Samet a velur: záměna, která zničí vzhled i údržbu čalounění
Poslední věc, kterou lidé zanedbávají, je zkouška ve vodě. Suchý oblek se chová jinak na suchu a jinak ve vodě. Udělejte si krátký ponor v mělké vodě, zkuste se předklonit, kleknout a nafouknout oblek. Pokud cítíte, že vás u krku tlačí nebo že se vám špatně dýchá, velikost nesedí. Lepší je o číslo větší střih s možností utáhnout pásek než těsný oblek, který vás bude omezovat. Suchá souprava má sloužit k pohodlí, ne k trpělivosti.
Typickou chybou je lít na povlak koncentrovaný bělidlo nebo čisticí prostředek s chlorem. U barevných a syntetických materiálů může zanechat světlé mapy, které už nejdou odstranit. Stejně problematické je skvrnu žehlit nebo dávat povlak do sušičky, dokud není zcela čistá – teplo zbytky kávy zapeče a další praní už nepomůže. Před sušením zkontrolujte tkaninu proti světlu; skryté zbytky jsou vidět právě tehdy, když je materiál vlhký.
Tepování doma vypadá jednoduše: vezmete stroj, přejedete koberec a je hotovo. Ve skutečnosti rozhoduje o výsledku hlavně to, jaký materiál tepujete a jak moc je znečištěný. U drobného prachu a povrchového znečištění stačí vysavač s dobrým kartáčem. Tepovač má smysl tehdy, když potřebujete vytáhnout hlubší nečistoty z vláken, případně snížit množství roztočů a alergenů v textilii, na kterou se často šlape.
Parní čistič působí na první pohled univerzálně – horká pára rozpouští mastnotu, dezinfikuje a proniká do spár. Právě proto se často používá i tam, kde napáchá víc škody než užitku. Pára má teplotu kolem 100 až 160 °C a nese vlhkost, která kondenzuje na povrchu. Kombinace tepla a vody je pro některé materiály fatální a škoda se projeví až po chvíli, kdy už se nedá nic vrátit.
Kde pára udělá víc škody než užitku Vyhněte se páře na přírodní kámen, pokud nejde o tvrdou žulu. Měkké kameny jako mramor, travertin nebo vápenec reagují s horkou vodou a ztrácejí lešt. Na dlažbě z těchto materiálů vznikají matné skvrny, které se nedají rozleštit. Podobně dopadá pára na laminátové podlahy – vlhkost proniká do spár, podklad nabobtná a desky se rozestoupí. U vinylových a PVC podlah zase hrozí, že teplo změkčí lepidlo a povrch se začne odlepovat.
U tvrdohlavých skvrn pomůže roztok několika kapek prostředku na nádobí ve vlažné vodě. Pěnu nanášejte houbičkou pouze na skvrnu, ne na celou sedačku, a ihned ji odsávejte čistou utěrkou. Nikdy nepoužívejte bělidlo, ocet v koncentrované podobě ani čisticí prostředky s rozpouštědly — mohou poškodit barvu i strukturu vláken a vzniklou škodu už neodstraníte. Stejně tak se vyhněte horké vodě, která může způsobit sražení některých tkanin.
Samet a velur se v čalounické praxi často zaměňují, protože na první pohled působí podobně: mají jemný, matný povrch a hřejivý dojem. Rozdíl ale není jen v názvu. Samet je tkanina s krátkým, hustě řezaným vlasem, obvykle z bavlny, viskózy nebo hedvábí. Velur je pletenina nebo tkanina s delším, řidším vlasem, často ze syntetických vláken. Záměna vede k chybnému výběru materiálu i k nevhodné údržbě.
Jak postupovat, aby koberec nezůstal mokrý a zapáchající Nejčastější chyba je příliš mnoho vody a příliš rychlé přejíždění. Vodu aplikujte rovnoměrně, ale v menším množství, a každý pruh přejeďte dvakrát – jednou při čištění, podruhé při sání. Trysku veďte pomalu a překrývejte jednotlivé tahy, aby nezůstaly špinavé pruhy. Nádržku na čistou vodu plňte jen přípravkem určeným pro tepování; běžný saponát pění, zůstává ve vláknech a po uschnutí lepí na boty i na ponožky.
Než stroj vůbec zapnete, zkontrolujte etiketu a zkuste materiál na málo viditelném místě. Přírodní vlákna jako vlna nebo hedvábí, ale i některé levné syntetické koberce, jak zařídit malou kuchyni nesnesou příliš vlhka a mechanického drhnutí. Pořiďte si malý testovací kousek na okraji nebo pod nábytkem: navlhčete ho, přejeďte tryskou a nechte uschnout. Pokud se vlákna stáčejí, barva pouští nebo se objevuje „mapa", tepování doma nedělejte a řešte to odborně.
Pozor také na frekvenci. Časté mokré čištění koberec opotřebovává a do vláken se dostává víc nečistot, pokud se dostatečně nevysají. Běžný domácí koberec obvykle stačí tepovat jednou až dvakrát ročně, u míst s velkým provozem častěji, ale vždy až po důkladném vysátí. U zvířecích chlupů a drobků nejdřív pomůže suchý sběr, teprve potom voda. A pokud koberec páchne i po vyschnutí, problém bývá v podložce nebo v příliš velkém množství vody – další tepování vůní jen zamaskuje.
Sušení je stejně důležité jako samotné čištění. Otevřete okna, zapněte větrání nebo postavte ventilátor a pokud možno sundejte nábytek z vlhké plochy, aby se pod nohami netvořila plíseň. Koberec by měl být suchý do několika hodin, ne do druhého dne. Když je venku vlhko nebo chladno, tepování odložte – mokrá textilie v chladném bytě začne rychle zapáchat a může se v ní množit plíseň.
If you have any sort of concerns concerning where and the best ways to use další informace, you could contact us at our own web page.