Sušení bylin v sušičce: co zkazí úrodu a jak to obejít
Běžné chyby: sušení na parapetu za oknem, skladování v průhledných dózách na světle, mletí bylinek před uskladněním a přebalování do vlhkých nádob. Pokud bylinky navlhnou, dosušte je znovu, ale plesnivé vyhoďte bez výjimky – převařením se plíseň nespraví. Sušení v kuchyni nad sporákem také není ideální, páry z vaření bylinkám škodí.
Sušička na ovoce a zeleninu zvládne i bylinky, ale jen když se nastaví jinak než při sušení jablek. Bylinky mají tenké listy a vysoký podíl aromatických olejů, které se při špatném postupu vypaří dřív, než list uschne. Výsledkem je seno, které sice vypadá jako bylinka, ale vůni i chuť ztratilo. Rozhoduje teplota, doba sušení a to, jak pláty naskládáte.
Rostlinu zasaď tak, aby kořenový bal byl mírně pod okrajem nádoby. Po výsadbě ji vydatně zalij a postav na světlé místo, ale první týden ji chraň před přímým poledním sluncem. Máta snáší polostín i slunce, ovšem v horkém dni potřebuje pravidelnou vláhu. Zalévej ráno, ne večer, a vždy tak, Epicairways.com aby voda protekla drenáží. Stojatá voda v podmisce je častá chyba – kořeny začnou hnít a rostlina se rozpadne.
Když přinesete domů svazek bylinek, první reakce bývá strčit ho do chladničky v igelitovém sáčku. Výsledek je většinou stejný: za dva dny zežloutnou listy, stonek změkl a polovina svazku skončí v koši. Sklenice s vodou vypadá jako banalita, ale při správném postupu udrží bylinky v kondici podstatně déle a je to nejjednodušší metoda, jakou lze doma použít.
Co se osvědčuje při zakořeňování a kde se nejčastěji chybuje Spodní konec řízku namočte do práškového stimulátoru zakořeňování nebo ho nechte přes noc ve vodě s kouskem vrby. Zakořeňujte v malém květináči s lehkým substrátem smíchaným s perlitem nebo pískem, nikdy v těžké zahradní zemině. Řízek zapíchněte do hloubky asi třetiny délky, substrát jemně přitlačte a zalijte. Květináč postavte na světlé místo bez přímého poledního slunce a přikryjte průhledným sáčkem nebo plastovou lahví s odříznutým dnem. Vzduch uvnitř udržuje vlhkost, ale každý den kryt na pár minut sundejte, aby se neusadila plíseň.
Po zakořenění sundejte kryt postupně, během několika dní, aby si rostlina zvykla na sušší vzduch. Přesazení do většího květináče proveďte, až když kořeny prokouknou dnem. První měsíc po přesazení držte rostlinu v polostínu a zalévejte střídmě. Rozmarýn nesnáší přelévání ani dlouhé přemokření, proto dbejte na drenáž. Pokud řízek přes zimu zůstane v chladné místnosti s teplotou kolem deseti stupňů a dostatkem světla, na jaře rychle obnoví růst. Vyhněte se hnojení hned po zakořenění, kořeny jsou ještě citlivé a koncentrovaná hnojiva je mohou spálit.
Když světlo a prostor rozhodují víc než hnoji
Ne všechny bylinky snášejí stejný režim. Měkké bylinky jako bazalka, máta, petrželka nebo koriandr drží ve vodě dobře, ale bazalka potřebuje teplejší stanoviště a nesnáší chlad z lednice. Naopak tymián, rozmarýn a šalvěj mají tvrdší stonky a ve vodě vydrží kratší dobu; u nich se často vyplatí stonek na několika místech lehce naříznout, aby voda pronikla hlouběji. Pokud bylinku potřebujete jen na ozdobu stolu, je to v pořádku, ale pro delší skladování je lepší každou skupinu umístit zvlášť.
Ideální doba pro odběr řízků je konec jara až začátek léta, kdy jsou výhony polovyzrálé. Neberte měkké špičky, ty snadno uhnívají, ani staré zdřevěnaté větve, které zakořeňují pomalu. Vhodný řízek měří asi deset až patnáct centimetrů, má alespoň tři uzliny a spodní část je jemně zdřevěnatělá. Odřezávejte šikmým řezem těsně pod uzlinou čistým nožem nebo nůžkami, které jste předtím otřeli lihem. Spodní listy odstraňte, horní pár zkraťte asi na polovinu, aby rostlina méně vypařovala vodu.
Substrát udržujte vlhký, ne přemokřený. Trvalé bahno je nejčastější příčina neúspěchu, protože řízek začne hnít dřív, než vytvoří kořeny. Zalévejte raději menšími dávkami a častěji, ideálně ráno. První kořeny se obvykle objeví za tři až šest týdnů podle teploty a odrůdy. Nepokoušejte se řízek vytáhnout a zkontrolovat, zda už zakořenil. Pokud začne rašit nové lístky, je to signál, že se něco děje, ale jistotu získáte až jemným tahem za stonek, který klade odpor.
Rozmarýn se dá namnožit několika způsoby, ale řízkování je nejrychlejší cesta k rostlině, která bude vonět stejně jako mateční keř. Semínka jsou nespolehlivá, protože dědí vlastnosti obou rodičů a často klíčí velmi pomalu. U řízkování platí, že nová rostlina je klonem té původní, takže si zachová přesnou chuť i tvar růstu. Rozdíl oproti hřížení spočívá v tom, že u řízku odřezáváte část rostliny úplně a zakořeňujete ji samostatně, zatímco u hřížení zůstává větev spojená s mateřskou rostlinou, dokud nevytvoří kořeny.
If you loved this informative article and you want to receive more details relating to Rady pro rekonstrukci kindly pay a visit to our own web site.