Zasklení lodžie v paneláku, které skončí průšvihem: co si pohlídat

Z Mazovia

Nejdřív změřte, pak montujte: na co se zaměřit U rolet a žaluzií montovaných bez vrtání měřte vždy tři hodnoty: šířku zasklení, šířku rámu a hloubku parapetu. Pro napínací rolety, které se připevňují do rámu, je rozhodující vnitřní rozměr okna. Udělejte tři měření – nahoře, uprostřed a dole – a použijte to nejmenší. U závěsů na kovovou tyč, kterou připevníte na suchý zip nebo na napínací pružiny, si naopak změřte vzdálenost mezi bočními stranami rámu a počítejte s tím, že tyč musí být o něco delší, aby se závěs dobře roztahoval. Typická chyba: lidé měří jen šířku okna a zapomenou na přesah přes rám, pak jim závěs nezakryje celou plochu.

Pro větší okna nebo francouzská okna se vyplatí zatemňovací závěs na napínací tyči. Ta se opře o boční stěny rámu a není potřeba žádný šroub. Jen pozor na to, že tyč musí mít přesně správnou délku – pokud je kratší, nedrží, pokud je delší, ohne se a závěs pak nejezdí. Vždy vyberte tyč s nastavitelným rozsahem a před montáží zkontrolujte, že je rám v rovině. I malá nerovnost může způsobit, že se tyč vysmekne. Závěs pak pověste tak, aby sahal až k parapetu, jinak se pod ním dělá světelný pruh.

Co dělat, když nový rámeček nezakrývá starý otvor Nejčastější chybou při výměně bez sekání je nákup rámečku, který je menší než původní kryt. Pokud byl původní rámeček čtvercový o rozměru 80 mm a vy koupíte úzký rámeček o šířce 70 mm, zůstane kolem dokola škvíra. Řešením je změřit si viditelný otvor po demontáži a podle něj vybrat rámeček s přesazením, které ho zakryje. Většina výrobců nabízí rámečky v několika velikostech, od úzkých po nadrozměrné. Pokud je otvor nepravidelný, pomůže rámeček s větším přesahem a případně silikonová páska na vnitřní straně, která vyrovná nerovnosti.

Samotná montáž začíná vypnutím příslušného jističe a ověřením beznapěťového stavu zkoušečkou. Poté odpojíte vodiče ze starého přístroje a vyjmete ho. Než připojíte nový mechanismus, zkontrolujte stav vodičů – pokud jsou křehké nebo mají popraskanou izolaci, nastříhejte je na čerstvou délku a odizolujte. Svorky utahujte s citem, ale pevně. V panelákových rozvodech se často setkáte s hliníkovými vodiči, které vyžadují šetrnější zacházení a speciální kontaktní pastu, jinak hrozí přehřívání spojů. Po zapojení mechanismus zasuňte do krabice, vyrovnejte pomocí rozpěrných šroubů a teprve poté nasaďte rámeček.

Jak na kotvení do betonu a do sádrokartonu Při kotvení do betonového stropu je klíčové použít správné hmoždinky a vrták. Do železobetonu volte kovové hmoždinky do plného materiálu, které unesou i větší zatížení. Vrtejte kolmo, ideálně příklepovou vrtačkou s vrtákem o průměru odpovídajícím hmoždince. Před vrtáním si ověřte, že v místě nevedou elektrické kabely – pomůže detektor kovů a napětí, který je běžně k mání v půjčovnách nářadí. Do sádrokartonu nepoužívejte klasické plastové hmoždinky, ty se při zatížení vytrhnou. Místo nich zvolte hmoždinky do dutých materiálů, které se při utažení rozevřou za deskou, nebo použijte takzvané křídlové kotvy. Pro těžší sušáky je lepší upevnit do sádrokartonu nejprve kovový profil nebo dřevěný nosník, který zatížení rozloží. Pokud je sádrokartonový podhled zavěšený, dejte pozor na vzdálenost mezi deskou a stropem – hmoždinka musí mít dostatečnou délku, aby se rozevřela až za deskou.

Po montáži desek přichází na řadu tmelení a broušení. Zde se vyplatí nespěchat: spáry přelepte páskou a tmel naneste ve dvou vrstvách, s přesušením. Pokud chcete předstěnu natřít, použijte akrylový tmel na spáry, ne sádrový – sádrový praská při pohybech paneláku. Po zaschnutí napenetrujte a natřete. Hotová předstěna by měla být vzduchotěsná, bez dutin a bez kontaktu s nosnou stěnou. Teprve pak splní svůj účel – a vy si přestanete všímat zvuků ze sousedního bytu.

Větrání je častější kámen úrazu než samotné povolení Největší chybou, kterou lidé při zasklívání dělají, je podcenění odvětrávání. Lodžie se po zasklení stává místností, kde se sráží vlhkost, a pokud nemá dostatečný přísun čerstvého vzduchu, objeví se plísně. Praktickým řešením jsou dvě otevíravá křídla umístěná proti sobě, případně alespoň jedno křídlo s mikroventilací. Vyvarujte se celoplošně pevných tabulí, které nejdou otevřít — to je cesta k trvalému problému s kondenzací.

Než začnete šroubovat, promyslete si umístění zásuvek. Ideální je dát je do předstěny ještě před montáží první vrstvy, protože pak můžete kabeláž schovat za desky. Pokud byste kabeláž vedli povrchově, ztratíte smysl předstěny. Častý problém je také křížení profilů s elektroinstalací – profily se nesmí přerušovat kvůli kabelu. Vodiče veďte vždy v ochranné trubce a v místě křížení vyvrtejte do profilu otvor, ale pouze vymezovací, ne narušující strukturu.