Edytujesz Když topíte dřevem, ovlivníte spotřebu už teď

Nejrychlejší je vlhkoměr na dřevo. Píchnete ho do čerstvě rozštípnuté štěpiny, ne do čela polena. Do čela se dostane vlhkost z povrchu a naměříte nižší hodnotu, než jaká je uvnitř. Bez měřidla si pomůžete několika triky. Dřevo s vlhkostí do 20 % je na štípané ploše matné, má praskliny a při poklepu o sebe zní dutě. Mokré dřevo je na řezu tmavší, těžší a při úderu vydává tupý zvuk. Dalším znakem je kůra, která na suchém dřevě snadno odpadává.<br><br>Při skladování mějte na paměti, že hmotnost se během sušení mění. Čerstvé dřevo je těžké kvůli vodě, ne kvůli energii. Teprve po roce až dvou řádného prosušení se hmotnost ustálí a zvuk se vyjasní. Polena skladujte podélně štípaná, na vzdušném místě, chráněná před deštěm, ale ne zcela uzavřená. Vlhké dřevo vám zničí výhřevnost i komín.<br><br>Spotřeba dřeva za sezónu nezávisí jen na tom, jak je zima tuhá. Mnohem víc ji ovlivní to, jak topíte, čím topíte a jak je na tom samotný dům. Se stejnou zásobou paliva se dá vytopit příjemně, nebo taky zbytečně vyházet polovina tepla komínem. Rozdíl většinou není v kotli, ale v návycích, které se opakují každý den.<br><br>Kam popel patří a kam <br><br>Než vůbec přiložíte, zkontrolujte, zda v topeništi zbylo dost žhavých uhlíků. Pokud jsou jen slabé, plamen novou dávku nechytí a udusí se. V takovém případě nejprve prohrábněte popel, nechte uhlíky rozžhnout a teprve pak přiložte dva až tři menší kusy dřeva. Teprve když se chytnou, můžete přidat další.<br><br>Typickou chybou je přikládat mokré dřevo společně se suchým a doufat, že se vlhkost „vypálí". Mokré dřevo ochlazuje topeniště, snižuje teplotu spalin a zvyšuje riziko kondenzace vodní páry v komíně. Další častou chybou je skladování dřeva v uzavřených prostorách bez proudění vzduchu. Dřevo potřebuje k vysychání dostatek času, ideálně alespoň jeden rok, tvrdé dřevo i dva roky. Skládat se má naštípané, v jedné vrstvě nebo volně ložené, pod střechou, ale s možností proudění vzduchu ze všech stran.