Schodišťová stěna bez promyšleného kotvení shodí celou galerii

Častá chyba je věšet každý rám zvlášť na jeden hřebík. Při sebemenším nárazu se obrázek pootočí a časem se díry rozšíří. Lepší je použít závěsný systém se dvěma body, nebo alespoň dva háčky na širší rámy. U těžších kusů přidejte do spodní části rámu distanční podložku, aby se neprohýbal a nesklouzával po zdi.

Nejčastější chyba je montáž na jednu stranu bez druhé kontroly. Kolejnice se šroubuje z jedné strany, ale rovina se měří na straně opačné; rozdíl dvou milimetrů se na třímetrové délce projeví jako viditelný sklon. Další častá chyba je příliš krátká kolejnice v rohu – nechte vždy přesah alespoň 5 cm za roh, aby spoj unesl tah. Pokud kolejnici spojujete ze dvou kusů, spojovací prvek musí být delší než 15 cm a šroubovaný ze dvou stran, ne jen z jedné.

Druhý údaj, který se přehlíží, je vzdálenost listů od stropu. U běžné výšky stropu 260 cm má tělo ventilátoru viset tak, aby listy byly minimálně 210 cm nad podlahou, ideálně 230–240 cm. Kratší závěsná tyč znamená méně prostoru pro proudění vzduchu a větší hluk. Delší tyč naopak snižuje účinnost, protože vzduch se vrací po stropě. U šikmých stropů potřebujete speciální konzolu, ne řetěz.

U dveří si nejdřív změřte, kolik místa zbývá před skříní. Otevírací dveře potřebují křídlo plus prostor na otevření, u třímetrové skříně to znamená tři až čtyři křídla a dost místa do oblouku. Posuvné dveře nepotřebují prostor před skříní, ale potřebují přesnou kolejnici a rovnou podlahu. Nejčastější chyba je posuvný systém na dvě koleje u třímetrové skříně, kde se křídla překážejí a prostřední část je nedostupná. Řešením jsou tři křídla na třech kolejích.

Upevnění kuchyňské desky ke zdi vypadá jednoduše, dokud se po pár měsících nezačne prohýbat nebo klížit. Aby deska držela roky, musíte zvolit správný typ úchytu a připravit podklad. Prvním krokem je změření tloušťky desky a materiálu zdi. Do sádrokartonu se používají jiné hmoždinky než do betonu nebo cihly. Pokud je zeď dutá, potřebujete rozpěrné hmoždinky s křídly. Do plného zdiva stačí obyčejné hmoždinky.

Zrcadla a lesklé plochy pomáhají jen tehdy, když odrážejí podlahu nebo protější stěnu, ne strop. Zrcadlo umístěné vysoko nebo šikmo vzhůru ukáže strop a efekt se obrátí. Nejlepší je velké zrcadlo na stěně proti oknu, které zdvojí hloubku místnosti. Sklo, lakované povrchy a lesklé podlahy přidávají odraz, ale nesmí jich být tolik, aby prostor působil jako kancelář.

Typická chyba je utahování vrutů silou. Deska z laminátu nebo masivu praskne, pokud vrut utáhnete příliš. Vrut musí být dotažený tak, aby desku pevně stáhl, ale neprohloubil její povrch. Mezi hlavu vrutu a desku dejte podložku. U masivních desek se doporučuje předvrtat i samotnou desku, jinak dřevo praskne podél vlákna. Pokud deska sedí na kovových konzolách, zkontrolujte, zda konzoly nejsou zkroucené.

Před vrtáním si na zeď nakreslete čáru ve výšce, kde má deska sedět. Deska by měla být v rovině, jinak na ni nedosedne sporák ani dřez. Vyvrtejte otvory o průměru hmoždinky, ne o průměru vrutu. Hloubka otvoru musí být o centimetr delší než hmoždinka, aby se do ní vešel prach. Po vyvrtání otvory vždy vysajte nebo vyfoukejte. Prach uvnitř otvoru je nejčastější důvod, proč hmoždinka drží špatně.

Kdy je lepší desku jen položit na podpěry Ne každá deska se musí ke zdi vrtat. Pokud je deska krátká a má po stranách pevné podpěry, stačí ji položit a zajistit proti posunu. Vrtání do zdi je nutné u desek delších než jeden metr, kde hrozí prohnutí. Také u desek s integrovaným dřezem nebo varnou deskou je ukotvení ke zdi povinné kvůli váze a vibracím.

Začněte rozvržením na papíře. Změřte šířku stěny v místě, kde bude galerie viset, a nakreslete si půdorys schodiště včetně zábradlí a sklonu. Rozměry rámů vystřihněte z papíru a přilepte na zeď izolepou. Teprve tak zjistíte, jestli skladba sedí při pohledu zdola i shora. Počítejte s tím, že na schodišti se na fotky díváte šikmo a z větší dálky, takže menší rámce zaniknou.

Po upevnění zatíhejte za kraj desky. Neměla by se pohnout ani o milimetr. Spáru mezi deskou a zdí přetřete silikonovým tmelem, který zůstane pružný. Tím zabráníte zatékání vody za desku. Pokud deska klíží, znamená to, že některý vrut je povolený nebo hmoždinka nedrží. V takovém případě vrut vyndejte, otvor vyplňte chemickou kotvou a nechte vytvrdnout. Teprve pak vrut znovu zašroubujte. Nikdy nepoužívejte obyčejnou sádru, ta se časem rozpadne.

U schodiště platí dvojnásob, že nikdo nechce stát na štaflích nad schodem. Proto kotvěte do zdi, ne do zábradlí a ne do obložení. Vrtejte vždy o půl milimetru menším vrtákem, než je průměr hmoždinky, a hloubku děrovaní hlídejte podle délky šroubu. Prach ze sádrokartonu odsajte, jinak hmoždinka v díře klouže a nedrží.