Sušení prádla v bytě bez balkonu: chyba, kterou dělá skoro každý

U barevných bavlněných a syntetických čepic stačí program na jemné prádlo při 30 °C. U vlněných čepic zvolte vlněný nebo ruční program s maximem 30 °C a nízkými otáčkami odstřeďování, ideálně do 400 otáček. Softshell a membránové čepice patří do speciálního programu na funkční oblečení, nikdy ne do aviváže. Aviváž ucpává membránu a ničí vodoodpudivou úpravu. Prací prostředek volte tekutý a bez enzymů, u vlny pak prostředek s lanolinem.

Elastan a spandex jsou na teplo citlivé. Při teplotách kolem šedesáti stupňů Celsia začnou vlákna povolovat a guma ztrácí schopnost vrátit se do původní délky. Radiátor běžně topí na padesát až sedmdesát stupňů, takže se do tohoto pásma dostáváte pravidelně. Tričko pak po pár měsících drží v pase jako povolená gumička, která se vlní a nedrží. Není to tím, že by guma praskla — jen ztratila pružnost a už se nesmrští zpět.

Sušení je stejně důležité jako praní. Oblečení z druhé ruky může mít oslabené švy, a proto ho nevystavujte vysokým teplotám v sušičce. Ideální je sušit ve stínu, volně rozložené na ručníku, u pletenin vodorovně. Závěsné sušení může vytáhnout ramena a prodloužit délku. Pokud potřebujete oblečení vyžehlit, žehlete z rubu a u jemných látek přes bavlněnou látku. První praní je zkouška – pokud kus přežije bez poškození, získáte oblíbený kousek, který vydrží další sezóny.

Typická chyba je skládání do „kostky": tričko složíte na čtvrtiny a ramenní šev se ohne dvakrát. Další častá chyba je příliš vysoký komínek. Když na sebe naskládáte deset triček, spodní kusy nesou váhu všech ostatních a ramena se rozplácneou. Držte komínek maximálně pět až šest kusů vysoký a těžší trička dávejte dolů, lehká nahoru.

Jak si poradit se sušením a skládán�

Bez balkonu a bez sušičky se prádlo v bytě suší obtížněji, ale rozhodně to jde. Klíčové je neudělat hned na začátku zásadní chybu: nevěšet mokré prádlo do malé uzavřené koupelny bez okna a spoléhat, že to „nějak uschne". Právě tam vzniká vlhkost, která se pak usazuje na zdech, v rozích a za nábytkem. Sušení potřebuje dvě věci – pohyb vzduchu a odvod vlhkosti. Bez toho bude prádlo vlhké i po dvou dnech a v bytě začne růst plíseň.

Pokud sušíte opravdu hodně prádla a vlhkost se drží, zkuste sušit po menších dávkách a mezi jednotlivými dávkami vždy vyvětrejte. Vyhněte se sušení v koupelně, kde je vlhko už samo o sobě, a nikdy nezakrývejte sušák dekou nebo závěsem. Trpělivost a proudění vzduchu udělají víc než jakýkoli zázračný prostředek. Když budete dodržovat tyto zásady, prádlo uschne i bez balkonu a vlhkost v bytě zůstane pod kontrolou.

Základem je sušák, ale ne ten plastový věšák na pár kusů. Použijte klasický rozkládací sušák, ideálně kovový, a postavte ho do největší místnosti, ne do koupelny. Prádlo věšte s rozestupy – když se kusy dotýkají, vzduch mezi nimi neprochází a sušení se výrazně prodlouží. Trička a košile věšte na ramínka, prostěradla přehoďte přes více tyčí, aby se tvořily jen tenké vrstvy. Čím menší vrstva látky, tím rychleji vlhkost odchází.

Proti vlhkosti pomůže i pravidelné měření. Vlhkost v bytě by se měla pohybovat mezi 40 a 60 procenty. Pokud je vyšší, investujte do odvlhčovače vzduchu – nemusí být drahý, stačí malý kompresorový. Odvlhčovač dávejte do místnosti, kde prádlo sušíte, a nechte ho běžet, dokud prádlo neuschne. Nepodceňujte ani úklid: vlhké zdi a okna otírejte, větrejte i v zimě a nenechávejte mokré ručníky ležet na hromadě. Právě zanedbané mokré textilie jsou nejčastějším zdrojem plísně v bytech bez balkonu.

Častou chybou je sušit prádlo přes noc v ložnici. Přes den se vlhkost rozptýlí, ale v noci se zavřenými dveřmi a okny se vzduch nasytí a ráno je v místnosti cítit zatuchlina. Stejně problematické je věšet prádlo na radiátor – sice rychle schne, ale vlhkost jde přímo do místnosti a radiátor navíc zbytečně spotřebovává energii. Lepší je nechat prádlo doschnout volně a radiátor použít jen výjimečně.

Vzduch musí proudit, jinak vlhkost zůstane v bytě Samotné otevření okna na pět minut nestačí. Vlhký vzduch je těžší a drží se u podlahy, takže potřebujete průvan, ne jen krátké vyvětrání. Otevřete okna naproti sobě, případně dveře mezi místnostmi, a nechte vzduch proudit alespoň dvacet minut. V zimě větrejte krátce a intenzivně, aby se stěny neochladily – studené zdi pak kondenzují vlhkost ještě víc. Pokud máte okno jen na jedné straně, pomůže ventilátor postavený tak, aby foukal přes sušák směrem k oknu.