Substrát, který dusí kořeny: čeho se při výběru nedopustit

Typická chyba je stříhat všechny výhony ve stejné výšce. Výsledkem je plochý, umělý tvar a rostlina pak obrazí nerovnoměrně. Stříhejte postupně a některé výhony nechte delší, jiné kratší — vznikne přirozenější obrys. Další častá chyba je řez během zimního období klidu, kdy rostlina špatně regeneruje. Po řezu nehnojte hned, počkejte, až se objeví nové výhony. A nikdy nestříhejte nemocné nebo napadené části stejnými nástroji bez očištění, jinak si problém roznesete po celé rostlině.

Nejdřív zjistěte, odkud rostlina pochází. Kaktusy a sukulenty potřebují hrubou, rychle prosychající směs s velkým podílem písku, perlitu nebo drobného štěrku. Kapradiny, maranty a fíkusy naopak ocení kyprý substrát bohatší na organickou složku, který udrží vlhkost, ale nezůstane mokrý. Univerzální zemina ze supermarketu je kompromis — pro polovinu běžných pokojovek postačí, pro náročnější druhy ne.

Pozor také nábytek na míru hnojení hned po přesazení. Čerstvý substrát obvykle obsahuje dost živin a přídavek hnojiva spálí mladé kořeny. S hnojením začněte až po několika týdnech, kdy rostlina zakoření. A pokud si nejste jistí, raději zvolte jednodušší směs a upravte zálivku než složitou mix, který rostlině nesedne.

Pozor nábytek na míru na misku pod květináčem. Stojatá voda je v zimě nejrychlejší cesta k uhnívání kořenů, protože chladný vzduch u okna odpařování zpomaluje. Pokud máš rostliny na parapetu nad radiátorem, dej mezi květináč a radiátor kus dřeva nebo polystyrenu a rosť vlhkost vzduchu miskami s vodou v okolí, ne mlžením přímo na květy — vlhkost na poupatech podporuje plísně.

Začněte tím, co máte běžně doma nebo na zahradě. Hodí se starý prosátý zahradnický substrát, listovka z kompostu, hrubý písek, perlit nebo keramzit, drcená kůra z jehličnanů, kokosové vlákno a trocha rašeliny. Pro pokojovky se osvědčuje poměr zhruba tři díly organické složky, jeden díl hrubého drenážního materiálu a jeden díl kypřicí složky. Pro sukulenty a kaktusy hrubý podíl zvyšte, pro kapradiny a maranty naopak uberte.

Stříhej čistými nástroji, ideálně ostrým nožem nebo dezinfikovanými nůžkami. Řez veď šikmo kousek pod očkem, aby vznikla větší řezná plocha. Spodní listy odstraň, protože ve vodě by se rozkládaly a kalily prostředí. Řízek nech půl hodiny až hodinu zaschnout na vzduchu; u mléčnic a podobných rostlin navíc opláchni řez, aby mléko neucpalo pletiva. Tento krok lidé často přeskakují a pak se diví, že stonek změkl už druhý den.

Když směs drží vodu jako houba, kořeny začnou hnít Nejčastější chyba je zalévání do těžké, jílovité zeminy, která v květináči zůstane mokrá celé dny. Před výsadbou hrst substrátu zmáčkněte v dlani: pokud se slepí v pevnou kouli a voda z ní teče, je pro většinu pokojových rostlin příliš hutný. Řešením je přidat třetinu objemu perlitu, kůry nebo písku a promíchat. Naopak příliš písčitá směs propouští vodu tak rychle, že živiny odejdou dřív, než se dostanou ke kořenům.

Řízkování ve vodě vypadá jako nejjednodušší způsob množení: ustřihneš, strčíš do sklenice, čekáš. Právě proto tolik lidí přijde o řízky, které mohly zakořenit. Voda není půda, nedodává živiny a nefiltruje nic, co se v ní začne množit. Když se k tomu přidá špatně zvolený stonek nebo přemokřené prostředí, kořeny se neobjeví a zbytek mateřské rostliny zeslábne. Následujících sedm kroků drží řízkování ve vodě v mezích, kde má smysl.

Nejjednodušší a nejspolehlivější metoda pro menší květináče je miska s vodou. Postavte květináč do hlubší misky nebo vaničky na vrstvu keramzitu a nalijte vodu tak, aby sahala zhruba do třetiny výšky květináče. Rostlina si sama natáhne, kolik potřebuje. Pozor na rostliny, které nesnášejí přemokření – sukulenty a kaktusy tímto způsobem raději nezalévejte, u nich hrozí uhnívání kořenů.

Dbejte na drenáž. Vrstva keramzitu nebo hrubého štěrku na dně květináče nezachrání přemokřenou zeminu, ale zabrání tomu, aby kořeny stály přímo ve vodě. Květináč musí mít odtokový otvor — bez něj se voda hromadí u dna a rostlina uhnívá i v kvalitním substrátu. Přebytečnou vodu z podmisky po zalití vylijte, jinak se vsákne zpět.

Výběr substrátu rozhoduje o tom, jak bude pokojová rostlina prospívat víc než hnojení nebo zálivka. Špatná směs zadrží vodu, udusí kořeny a rostlina začne žloutnout dřív, než si toho všimnete. Následující pravidla pomohou vyhnout se nejčastějším chybám.

Substrát se časem rozkládá a ztrácí strukturu. U rychle rostoucích druhů je vhodné přesadit jednou za rok až dva, u pomalu rostoucích stačí déle. Při přesazování starou zeminu z kořenů oklepejte, odstraňte uhnívající části a použijte čerstvou směs. Nový substrát by měl být přiměřeně vlhký, ne přeschlý ani přemokřený — suchá zemina po zalití vodu odpuzuje a prosakuje pomalu.

If you loved this short article and you would like to obtain extra information concerning Http://racist.wiki kindly visit our own site.