Světlo, barvy, nebo zrcadla: co opravdu zmenší malou předsíň
U některých bylinek se vyplatí i jiný postup. Bazalka, máta a pažitka ztrácejí sušením hodně aroma – ty raději zamrazte. Nasekejte je, vložte do formiček na led s trochou vody nebo oleje a po zmrznutí přesuňte kostky do uzavíratelné nádoby. Rozmarýn, tymián, oregano a šalvěj naopak sušení zvládají výborně, jejich silice jsou stabilnější. Pokud sušíte v sušičce, nastavte ji na nejnižší teplotu, obvykle kolem 35 °C, a nechte klapky otevřené, aby vlhkost odcházela.
Když se vlhkost a hluk podcení Druhý častý problém je vlhkost. V podkroví se drží voda z koupelny, vaření i dýchání, a pokud není zajištěné odvětrání, sráží se na chladných šikminách. Následně se tvoří plíseň, kterou dítě dýchá celou noc. Nestačí občas vyvětrat; je potřeba trvalý přívod vzduchu a odvod vlhkého vzduchu ven. Zkontrolujte, jestli jsou ve střeše větrací otvory průchodné a jestli není pod střešní krytinou parozábrana zbytečně přerušená. U starších domů se často zapomíná na průchod vzduchu mezi izolací a krytinou.
Barvy, které ustupují, a ty, které přitahují pohled Stěny ve světlých odstínech — bílá, krémová, světle šedá nebo bledě modrá — odrážejí světlo a stěny opticky posouvají dál. Tmavé barvy naopak prostor uzavírají. Pokud chcete tmavý akcent, použijte ho jen na jedné stěně, nejlépe na té, na kterou nevidíte přímo při vstupu. Podlaha by měla být o jeden až dva odstíny tmavší než stěny, ne výrazně kontrastní. Silný kontrast mezi světlou stěnou a tmavou podlahou vytváří vodorovnou linii, která místnost rozřezává a zmenšuje. Stejně tak je chyba nechat strop v tmavém odstínu — strop má vždy splývat se stěnami nebo být ještě světlejší.
Než začnete malovat a kupovat vybavení, udělejte si jednoduchý test: přeneste do podkroví matraci a přespěte tam dvě noci. Zjistíte, jak se mění teplota, kde táhne a co ruší spánek. Teprve pak plánujte rozmístění postele, stolu a úložných prostor. Vyhnete se tak nejčastější chybě – krásnému pokoji, ve kterém se nedá spát ani učit.
Nejčastější chyba je, že rodiče slepí krabici izolepou jen zvenku. Spáry se brzy rozlepí a konstrukce se rozpadne. Lepicí páska patří i dovnitř spojů, ideálně křížem přes roh. Pult obchodu vyztužte proužkem lepenky nalepeným na hranu, jinak se ohne, jakmile na něj dítě položí „zboží". Do kuchyňky vyřežte dva otvory pro dvířka trouby a přišroubujte je měkkým drátem nebo protáhněte provázkem – panty z izolepy dlouho nevydrží. Police na zboží v obchodě udělejte z pruhů lepenky vlepených do stran, ne z papíru.
Na závěr: nezáleží na tom, kolik metrů předsíň má, ale kolik jich oko vidí. Světlo od stěn, jednotná barva bez ostrých přechodů a jedno velké zrcadlo proti dveřím udělají víc než jakákoli stavební úprava. Vyhněte se tmavým rohům, malým zrcátkům a kontrastní podlaze — to jsou tři nejčastější důvody, proč malá předsíň působí ještě menší, než ve skutečnosti je.
Postav se kolmo k domu, ne šikmo. Funkcionalistická fasáda je navržená pro pohled z ulice v pravém úhlu; zkreslený úhel ti schová rytmus oken. Všímej si, kde je vstup. Pokud je portál vsazený hlouběji a nad ním je jen tenká deska s nápisem, jde o čistý funkcionalismus. Když nad vstupem visí balkon s kovovým zábradlím bez dekoru, máš před sebou typický městský nájemní dům. Naopak hrubá omítka, kterou dnes vidíš na mnoha domech, často není originál. Bývá to dodatečná úprava z doby, kdy se fasády zateplovaly. Originál býval hladký, často v pastelovém odstínu, a rekonstrukce ho dokážou vrátit jen podle archivních fotografií.
Malá předsíň se nedá zvětšit, ale dá se přimět, aby tak působila. Rozhoduje o tom především to, kam dopadá světlo, jakou barvu mají stěny a co stojí přímo proti vchodu. Než začnete cokoli kupovat, projděte si prostor při zavřených dveřích a všímejte si, kde se hromadí stíny. Právě v tmavých koutech se malý prostor opticky zmenšuje nejvíc.
Další možností je štafeta s předměty, které se nesmí dotknout rukama. Postavte dvě družstva proti sobě. Každé dítě dostane lžíci a pingpongový míček. Úkolem je přenést míček na lžíci co nejrychleji, ale bez držení rukou. Varianta: míček je položený na hřbetu ruky a dítě jde pozadu. Tato hra nutí děti zpomalit a soustředit se. Častou chybou je příliš dlouhá trať – děti ztrácejí pozornost a začnou podvádět. Stačí pět až sedm metrů. Také je dobré mít připravené náhradní míčky, protože spadnou mnohokrát.
Bezpečnost se v podkroví řeší jinak než v běžném pokoji. Nízké stropy znamenají, že dítě i dospělý snadno narazí hlavou. Pomůže barevné označení hran nebo obložení měkkým materiálem. Střešní okna musí mít zajištění proti otevření dokořán a pevnou síťku proti hmyzu. Úniková cesta nesmí být zablokovaná nábytkem – pokud je v podkroví jen jedno okno, musí zůstat průchodné. Elektrické zásuvky a kabely ve šikminách volte s krytím a mimo dosah malých dětí.