Zápach z klimatizace: výdechy versus nasávání, aneb kde hledat skutečný zdroj
Nejprve si udělejte jednoduchý test. Nastartujte, zapněte ventilátor naplno bez chlazení, otevřete okna a přivoňte postupně k jednotlivým výdechům. Potom vypněte ventilátor, nechte osvětlení v obývákuůni chvíli usadit a čichejte v prostoru u nohou spolujezdce a pod palubní deskou. Pokud je zápach cítit hlavně při nasávání, tedy když vzduch proudí dovnitř, problém je v sacím potrubí, filtru nebo ve výparníku. Když se objeví až u výdechů, může jít o usazeniny v rozvodech nebo o vlhké koberečky a hadry v kabině, ne o klimatizaci samotnou.
Pozor také na jízdu s nohou položenou na brzdovém pedálu. Někteří řidiči takto „odpočívají" a ani si neuvědomují, že destičky jsou v trvalém lehkém kontaktu s kotoučem. Stačí pár set kilometrů a opotřebení je znát. Noha patří na podlahu, ne na pedál. Stejně tak se vyhněte brzdění těsně po projetí hluboké vody — prudké ochlazení horkých destiček může způsobit jejich deformaci a postupné praskání.
Typická chyba je nastříkat čisticí prostředek do výdechů a považovat věc za vyřešenou. Tím se zápach částečně překryje, ale zdroj zůstává. Další chybou je používání voňavých prostředků místo odstranění příčiny a vypínání ventilátoru hned po jízdě s klimatizací. Praktické je po každé jízdě nechat ventilátor běžet bez chlazení alespoň dvě až tři minuty, pravidelně kontrolovat filtr a čistit odtok. Pokud zápach přetrvává i po těchto krocích, je namístě odborné čištění výparníku, ne další sprej barvy stěn do obýváku kabiny.
Sací trakt poznáte podle toho, že zápach zesílí při zavřeném vnitřním okruhu a při vyšší intenzitě ventilátoru. Často jde o pylový filtr, který je nasáklý vlhkostí a organickými zbytky, nebo o listí a jehličí v prostoru pod kapotou. Zkontrolujte, zda je filtr suchý a čistý, zda jeho pouzdro těsní a zda odtok kondenzátu není ucpaný. Právě ucpaný odtok je častá příčina: voda zůstává uvnitř, výparník je trvale mokrý a zápach se vrací i po vyčištění.
Údržba filtru má být rutina, ne krizové řešení. Mechanickou část propláchněte zhruba jednou za dva až tři týdny, hadice a rotor externího filtru zkontrolujte každé dva měsíce. Pokud průtok viditelně slábne, nejdřív vyčistěte rotor a hadice, teprve potom uvažujte o výměně zařízení. Filtr, který je ucpaný, spotřebovává víc energie, hlučí a v krajním případě se zastaví, aniž byste si toho všimli.
U dětských sedaček rozhoduje hmotnost a výška dítěte, ne věk na krabici. Sedačku montujte pevně – po zapnutí by se neměla posunout o víc než pár centimetrů, zkuste to rukou u základny. Typická chyba je příliš volný pás u starších dětí, který vede přes krk. Řešením je buď podsedák se správným vedením pásu, nebo dokud to rozměry dovolí, sedačka s vlastním upnutím. Nikdy nedávejte dětskou sedačku proti směru jízdy na přední sedadlo s aktivním airbagem.
Zápach v kabině auta po zapnutí klimatizace lidé nejčastěji řeší výměnou pylového filtru nebo čisticím sprejem. Jenže sprej nastříkaný do výdechů působí jen na poslední metr cesty vzduchu. Zdroj je obvykle jinde: ve výparníku a v sacím traktu, kde zůstává vlhkost, prach a organický film. Rozlišení mezi tím, kde vzduch vystupuje a kde se nasává, je první rekonstrukce koupelny krok za krokem, který ušetří peníze i zbytečnou demontáž.
Kde zápach vzniká a jak to ověřit bez zbytečné demontáže Výparník je chladná plocha, na které kondenzuje voda. Pokud po vypnutí klimatizace zůstane mokrý a teplý, začnou se na něm množit bakterie a plísně. Projevuje se to zatuchlým, kyselým nebo „mokrým hadrem" vonícím vzduchem hlavně po startu. Ověřit se to dá tak, že po jízdě s klimatizací vypnete chlazení, necháte ventilátor běžet naplno několik minut a až potom motor vypnete. Pokud se zápach výrazně zmírní, je pravděpodobné, že příčinou je právě vlhkost ve výparníku a v jeho okolí.
Prvním vodítkem je prodloužené startování. Motor točí normálně, ale chytne až na třetí pokus, případně krátce naskočí a hned zhasne. Zapisujte si, za jakých podmínek se to děje: teplota, vlhkost, doba stání. Opakovaný vzorec je cennější než jeden náhodný případ a pomůže odlišit filtr od čerpadla či čidla teploty.
Prvním krokem je zjistit, kolik kilometrů má spojková sada za sebou a zda nevykazuje známky opotřebení. Projevuje se to hlavně zabíráním vysoko nad pedálem, cukáním při rozjezdu nebo zápachem po prudší jízdě. Pokud už spojka klouže v sériovém stavu, chip tuning tento problém jen urychlí. Před úpravou je proto rozumné nechat zkontrolovat tloušťku lamely a stav přítlačného talíře. U vozů s vyšším nájezdem se vyplatí vyměnit spojku ještě před zvýšením výkonu, ne až po něm.