Sypké dřevo, nebo polena: co rozhoduje o délce hoření a popelu

Důležité je také to, jak dřevo do kamen skládáte. Nepokládejte ho naplocho a natěsno, ale křížem přes sebe nebo šikmo, aby mezi jednotlivými kusy zůstaly průduchy. Vzduch pak proudí skrz vrstvu a plamen se drží. Pokud dřevo jen naházíte na hromadu, vznikne uvnitř masa paliva místo, kam se kyslík nedostane.

Délka hoření a množství popela nezávisí jen na druhu dřeva, ale především na jeho formě. Sypké dřevo, tedy štěpka, pelety nebo brikety, hoří jinak než polena. Rozdíl je v tom, jak je materiál slisovaný a jakou má vlhkost. U volně sypaného materiálu se vzduch dostane mezi každou částici, takže hoření je rychlejší a teplota vyšší. U polen se plamen šíří pomaleji, zato déle žhne.

Dřeva na delší sezonu se dá ušetřit i jinak než jen nákupem. Pravidelné čištění komína a kamen, správné nastavení vzduchu a těsnění dvířek snižují spotřebu o jednotky procent, což se za celou sezonu nasčítá. Stejně důležité je dřevo dostatečně vysušené – vlhké dřevo odevzdá méně tepla a část energie padne na odpaření vody. Kdo topí mokrým dřevem, potřebuje ho nakonec více, a to právě v dlouhé sezoně bolí nejvíc.

Vlhkost dřeva je nejdůležitější faktor, který rozhoduje o tom, kolik tepla z palivového dřeva skutečně získáte a kolik popela vám zbyde. Voda obsažená ve dřevě se musí při hoření nejprve vypařit, a to spotřebovává značnou část energie, kterou by jinak předalo do místnosti. Čím vyšší je vlhkost, tím nižší je výhřevnost a tím více dřeva musíte spálit pro stejný tepelný výkon. Zároveň platí, že mokré dřevo hoří nedokonale, což se projeví nejen větším množstvím popela, ale i usazeninami v komíně.

Kdy je akumulace plná a kdy už jen ztrácí

Začněte tím, že si podpal rozdělíte na dvě vrstvy. Spodní vrstvu tvoří suchá kůra, která se láme v prstech a neohýbá se. Když se ohne, je v ní vlhkost. Kůru nedrobte na prach, ale lámejte na kousky o délce dlaně. Na ni položte větší třísky – ideálně o tloušťce prstu až dvou. Ty zajistí, že plamen neuhasne v první minutě a předá teplo silnějším polenům. Menší třísky dejte doprostřed, větší po stranách, aby vzduch mohl proudit mezi nimi.