Turistické hole do kopce a z kopce: dvě různé techniky, které rozhodují

Na rovině se hole používají téměř samy. Problém začíná ve chvíli, kdy se terén ohne nahoru nebo dolů. Většina lidí drží hole pořád stejně, jen zrychlí nebo zpomalí tempo, a pak se diví, že je bolí ramena, zápěstí a kolena. Přitom stačí změnit úchop, délku a rytmus podle toho, kterým směrem jdete.

Vezměte si domů tři vzorky podlahy a tři vzorky dřeva. Položte je k sobě na denní světlo, ne pod lampu. Sledujte, jak se mění při ránu a večeru. Pokud se dva odstíny perou, nepomůže žádný doplněk. Lepší je zvolit kontrast než bojovat o přesnou shodu. Tmavá podlaha a světlý nábytek fungují spolehlivě. Stejně tak středně tmavé dřevo na světlé podlaze. Vyhněte se kombinaci dvou podobných, ale ne stejných odstínů – vzniká neklid, kterého si všimne každý.

Sklizeň je poslední trik, na který se zapomíná. Bylinky neodřezávejte na jeden zátah. U bazalky štípejte vrcholky nad dvěma páry listů, tím se rostlina rozvětví. Pažitku stříhejte asi dva centimetry nad půdou, nikdy ne do žluta. Petržel sklízejte vnější lístky a střed nechte růst. Když rostlina začne tvořit květy, odstřihněte je, jinak se veškerá energie přesune do semene a listy ztratí chuť.

Přesazení je další krok, který většina lidí vynechá. Bylinka z obchodu roste v těsném substrátu, který brzy ztratí živiny. Při přesazení do většího květináče použijte běžný zahradnický substrát smíchaný s perlitem v poměru přibližně tři ku jedné. Dno květináče vyložte drenážní vrstvou z keramzitu. Po přesazení týden nehnojte, potom stačí hnojit jednou za dva až tři týdny slabým roztokem. Silné hnojivo spálí kořeny víc než jeho nedostatek.

Nejčastější souhrnná chyba: lidé si nastaví hůl jednou na začátku túry a už s ní nehnou. Přitom správné držení není statické. Je to neustálé drobné ladění podle sklonu, povrchu a únavy. Kdo to zvládne, ten do kopce vyjde s lehčími nohami a z kopce sejde s jistějšími koleny.

Po ochlazení si sedni mimo provoz. Ne oblékat, ne do auta. Deset minut jen tak seď a nech tělo, aby se srovnalo. Tohle je fáze, kdy se hlava vyprázdní sama, bez snahy. Běžná chyba je hned po ceremoniálu řešit telefon nebo plánovat zbytek dne. Tím se celý proces přeruší. Opakuj rituál dvakrát nebo třikrát za návštěvu, ale vždy dodrž pauzu mezi jednotlivými cykly alespoň patnáct minut.

Pohodlí se pozná až vsedě, ne na fot

Základem je popruh. Rukojeť hole se nedrží křečovitě jako klacek. Dlaň prostrčte popruhem zespodu, popruh obtočte kolem zápěstí a teprve pak uchopte rukojeť. Váhu při odrazu přebírá popruh, ne prsty. Když držíte hůl jen silou stisku, po hodině v kopci máte předloktí v křeči. Popruh musí být utažený tak, aby se hůl po odhození ruky sama vrátila do dlaně.

Při přecházení mezi stoupáním a klesáním si vždy na chvíli zastavte a hole přenastavte. Jedna dírka nahoru nebo dolů znamená rozdíl v tom, jestli půjdete vzpřímeně, nebo se budete hrbit. Na konci dne zkontrolujte, jestli máte suché a čisté popruhy — mokrý popruh klouže a nutí vás hůl svírat. A pokud vás bolí lokty, není to únavou, ale špatnou délkou hole.

Do kopce: kratší hůl, delší krok, ruce víc u těla Při výstupu hole zkraťte. Čím strmější svah, tím blíž k rukojeti hůl držíte. Při stoupání se tělo naklání dopředu, a kdyby byly hole příliš dlouhé, tlačily by vás dozadu a nutily zvedat ramena. Zkrácení o jednu až dvě dírky na teleskopické holi stačí. Hůl zapichujte před sebe, ale ne daleko — špička by měla dopadat zhruba na úroveň paty druhé nohy. Odraz je krátký a rychlý, ne dlouhé švihání. Typická chyba je, že lidé do kopce hole jen tak kladou vedle sebe a netlačí do nich. Přitom právě tlak do holí přenáší část práce z nohou na horní tělo a šetří kolena.

Z kopce se technika obrací. Hole prodlužte, ale jen do té míry, abyste při došlápnutí nemuseli zvedat ramena. Delší hůl vás jistí při sesedání ze schodů a kamenů. Nepředbíhejte s holí tělo — špička dopadá vedle chodidla nebo mírně před ním, ne daleko vpředu, jinak ztratíte oporu. Při sestupu držte těžiště nízko, kolena měkká, a do holí se snažte spíš „položit" než se o ně opírat celou vahou. Když hůl zapíchnete příliš blízko u nohy, nemáte kam se opřít; když příliš daleko, přestáváte ovládat směr.

Druhá chyba: příliš široký postoj holí. Když jsou hole roztažené do stran, ramena se otáčejí a ztrácíte stabilitu. Hole mají jít podél těla, mírně před osu chodidla. Při stoupání po schodech nebo v kamenitém terénu je lepší střídat hůl a nohu křížem — levá hůl s pravou nohou — protože to drží tělo v přirozené rovnováze.