Vyberete špatný lesk a zeď bude vypadat špinavě

Po opravě prasklin přijde na řadu penetrace. Není to zbytečný krok. Penetrace uzavře póry v podkladu, sjednotí savost a zajistí, že tmel i barva budou držet stejně na celé ploše. Bez ní se může stát, že jeden kus stěny barvu vsákne a druhý ne, takže po zaschnutí uvidíte mapy. Nanášejte ji válečkem nebo štětcem, rovnoměrně, a nechte pořádně proschnout podle návodu. Na savé omítky dejte dvě vrstvy, na staré nátěry stačí jedna.

Rozdíl mezi matnou a saténovou barvou nepoznáte podle vzorníku v obchodě, ale podle toho, jak vypadá hotová stěna při denním a večerním světle. Matná barva pohlcuje světlo, saténová ho částečně odráží. Právě odraz rozhoduje o tom, zda budou vidět šmouhy, otisky prstů a nerovnosti podkladu. Před koupí barvy je nutné vědět, jak je místnost vytížená a jaké světlo do ní dopadá.

Malý byt snese i dvě kola, ale jen když se ukládají ve stejné linii a ne proti sobě. Kola postavená proti sobě zaberou dvojnásobek šířky a vytvoří neprůchodné hrdlo. Vyhněte se také ukládání kola na balkon bez ochrany – mráz a vlhko ničí ložiska i brzdové kotouče. Ať zvolíte cokoli, nechte u kola alespoň deset centimetrů na každé straně kvůli manipulaci. Bez té rezervy budete při každém vyjetí bourat do zdi.

Textil, papír a elektronika patří do suchého prostředí. Vlhká komora nebo nevytápěná garáž jim škodí víc než časté používání. Vánoční ozdoby z papíru, fotky nebo záložní zdroje proto ukládejte do uzavíratelných plastových boxů s těsněním, ideálně do vytápěné místnosti. Do boxu vložte sáček s pohlcovačem vlhkosti, ale jednou za rok ho vyměňte. Na dno skříně dejte novinový papír jen tehdy, pokud předměty nejsou citlivé na tiskařskou barvu.

Před tmelením stěnu odmastěte a zbavte prachu. Penetrace není volitelná – nesavý podklad bez ní stěrku neudrží a ta se odloupne v plátech. U sádrokartonu penetrujte i papír, jinak se kolem spojů objeví vlna. Tmelení dělejte vždy dvakrát: první vrstva přijde do spáry a přes pásku, po zaschnutí se přebrousí, druhá vrstva se roztáhne do stran a zahladí přechod. Broušení dělejte s odsáváním nebo s respirátorem, prach z tmelení je jemný a drží se v celé místnosti.

Výběr matrace pro postel na míru začíná něčím jiným, než procházením katalogů. Nejdřív je potřeba změřit vnitřní rozměry rámu postele – tedy vzdálenost mezi bočnicemi, mezi čelem a zadním dílem a hloubku, do které matrace zapadne. U postele na míru se totiž běžné rozměry 90×200 nebo 180×200 často nevejdou a rozdíl i dva centimetry znamená, že matrace v rámu plave, nebo se naopak vyboulí. Měřte vždy na více místech, protože dřevo může být mírně křivé. Zapište si tři čísla: šířku, délku a maximální povolenou výšku.