Tvrdá lezecká bota, nebo měkká na první umělou stěnu?
Křupavá kůrka vzniká především správnou teplotou a dostatkem vlhkosti uvnitř potraviny. Olej, který je příliš studený, se vsákne do těsta a výsledek je mastný a bledý. Olej přehřátý zase okamžitě spálí povrch a uvnitř zůstane syrové jádro. Ideální rozmezí pro většinu smažených pokrmů je mezi 170 a 185 °C. Bez teploměru se neobejdete, pokud chcete mít jistotu. Vhozením malého kousku těsta poznáte jen hrubý odhad, ale teploměr je spolehlivější.
První návštěva umělé stěny většinou znamená půjčené boty. Půjčovna vyřeší start, ale dřív nebo později narazíte na to, že vypůjčené boty smrdí, nesedí na vaši nohu a mají tvar, který vás nutí stát na špičkách i tam, kde chcete jen pohodlně došlápnout. Při výběru vlastních bot na umělou stěnu jde hlavně o jednu věc: aby bota držela na noze a zároveň vás netlačila. Umělá stěna je totiž specifická – stupy jsou malé, tření je jiné než na skále a noha se v botě potí.
Malý obývák neznamená, že se v něm nedá pohodlně žít. Problém většinou není plocha, ale množství předmětů a jejich hmota. Dřevěný nábytek je přitom skvělý pomocník – pokud se vybírá s ohledem na rozměry, barvu a funkci. Naopak těžké tmavé kusy nebo příliš mnoho solitérů udělají z každé místnosti sklad. Následující rady vycházejí z běžné praxe a platí i pro panelákové byty.
Konzistence je důležitější než chuť. Krém musí držet špičku, když ho naberete lžící, a nesmí se roztéct při pokojové teplotě. Pokud se vám máslový krém zdá řídký, nechte ho zchladit a znovu prošlehejte, nepřidávejte moučkový cukr po hrstech. U šlehačkových krémů použijte smetanu s vyšším obsahem tuku a šlehejte ji vychlazenou. Ztužte ji želatinou nebo agarovým práškem podle návodu, ale vždy ji nejprve trochu zahřejte, jinak vzniknou hrudky.
Po položení dlažby se dělá zkouška vodou. Stačí nalít na podlahu vědro vody a sledovat, jestli někde nezůstávají louže a jestli voda do vpusti odtéká plynule, ne po částech. Pokud voda stojí u dveří nebo v rohu, je lepší problém řešit hned než později bourat dlažbu. Zkouška se opakuje po vytvrdnutí spár, kdy se může mírně změnit geometrie. Teprve potom se osazuje sanita a montuje závěsný nábytek.
U čokoládových a ořechových těst se chuťově vyplatí kontrast. K tmavému kakaovému těstu dejte světlý krém s citronem nebo bílou čokoládou, k ořechovému těstu krém s kávou nebo karamelovou solí. Pozor na přeslazení: pokud je těsto sladké už samo, uberte cukr v krému alespoň o třetinu. Častá chyba je ochutnávat krém při pokojové teplotě a hodnotit sladkost až po vychladnutí, kdy se chuť zvýrazní.
Šlehejte pomalu a krátce. Příliš dlouhé šlehání uvolní z tuku vodu a krém se zdá být řídký, i když obsahuje správné množství tuku. Pokud se to stane, dejte misku na deset minut do chladničky a pak prošlehejte stěrkou, ne metličkou. Metlička do hmoty vhání vzduch, což u pistáciového krému není žádoucí – vzduchové bubliny se při zdobení projeví jako důlky.
Před plněním zákusky ochutnejte jako celek: spojte malý kousek těsta s krémem a nechte chvíli odstát. Teprve pak poznáte, jestli krém sedí. Hotové zákusky skladujte v chladu, ale před podáváním je nechte krátce povolit, aby krém změkl a těsto nebylo tvrdé. Pokud plníte zákusky na několik dní dopředu, vyberte krém na bázi čokolády nebo tvarohu, ty vydrží déle než šlehačka. Ať už zvolíte cokoli, vždy platí: čím jednodušší krém, tím méně se toho pokazí.
Těsto a krém tvoří jeden celek. Když se křehké těsto potká s příliš vodnatým krémem, do hodiny zvlhne a rozpadne se. Když se naopak hutné těsto spojí s těžkým máslovým krémem, zákusek bude působit mdle. Než začnete šlehat, projděte si, z jakého těsta pečete, jak dlouho zákusky vydrží a jestli půjdou do chladu.
U křehkých a lineckých těst se držte krémů, které drží tvar a nejsou příliš mokré. Ideální je máslový krém s pudinkovým základem, ganache z hořké čokolády nebo hustý nugát. Vyhněte se šlehačce a ovocným šťávám, ty pustí vlhkost přímo do těsta. Praktický trik: krém nechte před plněním alespoň dvě hodiny v chladu, aby ztuhl, a těsto potřete tenkou vrstvou rozpuštěné čokolády nebo marmelády. Vznikne bariéra, která těsto ochrání.
Malá koupelna po rekonstrukci jádra má jednu nepříjemnou vlastnost: každý centimetr výšky je vidět a každá chyba ve spádu se dřív nebo později projeví. Rozhodující je pořadí prací. Nejprve se definitivně určí výšková úroveň čisté podlahy u prahu dveří. Ta se nesmí dostat nad rovinu podlahy na chodbě, jinak vám při každém mytí poteče voda do bytu. Od této úrovně se odečte tloušťka dlažby, lepidla a případné stěrky a vznikne horní hrana budoucího potěru. Teprve pak se dá mluvit o spádu.