Síla lesku, která vás donutí předělávat strop

Záleží na tom, jak spíte. Na boku potřebujete, aby se rameno a kyčel mohly mírně propadnout, jinak páteř zůstane vystrčená do strany. Na zádech naopak potřebujete pevnou oporu v bedrech, ale zároveň měkké místo pod hrudníkem. Na břiše je situace nejsložitější – tvrdá matrace zde může přetlačit bederní lordózu a způsobit bolesti. Univerzální rada „čím tvrdší, tím lepší" proto neplatí pro každého.

Typická chyba je pověsit mokré prádlo na sušák hned vedle radiátoru a ještě ho přikrýt dalším kusem. Prádlo pak schne pomalu, vlhkost se drží v jedné vrstvě vzduchu a radiátor ji jen rozproudí do celé místnosti. Stejně špatné je sušit prádlo v ložnici, kde se už předtím topilo a okno zůstalo celý den zavřené — vzduch je suchý jen zdánlivě, protože ho zahřátý radiátor vysušil, ale jeho celková kapacita pro vodní páru je pořád stejná.

Častá chyba je míchat matnou a saténovou barvu na jedné stěně. Přechod je vidět i po zaschnutí, protože se jinak láme světlo. Další chyba: natírat satén válečkem s dlouhým vlasem. Zanechá šmouhy a lesklé pruhy. Na satén použijte krátkovlasý váleček nebo štětec a natírejte v tenkých vrstvách. U matné barvy naopak delší vlas pomůže rozetřít pigment rovnoměrně. Teplota v místnosti by měla být stabilní; průvan způsobí, že se lesk na některých místech zvýrazní a jinde zmizí.

Posledním krokem je sladit matraci s roštem a polštářem. Sebelerší matrace ztratí svou podporu na příliš měkkém roštu, který se prohne uprostřed. Naopak tuhý rošt pod měkkou matrací vytvoří tvrdý dojem, který páteři neprospívá. Polštář pak musí vyrovnat výšku ramene, aby hlava a krk zůstaly v ose. Pokud tyto tři věci neladí, žádná tvrdost matrace rozdíl nevyřeší.

Na závěr: matná barva je tolerantní k nedokonalostem zdi, ale méně odolná proti otěru. Satén lépe snáší vlhké čištění, ale odhalí každý nerovný povrch. Pokud si nejste jistí, použijte matnou na stropy a satén na dveře a rámy. Stěny v suchých místnostech nechte v matné, do vlhkých prostor zvolte satén. Vždy nejprve opravte praskliny a přebruste povrch, jinak žádná barva nezachrání výsledek.

Než koupíte barvu, udělejte jednu věc: naneste vzorek na A3 nebo A4 papír a přilepte ho na danou stěnu. Ne na jednu, ale na všechny stěny v místnosti, které chcete natírat. Vzorek na zdi u okna, na zdi u dveří a na zdi proti oknu. Nechte ho tam minimálně dva dny. Sledujte ho ráno, v poledne, za soumraku a večer při umělém světle. Právě tyto okamžiky ukážou, jak se odstín chová. Vzorky na malých čtverečcích v prodejně nestačí, protože prodejní osvětlení je jiné než vaše.

Existuje kompromis: matná barva s označením „otěruvzdorná" nebo „omyvatelná". Má jemnější částice než běžná matná, ale stále zachovává nízký lesk. Poznáte ji podle toho, že na vzorníku vypadá matně, ale po přejetí prstem klouže. Tato varianta se hodí do dětských pokojů a na chodby. Při nákupu si vždy vyžádejte vzorek a natřete jím karton. Nechte zaschnout přes noc a druhý den zkuste setřít kapku kávy. Uvidíte skutečný rozdíl, který vám žádná etiketa neřekne.

Matná a saténová malba se od sebe liší především dvěma vlastnostmi: jak odrážejí světlo a jak odolávají otírání. Tyto rozdíly vycházejí z velikosti a množství pojivových částic v barvě. Matná barva má pigmentové částice hrubší a rozptýlené, takže světlo po dopadu rozbíjí všemi směry. Výsledkem je sametový, nelesklý povrch. Saténová barva má částice jemnější a uspořádané, proto část světla odráží přímo a vzniká jemný lesk. Než koupíte plechovku, ujasněte si, do kterého prostoru barva půjde. V matné barvě vyniknou každá nerovnost a šmouha od hadru, ale na pohled působí měkce a barevně věrně. Satén naopak zvýrazní lesk tam, kde je potřeba.

Odraz světla rozhoduje o tom, jak místnost působí V místnosti s jedním oknem a tmavším koutem se matná barva postará o to, že stěny budou vypadat jednotně a světlo se nebude odrážet do očí. Hodí se do ložnic, obývacích pokojů a na stropy. Saténová barva na stěnách vytvoří jemný svit, který prostor opticky prohloubí, ale zároveň ukáže každý dotek ruky. Pokud natíráte chodbu nebo kuchyň, kde se stěny často otírají, satén je praktičtější. Dejte si pozor na jednu věc: lesk se stupňuje s každým nátěrem. Dva silné nátěry saténu na sebe vytvoří téměř pololesk, který už není vhodný do obývacího pokoje.

Otíratelnost je druhá klíčová vlastnost. Matná barva má povrch poréznější, takže nečistota se zachytí v mikroskopických prohlubních. Setřete ji suchým hadrem a často zůstane šedý flek. Saténový film je hladší a uzavřenější, proto se dá otírat vlhkým hadrem s jemným saponátem. Pozor ale na abrazivní čisticí prostředky – poškrábou lesklý film a vznikne matná mapa. U matné barvy zvolte raději měkký hadr a čistou vodu, případně speciální houbičku. Nikdy netřete silou; pokud skvrna nejde dolů, raději přetřete celou stěnu, než abyste vytvořili světlou skvrnu.