do něj každý centimetr, ušetříte si dvě cesty do obchodu s nepasujícími policemi.<br><br>Pak přichází tmelení větších nerovností. Prohlubně vyplňte tenkými vrstvami tmelu, ne jednou tlustou. Tlustá vrstva se při schnutí stahuje, praská a dělá víc škody než užitku. Každou vrstvu nechte vytvrdnout a pak přebruste. Používejte brusný papír s hrubostí kolem 120 až 150 pro první srovnání a jemnější, třeba 180 až 220, pro dohlazení. Bruste s destičkou nebo hladítkem, ne jen rukou – ruka vytvoří nerovné důlky. Prach průběžně odsávejte, jinak se vám prášek usadí v čerstvém tmelu.<br><br>Barvy a světlo dělají v jednom prostoru víc než nábytek. Světlé stěny a jedna výrazná plocha za postelí nebo za kuchyňskou linkou prostor opticky sjednotí. Zrcadlo na stěně naproti oknu přidá světlo i hloubku, ale neumisťujte ho tam, kde by odráželo nepořádek. Závěsy veďte od stropu až k podlaze, prodlouží místnost. Tmavé masivní kusy nechte na jednom místě, ne po celém bytě.<br><br>Rozdělte světlo podle zón, ne podle počtu kusů Nejčastější chyba je snažit se osvětlit celý pokoj jedním lustrem. Vznikne ostré světlo uprostřed a tmavé rohy. Rozdělte místnost na zóny: posezení u pohovky, jídelní stůl, čtecí křeslo, případně pracovní kout. Každá zóna potřebuje vlastní světlo. Do obývacího pokoje se hodí stojací lampa, nástěnná světla, závěsné světlo nad stolem a menší lampičky na parapet nebo komodu.<br><br>Kde vzniká nejvíc mrtvého prosto<br><br>U nízkých stropů do 2,4 metru vyhněte se velkým závěsným lustrům. Použijte nástěnná světla, bodovky do stropu nebo stojací lampy. U vysokých stropů nad 3 metry naopak potřebujete delší závěs, jinak světlo zůstane nahoře a dolů se nedostane. Počítejte také s tím, že tmavé stěny a nábytek pohlcují světlo, takže přidejte asi o dvě svítidla více než v bílé místnosti.<br><br>Základní orientační pravidlo pro celkové světlo je 10–20 lumenů na metr čtvereční. Pro obývací pokoj volte spíše střední hodnotu, tedy kolem 15 lumenů na m². U místnosti 20 m² tak potřebujete přibližně 3000 lumenů. To není počet světel, ale celkový světelný tok. Jeden lustr s 3000 lumenů může stačit, ale bývá to nepříjemné. Rozložte světlo do více zdrojů.<br><br>Při plánování postupujte prakticky. Nejprve změřte místnost a výšku stropu. Pak si nakreslete půdorys a vyznačte, kde stojí nábytek. Do každé zóny zakreslete jeden až dva světelné body. Potom sečtěte lumeny všech plánovaných svítidel a porovnejte je s výpočtem 15 lumenů na m². Pokud vám vyjde méně, přidejte světlo. Pokud více, zkontrolujte, zda se dají svítidla stmívat.<br><br>U běžného stropu 2,5–2,7 metru se osvědčuje kombinace: jeden centrální zdroj, dvě až čtyři doplňková svítidla a jedno nebo dvě světla na čtení. Malý pokoj do 15 m² zvládne tři až čtyři světla celkem. Středně velký 15–25 m² potřebuje čtyři až šest světel. Větší obývací pokoj nad 25 m² počítejte se šesti až osmi světly, zvlášť pokud má více zón.<br><br>Počet světel v obývacím pokoji se neřídí jen rozlohou v metrech čtverečních. Stejně důležitá je výška stropu, barva stěn, denní světlo z oken a to, k čemu místnost slouží. Dvě stejně velké místnosti mohou potřebovat jiný počet svítidel, pokud jedna slouží k odpočinku a druhá jako jídelna s pracovním koutem.<br><br>Nakonec myslete na ovládání. Světla rozdělte do alespoň dvou až tří okruhů, ideálně s možností stmívání. Jeden okruh pro základní světlo, druhý pro atmosférické a třetí pro čtení nebo práci. Vyhnete se tak tomu, abyste večer museli svítit vším najednou. Pokud to rozvody dovolí, přidejte i samostatné vypínače u dveří a u pohovky.