Suchý vzduch, nebo vlhký? Co je doma lepší a kdy

Co dělat, aby se povrch přes den tolik nehř�

Na jaře nábytek nejdřív očistěte a nechte proschnout na vzduchu, teprve pak ho znovu sestavte. Pokud jste něco přikryli špatně a objeví se plíseň nebo rez, řešte to hned, ne až v červnu. Právě podzimní příprava rozhoduje o tom, jestli vám nábytek vydrží další sezónu, nebo ho budete na jaře vyhazovat.

Praktický postup je jednoduchý. Změřte vlhkost, zapište si hodnoty ráno a večer po tři dny. Pokud je pod 40 procenty, zvlhčujte — stačí miska s vodou na radiátoru, sušení prádla v místnosti nebo zvlhčovač. If you have any queries pertaining to where and how to use celý článek, you can call us at the internet site. Pokud je nad 60 procenty, větrejte krátce a intenzivně, omezte sušení prádla uvnitř a zkontrolujte, jestli není problém u oken nebo v koupelně. U obou krajností platí, že trvalý stav je horší než krátkodobý výkyv.

Před položením koberec rozviňte a nechte dva dny ležet na rovině, aby se srovnal. Na svah ho pak pokládejte odshora dolů a přitlačujte ho ke podložce rukama nebo válečkem. Pokud se i po zajištění tvoří vlna, koberec je příliš velký. Zkraťte ho tak, aby končil alespoň deset centimetrů před okrajem balkonu. Přesahující okraj se zachytí o zábradlí a koberec strhne.

Nejdřív zjistěte, proč koberec na svahu vůbec drží. Na hladkém betonu nebo dlažbě stačí mikroskopická vrstva prachu a tření zmizí. Na dřevěném roštu zase povrch pracuje s vlhkostí. Než začnete cokoli řešit, položte dlaň na podklad a přejeďte po něm — pokud je kluzký nebo práší, koberec bude klouzat pořád, ať ho přitlačíte sebevíc.

Nejčastější chyba je vlhčit vzduch bez měření, jen podle pocitu. Nadměrné zvlhčování v uzavřeném bytě vede k oroseným oknům a plísni za nábytkem. Druhá chyba je sušit prádlo uvnitř bez větrání — do vzduchu se dostane velké množství vody a ta se usadí na chladných zdech. Třetí chyba je topit na vysokou teplotu a zároveň nevětřit; teplo sice trochu zvýší relativní vlhkost, ale vydýchaný vzduch a oxid uhličitý zůstávají. Pokud je vlhkost nízká, pomůže krátké intenzivní větrání, ne dlouhé otevřené okno na celý den.

V topné sezóně vlhkost přirozeně klesá, protože teplý vzduch pojme víc vody a vytápění ho vysušuje. V zimě tak často spadne pod 30 procent i v běžném bytě. Naopak v létě při větrání za deště nebo při sušení prádla uvnitř může přesáhnout 70 procent. Vlhkost tedy není konstantní stav, ale něco, co se mění s počasím a vytápěním.

Co vlhkost zničí nejrychleji Největší problém dělají textilie. Ručníky, deky, polštáře na sezení nebo karimatky nasáknou vlhkost během jednoho deštivého týdne a pak už jen těžko schnou. Když je zavřete mokré, do druhého dne chytnou plíseň a zápach, který se z látky nedá dostat. Stejně dopadnou i papírové a lepenkové krabice, které vlhkost vtáhnou a rozpadnou se. Knihy, časopisy a cokoli z papíru do lavice nepatří vůbec.

Suchý vzduch v byt v panelákuě poznáte podle praskajících rtů, škrábání v krku po probuzení, jisker při dotyku kliky a statické elektřiny ve vlasech. Vlhký vzduch se projeví jinak: mlžící se okna, plíseň v rozích, zatuchlý pach v ložnici. Ani jeden extrém není dobrý, ale doma obvykle chybí vlhkost, ne naopak. Rozhoduje tedy naměřená hodnota, ne pocit.

Než cokoli uložíte, prohlédněte si konstrukci. Úložný prostor má být opatřený těsněním po obvodu víka a ideálně i větracími otvory v rozích, které zabrání kondenzaci. Pokud větrací otvory chybí, vlhkost se uvnitř drží a zavřený prostor se chová jako skleník. Před prvním naplněním lavici vysušte, ideálně v suchém dni, a dno vyložte vrstvou mřížky nebo dřevěných latí, aby předměty neležely přímo na studené ploše. Tím se sníží nasákavost i vznik plísní.

Lavice s úložným prostorem na balkoně vypadá jako praktické řešení, jak uklidit sezónní věci a zároveň mít kam si sednout. Jenže balkon není sklad v bytě. Teploty tady kolísají, vlhkost stoupá po ránu i po dešti a přes zimu se uvnitř lavice drží chlad. Právě proto je potřeba rozlišovat, co do úložného prostoru patří a co tam zbytečně zničíte.

Ideální rozmezí a kdy se mu vzdálíte Pro pobytové místnosti se doporučuje relativní vlhkost mezi 40 a 60 procenty při pokojové teplotě. Pod 30 procenty začíná vysychat sliznice, hůř se dýchá a víc práší. Nad 65 procenty se daří roztočům a plísním. Změřte vlhkost digitálním vlhkoměrem, ideálně doprostřed místnosti, ne u okna ani u radiátoru. Měřte ráno a večer, protože hodnoty se během dne liší. Jeden měřič za pár korun vydrží roky a řekne víc než pocit.
Naopak dobře poslouží plastové boxy s víkem, které drží tvar a dají se snadno otřít. Do lavice se vejdou svíčky na zahradu, zahradnické rukavice, nářadí s pogumovanou rukojetí, hračky pro děti nebo sezónní dekorace z keramiky a skla. Koště, lopata a hrábě se do úložného prostoru vejdou jen tehdy, když jsou krátké a suché. Dlouhé násady raději zavěste na zeď, kde proudí vzduch.