Rostou houby hned po dešti, nebo potřebují pár dní tepla?
Typická chyba je spoléhat na to, že mokrá země sama zaručí úlovek. Další častou chybou je sbírat hned po dešti a podle prázdné koše usoudit, že sezona skončila. Vyplatí se počkat tři až pět dní, ideálně po teplejším dni, a teprve pak vyrazit. Zároveň platí, že plodnice rostou nerovnoměrně: část už je přerostlá, část teprve vylézá. Proto se vyplatí projít stejné místo dvakrát v rozmezí několika dní a brát jen plodnice pevné a čerstvé. A na závěr jedna praktická rada: sledujte teplotu půdy rukou, ne jen teploměr ve městě. Studená země pod stromy prozradí víc než předpověď počasí.
Prvním krokem je houbu vytáhnout celou, ne jen odříznout klobouk. Třeně obou druhů vypadají na první pohled odlišně, ale rozdíl se ztrácí, když ji ulomíte u země. Vezměte houbu do ruky, otočte kloboukem dolů a prohlédněte rourky. Hřib kříšť má rourky v mládí bělavé až žlutavé, později žlutozelené, a jsou poměrně jemné a dlouhé. Satan má rourky žluté až oranžovočervené už v mládí a výrazně kratší.
Hřib žlučník (Tylopilus felleus) patří mezi houby, které začátečník snadno zamění s hřibem smrkovým nebo borovým. Rozdíl je přitom zásadní: žlučník sice není jedovatý v pravém slova smyslu, ale rady pro rekonstrukci svou extrémní hořkost znehodnotí celé jídlo. Stačí jeden kousek v košíku a smaženice je nepoživatelná. Proto má smysl naučit se ho poznat dřív, než ho doma očistíte a dáte na pánev.
Po dvou až třech týdnech, kdy je sláma prorostlá bílým povlakem, přesuňte nádobu na chladnější a světlejší místo s rozptýleným světlem, ale ne na přímé slunce. Vlhkost udržujte mírným rosením, ne poléváním. První plodnice se objeví za další jeden až dva týdny. Trhejte je za stopku, když jsou zralé, a nádobu nechte dál. Pokud se objeví plíseň nebo nepříjemný zápach, celou dávku vyhoďte a prostor důkladně vyčistěte; snaha zachránit napadenou slámu obvykle skončí ztrátou dalších pokusů.
Počasí rozhoduje o houbách víc než místo, které si vyberete. Houbařská sezona nezačíná datem v kalendáři, ale kombinací vláhy a tepla. Pokud chcete přijít domů s plným košem, musíte sledovat, co se dělo v lese posledních deset až čtrnáct dní. Jeden vydatný déšť nestačí, podhoubí potřebuje vláhu postupně a rovnoměrně. Nejdřív se podívejte na srážky za poslední dva týdny ve vaší oblasti, ne na předpověď na zítra.
Po vydatném dešti se houbaři často vydávají do lesa s očekáváním plných košů. Realita bývá jiná. Plodnice se neobjeví okamžitě po prvních kapkách. Podhoubí potřebuje vodu nasát, přepnout do tvorby plodnic a pak ještě několik dní na to, aby se plodnice vůbec vynořily z půdy. První dva až tři dny po dešti bývá v lese často téměř prázdno, i když je země mokrá. Kdo vyráží hned druhý den, s prázdnou a zbytečně vyšlape trasy, které by měl nechat na později.
Co dělat, když v lese potkáte jiného houba�
V praxi to znamená načasovat výpravu s rezervou. Nejdřív si po dešti zkontrolujte okrajové partie lesa, meze a místa pod listnáči, kde je půda mělká a rychle se prohřívá. Tam se plodnice ukážou nejdřív. Hluboký smrkový les a severní svahy přicházejí na řadu později, často o tři až pět dní. Kdo chodí stále stejnou trasu ve stejný den, snadno nabude dojmu, že „houby nejsou", přitom jen hledá na špatném místě ve špatný čas.
Rozhodující není jen samotná vláha, ale kombinace vody a tepla. Podhoubí funguje nejlépe, když po dešti přijdou teploty zhruba mezi patnácti a pětadvaceti stupni. Při chladném a deštivém počasí se plodnice tvoří pomalu nebo vůbec. Naopak po teplém dešti, kdy je půda prohřátá, se první plodnice objevují často už za tři až pět dní. Pokud po dešti udeří suchý vítr a teploty přes den šplhají vysoko, voda z povrchu rychle zmizí a houby se mohou objevit jen v hlubších a stinnějších polohách.
Rozdíl mezi prvním deštěm a druhou vlnou Zásadní je i to, jak dlouho už je půda před deštěm suchá. Po dlouhém suchu první déšť často vsákne hluboko a podhoubí ho využije jen částečně. První plodnice pak přicházejí se zpožděním nebo v menším množství. Teprve druhý déšť v odstupu několika dní, kdy je půda už navlhčená, spustí skutečnou vlnu růstu. Proto se vyplatí sledovat nejen aktuální srážky, ale i to, co se dělo v lese v předchozích dvou týdnech. Jeden silný déšť po měsíci sucha zdaleka neznamená totéž co dva mírné deště po sobě.
Ideální je déšť, který přichází v několika dávkách a mezi nimi svítí slunce. Když naprší třicet milimetrů během hodiny, voda steče po povrchu a do půdy se nedostane. Naopak pomalý déšť po dva dny prosákne hrabanku i mech a podhoubí nastartuje. Po takovém dešti počítejte se zpožděním. Drobné druhy rostou za tři až pět dní, hřiby a masáci potřebují sedm až deset dní. Kdo vyráží hned po bouřce, najde jen mokrý les.