Zastaralý software: tichý škůdce, který ohrožuje vaše data

Jak nastavit správce hesel a přenést svá hesla Po instalaci si vytvořte hlavní heslo – mělo by být dlouhé, náhodné a nemělo by se opakovat nikde jinde. Toto heslo nelze obnovit, proto si ho zapište na fyzický papír a uložte na bezpečné místo. Poté správce propojte s vaším prohlížečem pomocí oficiálního rozšíření. Při prvním návštěvě webu, kde máte účet, správce nabídne uložení přihlašovacích údajů. Pokud už máte hesla uložená v prohlížeči, můžete je importovat jediným kliknutím. Následně postupně nahraďte slabá hesla silnými generovanými – správce to umí automaticky.

Klíčové je nastavit si dvoufaktorové ověřování (2FA) pro samotný přístup ke správci. Bez něj stačí ukrást jedno hlavní heslo a útočník získá přístup ke všem účtům. Dvoufaktorové ověřování přidává druhý prvek, typicky kód z aplikace nebo bezpečnostní klíč. Důležité je také aktivovat automatické zamykání trezoru po několika minutách nečinnosti. Většina správců umožňuje nastavit časový limit od 1 do 30 minut. Nezůstávejte přihlášeni na sdílených počítačích a pokud musíte, použijte režim hosta.

Používání správce hesel změní váš přístup k online bezpečnosti. Přestanete používat stejná hesla, začnete je generovat náhodně a získáte jasný přehled o všech svých účtech. I když první nastavení vyžaduje hodinu práce, ušetří vám to v budoucnu hodiny starostí v případě úniku dat. Pokud správce ještě nemáte, začněte dnes – vytvořte si hlavní heslo, nainstalujte si aplikaci a importujte první desítku přihlašovacích údajů. Je to investice, která se vyplatí.

Když se na obrazovce objeví připomínka aktualizace, většina z nás ji odloží na později. Systémové hlášení totiž přichází vždy v tu nejméně vhodnou chvíli – uprostřed práce, sledování filmu nebo rychlého odeslání e-mailu. Odložení ale není jen otázkou pohodlí. Každý den bez aktualizace zvyšuje riziko, že se váš počítač stane terčem útoku, který mohl být snadno odvrácený.

I když se to zpočátku zdá jako zdržení, časová ztráta je minimální. Stačí pár vteřin na zadání kódu, ale získáte tím klid. Pokud se vám nelíbí ověřování přes SMS, zvolte aplikaci, která generuje kódy přímo v telefonu. Tato aplikace funguje i bez připojení k internetu a je odolnější vůči útokům. Po zapnutí ověření si vždy udělejte test, že se umíte přihlásit, a zkontrolujte, že funguje i obnova účtu přes záložní kódy. Tento krok zabere pět minut a ušetří vám hodiny řešení zablokovaného účtu.

Prvním krokem je výběr správce. Většina operačních systémů a prohlížečů má vestavěnou základní správu hesel, která je ale omezená. Samostatné aplikace nabízejí pokročilé funkce jako synchronizaci mezi zařízeními, audit slabých hesel nebo bezpečnostní upozornění. Při výběru se zaměřte na to, zda podporuje dvoufaktorové ověřování a zda šifruje data tak, že k nim nemá přístup ani provozovatel. Vždy si přečtěte dokumentaci a recenze od nezávislých zdrojů.

Nejčastější past, do které začátečníci spadnou Největší chybou je kupovat první zařízení, které vypadá levně a má hezký design, aniž byste si ověřili, s čím bude komunikovat. Většina chytrých zařízení dnes funguje přes Wi-Fi, Bluetooth nebo Zigbee. A právě tady začíná problém: pokud si pořídíte mix zařízení od různých výrobců, každé s vlastní aplikací, skončíte s pěti aplikacemi v mobilu a žádným jednotným ovládáním. Než začnete, zjistěte si, jaký systém (ekosystém) preferujete – a držte se ho. Není nutné kupovat drahou centrální jednotku, pokud vám stačí aplikace v mobilu, ale musí fungovat spolehlivě.

Typickou chybou je také ignorování aktualizací prohlížeče a jeho rozšíření. Tyto programy jsou bránou k internetu, a proto patří mezi nejčastější cíle útoků. Přitom stačí pár kliknutí, abyste je udrželi v aktuálním stavu. Ve většině prohlížečů najdete informaci o verzi v nabídce s třemi tečkami, a pokud je k dispozici aktualizace, systém vás k ní sám vyzve. Neignorujte ani takzvané „malé" aktualizace, které opravují zdánlivě nedůležité chyby – právě ty často obsahují kritické bezpečnostní záplaty.

Nakonec si nastavte automatické připojování. Většina aut si uloží spárovaný telefon a připojí se automaticky po nastartování. Pokud se tak neděje, zkuste v nastavení telefonu (například u systému Android) v sekci Bluetooth najít své auto a aktivovat „Povolit automatické připojení". U iPhonů tato volba není, ale obvykle stačí, když je Bluetooth zapnutý. Po prvním úspěšném spárování se auto samo připojí, takže při každé jízdě už jen stačí počkat pár sekund, než se systém propojí. Tím máte hands-free volání plně funkční a můžete se při řízení soustředit jen na silnici.