Vlhkost v zadveří: špatné těsnění, nebo chybějící větrání?

Největší problém ale nebývá samotné čištění, nýbrž ochrana po vyčištění. Jakmile jsou spáry a lišty čisté a suché, je vhodné je přetřít tenkou vrstvou prostředku, který odpuzuje vodu a mastnotu. Nanášejte ho štětcem pouze do spáry, ne na celou plochu dlaždice. U přechodových lišt stačí vytřít do sucha a případně přeleštit měkkou utěrkou. Tento krok zopakujte jednou za dva až tři měsíce, ne častěji. Příliš silná vrstva ochranného prostředku se lepí a chytá prach.

U vchodu se vyplatí mít oddělené pomůcky: jeden kartáč na suché nečistoty a druhý, vlhčí, na mastné. Mícháním nástrojů si zanesete mastnotu do suchého kartáče a ten pak šíří špínu dál. Po každém čištění kartáč vyklepejte a nechte uschnout. Vlhké pomůcky odkládejte mimo botník, jinak začnou plesnivět a zápach se přenese na obuv.

Jak postupovat při upevňován

Mastné skvrny a mokré blá

Vlhkost, která se objevuje v zadveří bytu, má dva hlavní viníky: pronikání vody zvenčí a nedostatečné větrání uvnitř. Rozpoznat, o který případ jde, je první krok k řešení. Zatímco voda zvenčí se projevuje hlavně po dešti nebo v zimě, vlhkost z vnitřního prostředí se tvoří celoročně a bývá cítit jako zatuchlina. Než začnete cokoli kupovat nebo bourat, věnujte půl hodiny pozorování.

Nejprve změřte dosah. Postavte dítě čelem ke zdi, nechte ho zvednout ruku přirozeně, bez natahování na špičky, a označte, kam dosáhne špičkami prstů. Od tohoto bodu odečtěte asi 10–15 cm. Získáte výšku, ve které je háček pohodlně použitelný i ve chvíli, kdy dítě spěchá nebo má v ruce batoh. U batolat kolem dvou let to vychází nízko, často pod úrovní pasu dospělého. U předškoláků se to posouvá nahoru, ale málokdy nad úroveň hrudníku.