Rozdělit, nebo přesadit celý trs? Co rozhoduje o úspěchu

Nejčastější chyba je koupit jednu směs pro celou sbírku. Druhá je přesazovat do velkého květináče, kde zůstává mokrý substrát u kořenů příliš dlouho. Volte nádobu jen o pár centimetrů větší a substrát přizpůsobte druhu. Když si nejste jistí, začněte vzdušnější směsí a vlhkost doladěte zálivkou. Rostlina vám rychle ukáže, jestli jste se trefili.

Ve stinném bytě se vyplatí začít s jedním nebo dvěma druhy a sledovat, jak reagují první měsíce. Rostliny potřebují čas, než se přizpůsobí novému místu. Trpělivost a střídmá zálivka vydrží víc než snaha dohnat nedostatek světla hnojivy nebo častým přesouváním.

U všech těchto druhů platí několik pravidel. Květináč volíte jen o málo větší než kořenový bal, protože ve velkém objemu půdy zůstává voda a kořeny hnijí. Zeminu nechte mezi zálivkami proschnout do hloubky alespoň dvou centimetrů. Rostliny ve stínu hnojte méně často než na světle — přebytek živin vede k měkkým, vytáhlým listům. Pokud listy blednou a stonek se vytahuje, rostlina má světla příliš málo a je lepší ji přesunout blíž k oknu.

První volbou je aspidistra (Aspidistra elatior). Snese i kout daleko od okna, ale potřebuje vzdušný substrát a květináč s drenáží. Zalévejte až po vyschnutí vrchní vrstvy půdy, v zimě méně. Listy občas otřete vlhkým hadříkem, jinak se na nich usazuje prach a rostlina hůř dýchá. Druhou možností je sanseviera (Sansevieria), která vydrží i týdny bez zálivky. Postavte ji dál od okna a zalévejte střídmě — přemokření jí uhnívá kořenový bal.

Jak rostliny ve stínu nezalévat a kam je umístit Třetím druhem je zamiokulkas (Zamioculcas zamiifolia). Má tlusté oddenky, proměna bytu v nichž drží vodu, takže snese i sušší vzduch a nepravidelnou zálivku. Dejte ho ale mimo průvan a topení, které mu spálí listy. Čtvrtou rostlinou je aglaonema — barevné kultivary potřebují o něco více světla než zelené, jinak ztrácejí kresbu. Pátou je tchýnin jazyk (Sansevieria trifasciata), často prodávaný pod stejným rodem jako předchozí druh; jde o velmi odolnou rostlinu, které stačí světlo z chodby.

Jednorázové rosení listů je nejrozšířenější a zároveň nejméně účinný způsob. Voda z rozprašovače zmizí z povrchu listů během několika desítek minut a vlhkost v místnosti nezmění. Horší je, že opakované rosení na listech, které zůstávají mokré, podporuje plísně a hnilobu. Rosit má smysl jen u rostlin s jemnými listy a vždy tak, aby voda do večera oschla. Trvalý efekt přináší až zvlhčovač vzduchu s nastavitelnou hladinou.

For more on http://Racist.Wiki look at our webpage. U malých rostlin je praktické listy krátce ponořit do misky s vlažnou vodou a jemně je protřít mezi prsty, u velkých se osvědčí sprcha ve vaně nebo ve sprchovém koutu. Po sprše nechte rostlinu dobře okapat a nikdy ji nevracejte na přímé slunce, dokud listy neoschnou – kapky fungují jako čočky a popálí pletivo. Voda má mít pokojovou teplotu, studená šokuje a může způsobit opad květů i listů.

Prvním krokem není zvlhčování, ale snížení úniku vlhkosti. Radiátory vysušují vzduch nejvíc, proto rostliny nestavte přímo nad ně ani do těsné blízkosti topení. Pomáhá i to, že pokojovky seskupíte k sobě: výparem z listů a z povrchu substrátu si navzájem vytvářejí mikroklima s vyšší vlhkostí. Rozestupy mezi květináči nechte jen tak velké, aby se listy nedotýkaly a mohly dýchat. Toto uspořádání je zdarma a funguje lépe než většina nákupů.

Dělení trsu se dělá ze dvou důvodů: rostlina přerostla květináč a kořeny se už nemají kam rozrůstat, nebo chceme získat další rostliny bez kupování nových. Obojí jde zvládnout během jednoho odpoledne, pokud se dodrží pár zásad. Nejde o složitý zákrok, ale o mechanické poškození kořenového systému, které rostlina musí zvládnout. Čím menší je rána, tím rychleji se chytne.

Mnoho pokojů má okna orientovaná na sever nebo světlo blokují protější budovy a stromy. Rostliny, které takové podmínky přežijí, nemají rády prudké polední slunce a snesou i delší období bez přímého světla. Klíčem není jen výběr druhu, ale i správná vzdálenost od okna a způsob zalévání. Ve stínu se voda z květináče odpařuje pomaleji, takže přemokření je častější příčinou úhynu než nedostatek světla.

Nejspolehlivější je zvýšit vlhkost v celé místnosti, kde rostliny stojí. Zvlhčovač vzduchu nastavte na 50–60 % a pravidelně kontrolujte vlhkoměrem, protože přesycený vzduch nad 70 % podporuje plísně na zdech i v substrátu. Pokud zvlhčovač nemáte, pomůže sušení prádla v místnosti nebo otevřená nádoba s vodou u topení, i když účinek je menší a méně přesný. Důležité je měnit vodu v nádobě, aby se v ní nemnožily bakterie.