Rutina versus přítomný okamžik: co skutečně snižuje stres

Když přestanete, účinek zmizí do dvou týdnů Většina lidí to vzdá ve chvíli, kdy se po pár dnech nic neděje. Jenže autogenní trénink nefunguje jako prášek. Tělo potřebuje opakování, aby se z představy stala podmíněná reakce. Pokud přestanete po týdnu, nemáte co ztratit — jen se vrátíte do výchozího stavu. Problém je, že se to stane tiše. Přestanete cvičit, protože „to nemá efekt", a za měsíc zjistíte, že se vám zase špatně usíná, že vás bolí záda a že jste podráždění. Není to důkaz, že metoda nefunguje. Je to důkaz, že jste ji přestali dělat.

Masáž horkými kameny není vhodná pro každého a ani vhodné načasování není samozřejmostí. Nejčastější chyba je přijít po vydatném jídle nebo po alkoholu. Teplo rozšiřuje cévy, snižuje krevní tlak a tělo reaguje jinak, než když je v klidu. Další častá chyba je zatajit zdravotní stav. Pokud má člověk poruchu citlivosti kůže, například při cukrovce, nemusí včas poznat, že je kámen příliš horký. Stejně tak se masáž nedoporučuje při akutním zánětu, horečce, čerstvém úrazu, křečových žilách v místě aplikace, těhotenství v prvním trimestru a při onkologickém onemocnění bez souhlasu lékaře. Před masáží je proto nutné říct masérovi o lécích na ředění krve, o kožních onemocněních a o tom, zda se v poslední době necítil na omdlení.

Parní lázeň doma není vhodná pro každého. Vyhněte se jí při horečce, akutní infekci, srdečních potížích, nestabilním tlaku, epilepsii nebo v těhotenství. Pokud máte kožní problém, jako je plíseň nebo otevřená rána, pára stav spíš zhorší. Po skončení vždy osušte tělo, oblečte suché oblečení a dopřejte si deset minut klidu vsedě. Nepoužívejte parní lázeň jako náhradu spánku nebo jako způsob, jak zhubnout – pocení vody není ztráta tuku.

Na závěr: autogenní trénink je nástroj, který postupně mění vztah k vlastnímu tělu. Nečekejte zázraky první den. Vyhněte se srovnávání s ostatními a nesnažte se „donutit" tělo k pocitům. Pokud se nedaří, zkraťte dobu a zvyšte frekvenci. Po měsíci pravidelného cvičení si všimnete, že usínáte rychleji, máte stabilnější náladu a lépe zvládáte stres. To je skutečný přínos, který stojí za několik minut denně.

Typická chyba je i přílišná snaha. Pokud se do uvolňování tlačíte, tělo se naopak stáhne. Stejně tak nefunguje, když cvičíte po jídle nebo po kávě. Začněte raději dvakrát denně, ráno a večer, vždy po pěti minutách. Když se dostaví pocit tepla v končetinách, neznamená to, že se něco pokazilo. Naopak. Teplo je známka toho, že se cévy rozšířily. Ale pozor: lidé s cukrovkou nebo se srdečními obtížemi mají cvičení s teplem a srdcem konzultovat s lékařem. Nejde o strašení, jde o to, že změna prokrvení má vliv na tlak.

Začněte vsedě nebo vleže, v místnosti, kde vás nikdo nebude rušit. Uvolněte oblečení, zhasněte ostré světlo, ale neusínejte. První cvičení je váha: v duchu si opakujte „má pravá ruka je těžká" a představujte si, jak ruka klesá do podložky. Šestkrát zopakujte, pak přidejte levou ruku. Chvíli nic neříkejte a vnímejte, co se děje. Teprve pak pokračujte. Celé to trvá pět až deset minut, ne déle. Kdo začne hned s teplem, srdcem a břichem, obvykle narazí na to, že se mu nedaří a vzdá to.

Pro regeneraci platí jednoduché pravidlo: méně je často více. Dvě kratší kola s pořádným odpočinkem přinesou tělu víc než jedno dlouhé vysilující. Dopřejte si saunu maximálně třikrát týdně a den po ní mějte lehčí pohybový režim. Tělo si tak z horka odnese uvolnění svalů, lepší prokrvení a klidnější spánek, což je přesně to, co od domácí sauny chcete.

Autogenní trénink je metoda, která stojí na jednoduchém principu: tělo se učí reagovat na slovní formulky, které si v duchu opakujete. Nejde o nic mystického. Mozek postupně spojí klidnou představu s uvolněním svalů a změnou tepu i dýchání. Účinek přichází pomalu, ale je měřitelný. Kdo vydrží prvních čtrnáct dní, obvykle už pozná rozdíl v tom, jak rychle usíná a jak zvládá tlak.

Pro delší praxi si vyberte pevný čas, ale ne ten, kdy jste nejvíc unavení. Deset minut po ránu nebo po návratu z práce stačí. Sedněte si, nechte oči otevřené a měkké, pozornost položte na zvuky v místnosti. Když se objeví myšlenka, představte si ji jako vlak, který odjíždí, a vy zůstáváte na nádraží. Nemusíte ji zastavovat ani na ni nastupovat. Po pěti minutách přeneste pozornost na dech a nakonec na celé tělo. Ukončete cvičení vědomě, ne že vstanete a hned se vrhnete na telefon.

Začněte něčím, co zvládnete i ve frontě nebo v tramvaji. Položte obě chodidla na podlahu a všimněte si tlaku, kterým se dotýkají. Potom si třikrát všimněte nádechu a výdechu, ale nijak je neupravujte. Když vám myšlenky utečou k tomu, co máte ještě udělat, jen si toho všimněte a vraťte pozornost k chodidlům. Tento návrat je samotné cvičení, ne selhání. Délka není rozhodující, rozhoduje počet návratů. Zkuste to třikrát denně po dobu jedné minuty, lépe než jednou za týden půl hodiny.