Starý stříbrný šperk z second handu: patina, nebo poškození?
Typická past je spořit na věcech, které se nedají vyměnit bez bourání. Vedení vody a odpadů v podlaze, rozvody elektřiny ve zdech, hydroizolace koupelny. Tady se každá ušetřená koruna vrací jako problém za pár let. Naopak na viditelných površích – obklad, podlaha, barva – můžete klidně zvolit levnější variantu a později ji vyměnit bez zásahu do konstrukce. Rozhodujte podle toho, co je za zdí, ne podle toho, co je na ní.
Prostor pod schody do podkroví bývá často jen skladištěm krabic a vysavače. Přitom stačí málo a vznikne místo, kde se dá v klidu číst. Rozhodující je ale poloha. Čtení potřebuje světlo, teplo a dost místa na pohodlné sezení. Než začnete cokoli přemisťovat, změřte si šířku, hloubku a výšku prostoru v nejužším místě. Právě výška bývá past – pod schody se směrem dolů zmenšuje a při sezení narazíte hlavou do konstrukce.
Termostat bývá nejčastější příčinou selhání. Pokud teplota kolísá o více než 2 °C během dne, termostat už nespíná spolehlivě. Poznáte to i podle toho, že kontrolka na topení svítí nepřerušovaně, i když je voda už teplá. U starších těles se bimetalový pásek unaví a topení hřeje buď pořád, nebo vůbec. V takovém případě pomůže jen výměna, oprava se nevyplácí.
U akumulačních kamen nebo přímotopů v podkroví se vyplatí přemýšlet o zónovém vytápění. Vytápět celý objem šikminou vázané místnosti je drahé a nerovnoměrné — u podlahy je zima, u stropu horko. Termostat umístěný na šikmé stěně ve výšce očí navíc měří teplotu, která neodpovídá tomu, co cítí dítě u postele. Dejte čidlo do výšky přibližně metr nad podlahu a do místa, kam nesvítí slunce.
Na závěr platí: čím jednodušší pravidla, tím méně konfliktů. Měňte role, střídejte rychlé a klidné hry a nechte děti navrhnout vlastní obměnu. Když se něco nedaří, hru zkraťte, neprodlužujte. A pokud se někdo nechce zapojit, dejte mu roli rozhodčího nebo zapisovače. Pohybová hra ve družině nemá být výkon, ale společná zábava, po které se děti vrací do lavic unavené, ale spokojené.
Pro smíšené skupiny se hodí Rybáři a rybky. Dvojice si stoupne čelem k sobě a spojí ruce, čímž vytvoří síť. Ostatní probíhají mezi nimi. Na signál se síť zavře a chycené rybky se přidají k rybářům. Po každém kole prodlužte síť, dokud nezůstane poslední rybka. Dbejte na to, aby děti nezavíraly oči a neskákaly po sobě. Pokud je skupina příliš velká, rozdělte ji na dvě hřiště, ať se nebourá do sebe.
Prvním signálem je rostoucí rozdíl mezi nastavenou a skutečnou teplotou. Pokud máte topení nastavené na 26 °C a teploměr ukazuje 23 °C, něco není v pořádku. Teploměr umístěte na opačný konec nádrže, než je topné těleso – u velkých akvárií vzniká teplotní gradient a měření hned vedle topítka zkresluje. Teplotu kontrolujte alespoň jednou denně, ideálně ve stejnou dobu, aby byla srovnatelná.
Pro jistotu si pořiďte nezávislý teploměr nebo teplotní alarm, který se ozve při poklesu pod nastavenou mez. Sledujte také chování ryb: pokud se shlukují u hladiny, jsou malátné nebo odmítají potravu, změřte teplotu okamžitě. Včasné odhalení slábnoucího topení zabrání podchlazení, které u citlivých druhů vede k onemocnění a úhynu během několika hodin.
Začněte hrou Na sochy. Děti se volně pohybují, jeden je „mráz". Koho se dotkne, ztuhne v podřepu. Ostatní ho mohou vysvobodit podle předem daného úkolu, například třemi dřepy nebo dvěma poskoky po jedné noze. Vysvobozený se vrací do hry. Pozor na dvě chyby: příliš mnoho vysvoboditelů najednou a nejasné pravidlo, kdo smí zachraňovat. Vždy předveďte správný podřep a určete hranice, kam až se smí běhat.
U starších šperků se vyplatí nechat si udělat jednoduchou zkoušku ryzosti. Není to kvůli ceně, ale kvůli tomu, abyste věděli, co můžete čistit a co ne. Levné slitiny se louhují a reagují jinak než pravé stříbro. Pokud šperk nese stopy po pájení nebo neodborné opravě, nechte ho raději na pokoji a jen ho noste. Z second handu si odnášíte kus s historií, a ta se nemusí lesknout jako nová. Stačí, když bude čistý, pevný a bez dalšího poškození.
Školní družina často končí u stolních her nebo telefonů, protože pohybové aktivity působí jako organizační problém. Přitom stačí málo: vyjasnit pravidla, rozdělit role a hrát na malém prostoru. Netradiční honičky a pohybové hry bez pomůcek zabaví i děti, které běžné sporty nebaví. Klíčem je krátká příprava a jasný signál pro start i konec.
Krátké hry, které zvládne i neposedný tým Další variantou je Čísla v kruhu. Děti stojí v kruhu a mají přidělená čísla. Uprostřed je vedoucí, který vyvolá číslo a jeho majitel musí oběhnout kruh a vrátit se na místo. Kdo to stihne dřív než vedoucí, vymění si roli. Hra rozvíjí postřeh a běh na krátkou vzdálenost. Před začátkem zkontrolujte, že je povrch bezpečný a děti mají obuv, která neklouže. Nikdy nenechte běhat přes rohy místnosti, kde hrozí srážka.