Stín a průvan rozhodují o tom, jak přežijete vedra

V patře nestačí jen otvor ve stropě. Potřebujete podlahovou plochu, která naváže na chůzi. U přímého schodiště je to plocha o šířce schodiště a hloubce alespoň 90 cm před prvním stupněm dolů. U schodiště do L nebo do U je vyústění na podestě, která musí mít stejnou šířku jako ramena a hloubku podle směru chůze. Pokud podesta ústí přímo do dveří, nechte mezi hranou podesty a dveřmi alespoň šířku dveřního křídla plus 20 cm, jinak se dveře nedají otevřít do prostoru.

Zásadní je rozdíl mezi venkovním a vnitřním stíněním. Žaluzie, rolety nebo markýzy umístěné zvenku zastaví sluneční paprsky ještě před sklem. Odrazí a pohltí většinu tepelné energie, takže se sklo nezahřívá a do místnosti se nedostane tolik tepla. Vnitřní závěsy a fólie fungují opačně: paprsky projdou sklem, to se rozpálí a závěs pak brání teplu, aby se dostalo ven. Výsledkem je skleník. Pokud můžete, stínící prvek instalujte vždy na vnější stranu okna.

Komín, anténa a větrací hlavice se umisťují do horní třetiny střechy, pokud to jde. Čím výš, tím menší je riziko, že je zasáhne voda stékající z větší plochy. Zároveň ale platí, že čím výš, tím silnějšímu větru jsou vystaveny. U zařízení s vlastní hmotností, jako jsou anténní stožáry, spočítejte zatížení větrem podle místních podmínek a použijte výztuhy. Nikdy nepřipevňujte stožár jen do komínového pláště bez chemické kotvy – komínový plášť není nosný prvek.

Co se v praxi rozbije jako prvn

Podkroví do dvaceti metrů čtverečních vypadá na plánu jako dostatek prostoru. V realitě ho srazí šikminy, komín, vikýř a minimální světlá výška. První krok není vybírat nábytek, ale vzít metr a obkreslit na podlaze obrys, kde se dá skutečně stát. Do tohoto obrysu pak zakreslete dveře, okna a radiátory. Teprve zbylá plocha je podlahová plocha k užívání a ta bývá klidně o třetinu menší, než říká inzerát.

Pozor na noční větrání v přízemí a v horkých dnech, kdy venku zůstává přes třicet stupňů. Otevřením oken si v takovém případě pustíte dovnitř ještě osvětlení v obývákuíce tepla. Sledujte teplotu venku, ne hodiny. Větrejte krátce a intenzivně, ne na mikroskvíru celý den. Dlouhé otevření přes poledne znamená, že se stěny a nábytek na míru prohřejí a večer už je neochladíte. Zavřené dveře mezi místnostmi průvan zastaví, proto je při větrání nechte otevřené.

Letní horko se nedá vyřešit jen klimatizací. Většina bytů se přehřívá proto, že do nich slunce pere přes nechráněná okna a teplo se v nich drží i po západu. Stínění a průvan jsou přitom nejlevnější a nejúčinnější nástroje, které máte k dispozici. Jenže se musí používat ve správný čas a správným směrem, jinak si uškodíte.

Druhý důsledek se týká cirkulace předmětů, které potřebujete pravidelně. Pokud je otvor úzký a strmý, každodenní nošení věcí nahoru a dolů odradí. Praktické je proto umístit do podkroví jen to, co tam skutečně zůstane, a veškeré sezonní vybavení řešit úložnými prostory dole. Nábytek navrhujte tak, aby se dal sestavit z dílů, které projdou otvorem i s rezervou na ruce. Rezerva alespoň několik centimetrů na každé straně není zbytečnost, ale podmínka, bez které se díl poškodí o rám.

Kombinace venkovního stínění a řízeného průvanu dokáže srazit teplotu v bytě o několik stupňů bez jakéhokoli spotřebiče. Ráno zatáhněte, odpoledne zavřete okna a nechte stínit, večer otevřete protilehlá okna a vytvořte tah. Přes den se vyhněte vaření a sušení prádla v bytě, protože do vzduchu přidávají vlhkost a teplo. Kdo tyto zásady dodrží, přežije i tropické dny v paneláku bez klimatizace.

Kdy stínit a kdy větrat Stínit je potřeba už od rána. Jakmile slunce začne svítit do oken, zatáhněte. Platí to hlavně pro okna orientovaná na východ a jih. Naopak večer, když teplota venku klesne pod teplotu uvnitř, stínění stáhněte a otevřete okna dokořán. Typická chyba je nechat zataženo celý den a v noci si stěžovat, že je v bytě dusno. Stínění není trvalá clona, je to nástroj, který se ovládá podle slunce.

Prvním krokem je změřit skutečný průchod, ne jen šířku dveří. Zajímá vás světlá šířka, výška a také to, zda se otvor nachází v rovině stropu, nebo je šikmý podle střechy. Právě šikmý otvor bývá nejzrádnější: na začátku je dost místa, ale v polovině cesty se profil zužuje. Změřte proto průchod v několika místech a nejmenší hodnotu berte jako rozhodující. Typická chyba je měřit jen u podlahy a zapomenout na překážku v podobě příčníku nebo oplechování.

Průvan vzniká jen tehdy, když má vzduch kudy vstoupit a kudy odejít. Dvě okna na stejné straně budovy průvan neudělají, i když budou obě otevřená. Potřebujete protilehlé otvory, ideálně v různých výškách. Teplý vzduch stoupá a odchází horním oknem, studený se nasává spodním. Otevřete tedy okno nízko na jedné straně a vysoko na straně druhé. Pokud máte jen jedno okno, pomůže ventilátor postavený tak, aby foukal směrem ven – vytáhne horký vzduch a přes netěsnosti si místnost sama nasaje čerstvý.

If you have any queries about exactly where and how to use úLožNé Prostory V MaléM Bytě, you can get hold of us at our own website.