Viskoza, o které většina zapomíná: proč se ničí a jak to změnit

Při výběru nábytku se zaměřte na kousky, které mají příběh. Stará dřevěná židle, kterou natřete na novou barvu, nebo kufr, který poslouží jako konferenční stolek, dodají interiéru duši. Nezavrhujte ani second handy – kvalitní dřevěný nábytek z 60. let je často levnější než nová dýhovaná deska, a navíc vydrží. Důležité je umět opravit drobnosti: vytřít skvrny, dotáhnout panty, vyměnit úchytky. Nepodceňujte ani sílu nové čalouněné sedačky v kombinaci s vintage křeslem.

Největším nepřítelem viskózy je horká voda a vysoké otáčky při odstřeďování. Vlákna v mokrém stavu ztrácejí až polovinu své pevnosti, takže i běžný program na 60 °C způsobí nevratné sražení a deformaci. Pokud chcete, aby vám povlečení či závěsy vydržely, perte je vždy na 30 °C s jemným programem a do bubnu vložte maximálně polovinu běžné náplně. Ideální je použít prací sáček na jemné prádlo – ten chrání tkaninu před třením o ostatní kusy a před zachycením o plastové výstupky bubnu, které vytahují nitě.

Nejvhodnější materiály jsou bavlna, len nebo směs s příměsí elastanu. Bavlna je prodyšná a snadno se žehlí, len je pevný a příjemný na dotek, elastan zajistí, že povlak lépe sedí. Vyhněte se kluzkým syntetickým tkaninám, které se při šití posunují a záhyby pak nejsou rovné. Před stříháním látku vyperte a vyžehlete, jinak se po první praní srazí a povlak přestane sedět.

Musíte ale počítat i s odvrácenou stranou. Většina syntetických materiálů je náchylná na statickou elektřinu, která přitahuje prach. Pravidelné vysávání proto nestačí; občas je potřeba povrch otřít navlhčeným hadříkem. Dalším problémem bývá nižší prodyšnost. Pokud si pořídíte celé polyesterové lůžkoviny, budete se v noci potit. Ideální je kombinace – syntetika na potah sedačky či koberec, přírodní vlákna na povlečení. Výrazný rozdíl poznáte i u umělých kožešin, které hřejí, ale nesají pot.

Nezapomínejte ani na to, že materiál ovlivňuje i stabilitu celého kusu. Lehká dřevotříska na tenkých nožkách se snadno převrhne, zvlášť když máte malé děti. Těžší materiály, jako je masivní dub nebo buk, dávají pocit jistoty, ale vyžadují dobrou podlahu, aby se nepropadaly. Pokud máte koberec, podložte nohy plstěnými kolečky, abyste předešli rýhám. U skleněných polic dejte pozor na jejich nosnost – často jsou určené jen na dekorace, ne na knihy. Před nákupem si přečtěte štítek, kde bývá maximální zatížení, a raději volte nižší hodnotu, než je uvedena.

Rozhodnutí o materiálu nábytku není jen o cenovce nebo o tom, co se zrovna nosí. Chyba padne hned na začátku, když se zaměříte pouze na povrchovou úpravu a ignorujete konstrukci. Před nákupem si rozmyslete, jak se u nábytku skutečně chováte. Dřevěný stůl s tenkou dýhou vypadá na první pohled luxusně, ale první kapka vody nebo horký hrnek dokáže napáchat škody, které se neopraví. Stejně tak skleněná deska sice odolá poškrábání, ale každý nečistý dotek na ní bude vidět. Praktický postup: projděte si místnost, kde má nábytek stát, a napište si, co všechno se u něj bude dít. Děti, domácí zvířata, časté stolování, nebo naopak reprezentativní koutek bez velkého zatížení – to všechno mění pravidla výběru.

Typickou chybou je nákup závěsů bez povšimnutí jejich hustoty. Řidší vazba propustí hodně světla, což vadí hlavně v ložnici. Před nákupem si látku přiložte na okno – přesvědčíte se, kolik denního světla projde. U koberců zase mnoho lidí zapomíná na podložku proti skluzu. Syntetika na hladké podlaze nejen klouže, ale také se rychleji prošoupává. Podložka prodlouží životnost a zajistí bezpečí při chůzi.

Hlavní výhodou syntetických vláken je odolnost vůči vlhkosti a škůdcům. Koberec z polypropylenu nepotřebuje žádné speciální impregnace a snese i časté vytírání. Na rozdíl od přírodních vláken neabsorbuje pachy, takže ho oceníte v předsíni nebo v domácnosti s domácími mazlíčky. Polyesterové závěsy zase dobře drží tvar, rychle schnou a nemusíte je žehlit. Po vyprání je stačí pověsit mokré a nechat okapat – nevzniknou na nich mapy ani deformace.

Největší pastí bývá takzvaná masivní dřeva, která ve skutečnosti nejsou tak masivní, jak vypadají. V obchodě se snadno zmýlíte, když sáhnete po kusu, který má na pohled krásnou kresbu, ale uvnitř je jen dřevotříska s tenkou dýhou. Tomu se vyhnete tak, že si nábytek prohlédnete zespodu nebo zezadu, kde se materiál často neskrývá. Pokud vidíte surový povrch s drobnými třískami, je to dřevotříska. Pokud vidíte vlákna, která jdou jedním směrem, je to překližka. Masivní dřevo poznáte podle nepravidelné kresby, která pokračuje i na hranách. Než zaplatíte, zkuste zatlačit nehtem na nenápadné místo – pravý povrch by neměl být měkký ani se poddávat.