Tenká, nebo tlustá podložka pod plovoucí podlahu?

Typické chyby, které podlahu ničí: kbelík s vodou postavený přímo na podlaze, hadr namočený do octa nebo agresivního saponátu, který narušuje lak, a mytí „dokud to není vidět". Další častá chyba je nechat mokrou podlahu uschnout samovolně. Voda se vsákne do spár, zatímco vy odejdete. Vždycky po mytí přejeďte suchým hadrem nebo nechte větrat a osušit do pěti minut.

Před pokládkou je nutné srovnat podklad do roviny. I ta nejlepší podložka jen kopíruje to, co je pod ní, a rozdíl několika milimetrů na dvou metrech se projeví vlněním. Dále je potřeba podložku klást kolmo na směr desek, spoje pásků přelepovat a nikdy je nepřekrývat. Ponechat je třeba i dilatační mezery u stěn. Nejčastější chyby jsou tři: příliš tlustá podložka na měkkém podkladu, podložka položená na vlhký beton bez zábrany proti vlhkosti a zapomenuté dilatační spáry. Každá z nich vede k tomu, že podlaha přestane být plovoucí a začne se chovat nepředvídatelně.

Dřevěná hračka padá na podlahu mnohokrát denně. Každý náraz vytváří v materiálu podlahy rýhu nebo důlek. Tvrdost dřeva sama o sobě nestačí, rozhoduje i tloušťka a způsob položení. Měkké dřevo jako smrk nebo borovice se pod nárazy rychle prohne a zůstane v něm důlek. Tvrdší dřevo, například dub nebo buk, náraz lépe rozloží, ale může zase praskat. Pro dětský pokoj platí, že podlaha musí snášet pád z výšky stolu i běhání v botách.

Praktický postup, jak tmavnutí zastavit: nejdřív zjistit, zda jde o povrchovou špínu, nebo o poškozenou hmotu. Povrchovou špínu odstraníte teplou vodou a měkkým kartáčkem. Poškozenou hmotu je potřeba vyškrabat a znovu spárovat. Vždy dodržte dobu zrání a spáry chraňte před vodou. Vyhněte se octu, kyselině citronové a chloru. Pravidelná údržba zabere pár minut týdně a ušetří vám práci i peníze za opravy.

Než začnete cokoli dělat, zjistěte, o jakou barvu jde. Latexové a akrylátové barvy vytvářejí pružný film, který se dá často sloupnout nehtem nebo plastovou škrabkou. Olejové a syntetické barvy tvrdnou do pevné vrstvy a potřebují rozpouštědlo. U vodou ředitelných barev stačí často teplá voda s trochou saponátu a hadřík z mikrovlákna. Nikdy nezačínejte hrubým brusným papírem – škrábance na dřevě, laminátu nebo vinylu se odstranit mnohem hůř než kapka barvy.

U dřeva a laminátu je nutná opatrnost kvůli vlhkosti. Vodu používejte jen minimálně a nikdy nenechávejte mokrý hadřík na místě dlouho. Pokud barva drží, zkuste nejdřív fén na nízkou teplotu – barva změkne a půjde sloupnout. Na lakované dřevo se hodí rostlinný olej nebo speciální odstraňovač na vodní bázi. Vyhněte se acetonu a ředidlům, která mohou rozpustit i lak podlahy.

Praktické pravidlo: nejdřív vyrovnejte podklad, teprve pak volte podložku. Beton srovnejte samonivelační hmotou nebo vybroušením, tolerance rovinnosti bývá 2 mm na dva metry. Když je podklad rovný, stačí tenká podložka s parozábranou. Když chcete tlumit kroky ve vícepodlažním domě, použijte podložku s vyšším útlumem, ale jen do tloušťky povolené výrobcem desek. Nikdy nekombinujte dvě vrstvy podložky na sobě, i když se to na první pohled zdá jako dobrý nápad.

Co udělá silnější vrstva s plovoucí podlahou Tlustá podložka, řádově 3 až 8 mm, má za úkol vyrovnat drobné nerovnosti, utlumit kroky a zlepšit pocit při chůzi. Čím měkčí a silnější vrstva, tím víc se desky prohýbají. To je problém u zámkových spojů: čím větší průhyb, tím větší tah na pero a drážku. Proto výrobce desek udává maximální tloušťku podložky, často kolem 3 mm u klasických zámků. Překročení této hodnoty je nejčastější chyba a projeví se až po měsících – zámky prasknou a podlaha se rozjede.

Nejčastější chybou je snažit se kapku odrbat hned za sucha a silou. Tím se barva zatlačí do pórů a škrábance zůstanou i po odstranění. Další chybou je použít příliš mnoho vody nebo čisticího prostředku, který zanechá na podlaze matné skvrny. Po každém čištění povrch opláchněte čistou vodou a osušte, aby nezůstaly zbytky saponátu. Pokud si nejste jistí, raději postupujte po malých krocích a nechte prostředek působit déle, místo abyste tlak zvyšovali.

Podložka pod plovoucí podlahu rozhoduje o tom, jak se bude podlaha chovat při chůzi, jak bude tlumit kroky a jak dlouho vydrží. Výrobci desek předepisují maximální tloušťku podložky, protože příliš měkký podklad může způsobit rozlamování zámků. Rozdíl mezi tenkou a tlustou podložkou není jen v centimetrech, ale hlavně v tom, jakou zátěž přenese a jaký hluk utlumí.

Postup podle typu podlahy U tvrdých a hladkých podlah, jako je keramika, kámen nebo dlažba, je postup nejjednodušší. Kapku nejprve zkuste nadzvednout plastovou stěrkou. Pokud drží, přiložte na ni na několik minut hadřík namočený v teplé vodě a poté ji seškrábněte. Zbytky dočistěte jemným abrazivním prostředkem bez chloru. Nepoužívejte kovové škrabky, zanechávají rýhy, které se už nejde zbavit.