Vybrat infrasaunu, nebo finskou saunu podle čeho?

Z Mazovia

Ráno nezačínejte kávou na lačno. Dejte si sklenici vlažné vody, pár minut pomalého dýchání a teprve pak snídani. Teplá voda s citronem je fajn, ale pokud máte citlivý žaludek, vynechejte ji. Běžnou chybou je začít hned horkou vanou a skončit s točením hlavy. Teplota vody kolem 37–38 °C stačí, doba 15–20 minut. Kdo má nízký tlak nebo problémy se srdcem, ať se nejdřív poradí s lékařem — a hlavně ať nevstupuje do horké lázně sám a bez vody po ruce.

Základem je nosný olej. Kvalitní přípravek má jako první složku rostlinný olej – mandlový, jojobový, slunečnicový nebo kokosový. Tyto oleje se dobře roztírají, nelepí a kůže je . Aktivní přísady přicházejí na řadu až potom: kafr, mentol, eukalyptus, hřebíček, arnika, kostival nebo hořčičný extrakt. Čím vyšší je podíl těchto látek, tím silnější je prohřátí, ale tím větší je i riziko podráždění. Pro běžné bolavé záda stačí nižší koncentrace, silné směsi patří spíš na lokální body.

Nastavte hlasitost tak, abyste hudbu sotva slyšeli, když si lehnete. Praktické pravidlo: pokud musíte napínat uši, abyste rozeznali, co hraje, je to akorát. Hlasitější hudba udrží pozornost a ta brání usnutí. Zároveň použijte časovač, který přehrávání po 30 až 60 minutách vypne. Celonoční hraní ruší hluboké fáze spánku a ráno se probudíte unavenější, i když jste spali dlouho.

Proč se vyplatí střídat teplo a chl

U finské sauny zase dávejte pozor na to, jak často a kolik vody lijete na kameny. Málo vody znamená suchý, dráždivý vzduch, příliš mnoho vody prudce zvýší vlhkost a horko je pak nesnesitelné. Osvědčené je začít dvěma až třemi naběračkami a přidávat podle pocitu. Před vstupem se osprchujte a osušte, mokrá kůže hůř snáší teplo. Po sauně pijte vodu, ne alkohol a ne kávu — dehydratace je nejčastější důvod, proč lidé odcházejí ze sauny se závratí.

Na co si dát pozor při výběru a při prvních návštěvách U infrasauny se vyplatí zkontrolovat, čím jsou zářiče kryté a jestli kabina dobře větrá. Levnější modely mívají zářiče umíbarvy stěn do obývákué tak, že při delším sezení pálí na zádech nebo na lýtkách — pár minut a člověk to pozná. Před koupí si sedněte na místo, kde budete nejčastěji sedět, a nechte zářiče běžet alespoň deset minut. Také délka sezení je jiná: v infrasauně se doporučuje 30 až 45 minut, ve finské sauně stačí 8 až 15 minut a pak se jde ochladit. Typická chyba je zůstat ve finské sauně příliš dlouho při první návštěvě. Tělo se teprve učí reagovat, a kdo to přežene, často se mu udělá nevolno nebo ho bolí hlava.

Infrasauna a finská sauna vypadají na první pohled podobně — obě jsou to dřevěné kabinky, do kterých si sednete a potíte se. Princip je ale úplně jiný a jiné je i to, co od nich můžete čekat. U infrasauny ohřívají zářiče (keramické, karbonové nebo hliníkové panely) vaše tělo přímo sálavým teplem, zatímco vzduch v kabině zůstává relativně chladný, obvykle mezi 45 a 60 °C. Finská sauna funguje opačně: rozpálená kamna a kameny ohřívají vzduch na 80 až 100 °C a vy se potíte hlavně díky horkému prostředí. Z toho plyne první praktický rozdíl — v infrasauně se dá vydržet delší dobu a snáze ji zvládnou lidé, kteří horký vzduch špatně tolerují.

Pro koho se co hodí: infrasauna je vhodnější pro lidi, kteří chtějí pravidelnou relaxaci doma, trpí na studené končetiny nebo nesnášejí dusno. Finská sauna sedne těm, kdo chtějí intenzivní zážitek, jsou zvyklí na cykly horko–chlad a mají prostor pro samostatnou kabinu. Pokud váháte, zkuste obojí v nějakém veřejném provozu. Jedna návštěva řekne víc než katalogové parametry a ušetří vám případné zklamání z drahé investice.

Druhý rozdíl je v nárocích na prostor a přípravu. Finská sauna potřebuje pořádné topení, kamna s kameny, často i komín nebo odvod vzduchu a kvalitní izolaci, aby kabina držela teplotu. Infrasauna má tenčí stěny, zářiče a běžnou zásuvku, takže se vejde i do menší koupelny nebo do rohu ložnice. Pokud bydlíte v paneláku a nemáte možnost stavebních úprav, infrasauna je realistická varianta, finská sauna obvykle ne. Na druhou stranu finská sauna nabízí zážitek, který infrasauna nenahradí — příval horka, lití vody na kameny, vůni dřeva a možnost ochlazení ve studené vodě nebo ve sněhu.

Přes zimu věnujte pozornost mrazu. Pokud vířivka nezůstává v provozu, je nutné vodu zcela vypustit i z čerpadla, potrubí a ohřívače. Zbytková voda v rozvodech při mrazu potrubí roztrhne a oprava bývá nákladná. Kryt udržujte zavřený vždy, když vířivku nepoužíváte; snižuje odpar, šetří energii a brání napadanému listí. Zároveň ale kryt čas od časů otřete, aby se na něm nedržela vlhkost a plíseň.