Výška lůžka, kterou většina lidí podcení a pak se budí unavená
Poslední věc: výška lůžka se může v průběhu života měnit. Co vyhovovalo ve dvaceti, nemusí fungovat po čtyřicítce, po úrazu nebo v těhotenství. Pokud se budíte s bolestí zad nebo se v noci často převalujete, změřte si výšku lůžka a porovnejte ji s délkou svých nohou. Někdy stačí přidat nebo ubrat pár centimetrů a spánek se zlepší víc než po koupi nové matrace.
Co postavit ke stěně a co nechat voln
Vyhněte se také příliš úzkému kuželu. Bodové světlo s ostrým okrajem vytváří silný kontrast a oko se v šeru unaví. Vhodnější je mírně rozptýlený paprsek, který osvětlí stránku, ale ne okolí. Pokud lampička umožňuje výměnu žárovky, zvolte takovou, která má širší vyzařovací úhel. Rozptylka nebo mléčné sklo na krytu funguje lépe než holá žárovka.
Signálem může být ranní ztuhlost zad, bolesti ramen nebo necitlivé ruce. Pokud se po probuzení cítíte unavení a bolí vás tlakové body, pravděpodobně je matrace příliš tvrdá. Dalším ukazatelem je, když se při ležení na boku páteř nevyrovná a vytvoří se prohlubeň v bederní oblasti. V takovém případě tělo hledá úlevu v nesprávné poloze, což může vést k dlouhodobým potížím.
Ranní rutina, která nikoho neprobudí Ten, kdo vstává dřív, by měl mít připravené vše už večer. Oblékání, snídaně i odchod z bytu se dají zvládnout potichu, pokud oblečení leží v jiné místnosti než ložnice. Vyhněte se rannímu vaření kávy v kuchyni hned vedle ložnice a hlasitému sledování zpráv. Malá noční lampička místo stropního světla udělá víc, než se zdá. Pokud partner spí lehce, pomohou ušní zátky nebo bílý šum. Není to slabost, je to praktické řešení.
Typické chyby, které se opakují: lidé si koupí vysokou matraci k nízkému rámu a diví se, že se jim špatně vstává. Nebo si podloží nohy jen na jedné straně a postel pak vrže a naklání se. Někteří řeší výšku jen podle toho, jak postel vypadá v místnosti, a zapomenou, že u zdi často chybí prostor na nohy. Praktické minimum je nechat u postele alespoň takový prostor, abyste při vstávání mohli postavit chodidlo celé na podlahu a mírně pokrčit koleno.
Před spaním na boku si položte ruku mezi ucho a rameno. Pokud tam ruka projde jen těsně, výška je přibližně správná. Další možností je lehnout si na bok a nechat partnera zkontrolovat linii páteře. Pokud se hlava zaklání nebo naopak propadá, vyměňte polštář nebo upravte jeho výšku. U spaní na zádech zase zkontrolujte, zda se brada nedotýká hrudníku. Malá úprava často vyřeší ranní bolesti lépe než drahý polštář.
Naopak vyšší lůžko vyhovuje těm, kdo mají delší nohy, bolavá kolena nebo se potřebují opřít rukama o matraci a plynule vstát. Vyšší postel ale není automaticky lepší. Pokud je příliš vysoká, při usednutí visí nohy ve vzduchu, tlačíte si stehna a v noci se budíte kvůli špatnému prokrvení. U starších lidí nebo po operaci kyčle je vysoké lůžko dokonce rizikem pádu. Proto se výška nemá řídit módou, ale tím, jak se vaše tělo skutečně pohybuje.
Prvním krokem je přestat se snažit spát ve stejnou dobu. Nutit „sovu" do usínání v deset večer vede k tomu, že leží v posteli, přemýšlí a nakonec usne stejně později. Naopak „skřivan" nemá smysl držet vzhůru do druhé ráno. Místo společného usínání si naplánujte společné okno, kdy se oba potkáte v posteli alespoň na dvacet minut. Může to být čtení, povídání nebo jen ticho. Vztah potřebuje blízkost, ne synchronizované usínání.
Dva lidé v jedné domácnosti, kteří mají odlišný biorytmus, narazí na stejný problém každé ráno i každý večer. Jeden vstává v pět, druhý usíná po půlnoci. Není to o nedostatku vůle, ale o biologických hodinách, které se nedají přenastavit silou. Přesto se dá soužití vyladit tak, aby oba spali dost a nikdo nevstával s pocitem, že ho někdo rušil.
Než začnete s výškou cokoli dělat, zkuste dvě věci. První: položte na podlahu u postele knihu nebo prkénko a stoupejte na něj při usedání. Pokud se vstávání výrazně zlepší, je vaše postel nízká a stačí ji podložit nohami nebo vyměnit rošt za vyšší. Druhá: lehněte si na bok a sledujte, jestli máte rameno v jedné linii s páteří. Když se hlava zaklání dozadu nebo brada tlačí do hrudníku, je špatně nejen výška polštáře, ale i celková výška lůžka.
Proč se jednomu usíná lépe nízko a druhému výš Lidé, kteří spí rádi nízko, obvykle potřebují pocit uzavřeného, chráněného prostoru. Nízké lůžko snižuje těžiště a někomu to pomáhá uvolnit se, protože nemá pod sebou prázdný prostor. Jenže nízká postel má i svá úskalí. Při vstávání musíte vynaložit větší sílu, takže se snadno přetíží bederní páteř. Další častá chyba: pod nízkou postelí se hromadí prach a špatně se tam větrá, což může zhoršit alergie.