Ušij si plenky a vložky, ušetříš tisíce a přestaneš řešit vyrážku

Praní je klíčové. Používej prací prostředek bez mýdla a aviváže, per při šedesáti stupních a před sušením vložky prohlédni, jestli se někde nerozpadá šev. Vložky se časem opotřebí, ale vydrží mnohem déle než jednorázové. Když ušiješ deset plen a dvacet vložek, pokryješ tím běžný den i cestu ven. A pokud se něco pokazí, prostě to rozpleteš a ušiješ znovu.

Krmení, které nezapáchá, a přesto živ

Při pečení samotném vzniká odpad hlavně z pečicího papíru, potravinářské fólie a jednorázových forem. Pečicí papír se dá nahradit silikonovou podložkou nebo vymazaným a vysypaným plechem. Fólii na zakrytí těsta nahradí vlhká utěrka nebo poklička. Formy na muffiny a koláče používejte kovové nebo skleněné, papírové košíčky na muffiny jsou sice pohodlné, ale zbytečné. Pokud už papírové košíčky máte, kupujte ty nebělené a kompostovatelné, ne s plastovým povlakem.

Frekvence je druhá nejčastější chyba. Obličej stačí jednou týdně, tělo dvakrát. Častější drhnutí vede k přehuštění, suchu a paradoxně k větší tvorbě kožního mazu. Po peelingu se vyhněte slunci a vždy použijte opalovací krém, protože nová kůže je citlivější. Pokud se objeví zarudnutí, které do druhého dne nezmizí, vynechejte peeling na dva týdny a použijte jemnější zrno. Domácí směs není soutěž v síle, ale nástroj, který má kůži pomoci, ne ji potrestat.

Před použitím ubrousky vyperte na vyšší teplotu, kterou tkanina snese, a to bez aviváže. Aviváž obalí vlákna a sníží savost, takže ubrousek pak rozmazává vodu místo toho, aby ji vsákl. Sušte volně nebo v sušičce na nízkou teplotu a hned po vytažení složte a vyžehlete. Skladujte je srovnané v šuplíku nebo v košíku, ne složené pod těžkými věcmi, jinak si trvale zaryjí ohyby.

Nejčastější chyba je málo savých vrstev. Na novorozence stačí dvě, na větší dítě potřebuješ čtyři až šest. Další chyba je šití neprodyšné vrstvy na vnitřní stranu – vlhkost se pak vrací zpět na kůži a dítě má opruzeniny. Také si dej pozor na švy v místech, kde se plenka ohýbá. Pokud je uděláš příliš tlusté, budou tlačit a dítě bude neklidné.

Začni u materiálu. Na savou část se hodí bavlna, konopí nebo bambus, ideálně froté nebo flanel. Na nepropustnou vrstvu použij PUL (polyuretan laminát) nebo fleece – fleece ale propouští vlhkost, takže patří spíš dovnitř jako separační vrstva. Na vložky stačí bavlna a fleece. Vždycky materiály před šitím vyper a vysrážej, jinak se ti hotový výrobek po prvním praní zkroutí.

Co si ohlídat, aby se nic nepřipalova

Látkové plenky a pratelné vložky nejsou jen ekologická módní vlna. Když si je ušiješ sama, ušetříš peníze, které bys jinak dala za jednorázové výrobky, a zároveň budeš přesně vědět, co má dítě nebo ty na kůži. Základ je jednoduchý: potřebuješ savou vrstvu, nepropustnou vrstvu a něco, co to udrží pohromadě. Zbytek je jen otázka střihu a šití.

Střih a šití, které vydrží každodenní praní Plenku si nakresli podle běžné čtvercové pleny, kterou máš doma. Vnitřní savou část vystřihni ve dvou až třech vrstvách, vnější nepropustnou jen v jedné. Vlož savou část mezi dvě vrstvy nepropustné látky tak, aby nepropustná byla zvenku. Sešij to k sobě cik-cak stehem nebo overlockem, okraje můžeš olemovat proužkem bavlny. U vložek postupuj stejně, jen místo PUL použij fleece a přidej knoflík nebo suchý zip, aby držely na místě.

Výsledek se dostaví po pár týdnech nošení. Kůže je klidnější, protože látka dýchá a nepálí. Nemusíš řešit, co je v jednorázové vložce za chemii. A hlavně – máš výrobek, který sedí přesně na míru, a víš, že vydrží. Šití plen a vložek je práce na jedno odpoledne, ale návratnost pocítíš každý den.