Tajemství štrúdlu, které většina pekařů přehlédne

Z Mazovia

Jablečný závin patří k české klasice, ale málokdo ho umí připravit tak, aby těsto bylo křehké a náplň šťavnatá. Nejčastější chybou bývá příliš silné těsto, které se při pečení neupeče dozlatova, nebo naopak suchá náplň, která se rozpadá. Přitom stačí dodržet pár zásad, které výsledek posunou o třídu výš. Než se pustíte do práce, připravte si váleček, čistou utěrku a hlavně trpělivost – těsto potřebuje odpočinout, jinak se bude trhat.

Málokteré jídlo vystihuje českou kuchyni tak jako sekaná. Přesto se v mnoha domácnostech mění v suchý, tvrdý a rozpadavý pokrm, který připomíná spíš gumovou podrážku než křehkou pochoutku. Klíč k úspěchu přitom není v žádné tajné surovině, ale v několika drobnostech, na které se při přípravě často zapomíná. Nejde jen o maso, ale i o to, co s ním děláte před pečením a během něj.

Vaječný likér patří k českým Vánocům stejně jako kapr nebo vánočka. Domácí příprava přitom není nijak náročná, ale vyžaduje dodržení pár zásad, které rozhodují o tom, jestli výsledek bude sametově jemný, nebo se vám srazí do nevábné hrudky. Základem je čerstvost surovin – žloutky z vajec, které mají co nejkratší trvanlivost, a kvalitní smetana s obsahem tuku alespoj 30 %. Smetana s nižším obsahem tuku likér zbytečně naředí a výsledná konzistence pak připomíná spíš mléko, což je častá chyba začátečníků.

Důležité je také dochucení. Katův šleh by měl mít výraznou, ale vyváženou chuť – kyselost z kapary nebo z nakládaných okurek dokáže pokrm krásně povzbudit, ale pozor na přemíru octa. Tradičně se podává s houskovým knedlíkem, ale výborně chutná i s bramborovými noky nebo čerstvým chlebem. Pokud chcete experimentovat, můžete na talíř přidat najemno nakrájenou kyselou okurku nebo lžíci brusinek – sladkokyselá chuť se k vepřovému skvěle hodí.

Křehkost zajistí vláčná přísada. Nejčastěji se používá namočená žemle nebo houska ve studeném mléce, kterou pořádně vymačkáte. Do směsi přidejte i jednu nastrouhanou syrovou bramboru nebo trochu strouhaného celeru – ty dodají šťávu a jemnost. Vejce přidávejte jen jedno na kilo masa, jinak bude sekaná tuhá. Pokud chcete extra křehkou texturu, vmíchejte do směsi lžíci zakysané smetany nebo hořčice, která zároveň zvýrazní chuť.

Při pečení je nejdůležitější teplota. Začněte na 180 stupňů a sekanou pečte zakrytou pokličkou nebo alobalem, aby se nevysušila. Po půl hodině odkryjte, potřete povrch směsí kečupu nebo výpeku a dopečte dozlatova. Konečná vnitřní teplota by měla být kolem 70 stupňů – pokud ji nemáte kde změřit, zkuste doprostřed zapíchnout špejli. Šťáva, která vyteče, by měla být čirá, ne růžová, ale nečekejte, až bude úplně suchá – to už bude pozdě.

Typickou chybou je použití mixéru na rozmixování všech surovin dohromady. Mixér do směsi napění vzduch a vytvoří stabilní pěnu, která se pak v lahvi oddělí a likér se zdá být „sražený". Další častou chybou je přidání alkoholu do teplé směsi – alkohol by se odpařil a zlikér by ztratil na síle i chuti. A pokud likér skladujete při pokojové teplotě, může zkvasit nebo se zkazit. Proto patří vždy do lednice a měl by se spotřebovat do dvou měsíců.

Sekaná je sice pracnější, ale stojí za to. Základem je směs vepřového a hovězího masa, kterou prohnětete s cibulí, česnekem, vejcem a strouhankou. Do středu můžete vložit vařená vejce nebo nakládané okurky. Sekanou pečte nejprve dvacet minut na dvě stě stupňů, pak teplotu snižte na sto sedmdesát a dopečte do měkka. Podlijte ji trochou vývaru nebo vody, aby nevyschla. Nechte ji před krájením vychladnout alespoň deset minut, jinak se rozpadne.

Jak správně spojit smetanu s alkoholem, aby se likér nerozdělil Jakmile žloutková hmota zhoustne, sundejte ji z plotny a nechte zcela vychladnout. Teplou smetanu do vajec nikdy nelijte, jinak se srazí. Mezitím si vyšlehejte smetanu do polotuha – stačí ji jen jemně našlehat, aby se spojila, nešlehejte z ní šlehačku. Do vychladlé žloutkové směsi vmíchejte smetanu a poté postupně přilévejte alkohol. Nejvhodnější je kvalitní rum, vodka nebo koňak. Množství alkoholu si upravte podle chuti, ale pamatujte, že likér by měl mít minimálně 20 % alkoholu, aby se v něm nepomnožily bakterie z vajec. Pokud použijete méně, likér dlouho nevydrží.

Domácí vaječný likér oceníte nejen jako vánoční dárek, ale i jako základ pro kávu, dezerty nebo třeba do vánočního punče. S trochou trpělivosti a dodržením teplotních pravidel vám nikdy nevyjde hrudkovitý ani řídký. Takže až příště uslyšíte, že domácí likér je složitý, pusťte se do toho s klidem – se správným postupem to zvládnete napoprvé.