Rohy a přímé kopy: chyba, kterou platí každý tým

Druhou častou chybou je presink po ztrátě míče, který trvá příliš dlouho. První tři až pět sekund po ztrátě má tým největší šanci míč získat zpět, protože soupeř ještě není zorganizovaný. Pokud se během této doby míč nezíská, je nutné okamžitě přejít do středního nebo nízkého bloku. Tým, který po ztrátě presuje deset sekund, se rozpadne a nechá za sebou otevřené prostory. Rozhodující je tedy rychlé vyhodnocení: buď míč získám teď, nebo se stahuji.

Po zápase vyhodnoťte, ve které minutě jste poprvé přestali stíhat. Většina mužstev ztratí schopnost vysokého presinku dřív, než si myslí – často už kolem třicáté minuty. Podle toho nastavte tréninkové dávky i střídání. Intenzita se nedá odehrát na vůli, ale na připravenosti organismu a na souhře celého bloku. Kdo to pochopí, ten neběhá zbytečně a přesto je nebezpečnější.

Trénujte to jako herní situaci. Postavte dva týmy na malém prostoru, jeden tým ztratí míč a má tři sekundy na jeho získání zpět. Pokud neuspěje, míč dostane soupeř a hra pokračuje. Počítejte, kolik zisků přišlo po ztrátě a kolik po organizovaném obranném bloku. Většina gólů vzniká právě z těchto situací. Presink po ztrátě není o agresivitě, je o disciplíně a načasování.

Obranná fáze je stejně důležitá jako útočná. U rohu by měl mít tým jednoho hráče na přední tyči, jednoho na zadní a ostatní v osobních soubojích. Zónová obrana vypadá dobře na papíře, ale pokud hráči nedrží rozestupy, soupeř snadno projde mezi nimi. U přímého kopu je klíčové, aby zeď byla kompaktní, hráči v ní neskočili ve stejný čas a brankář viděl míč až do poslední chvíle. Skákání předem je častá chyba, po které míč projde pod nohama.

Po zisku míče platí tři věci: první přihrávka musí být bezpečná, druhý hráč musí naběhnout do volného prostoru a třetí musí zajistit, aby tým nezůstal roztažený. Častá chyba je okamžitý dlouhý nákop na osamoceného útočníka. Ten míč většinou ztratí a tým se musí vracet ve chvilce, kdy je nejzranitelnější. Lepší je podržet míč u postranní čáry, získat aut nebo rohový kop a nechat spoluhráče vystoupit.

U rohového kopu platí, že míč je v hře ve chvíli, kdy se ho hráč dotkne nohou. Mnozí kopající hráči zbytečně čekají na rozhodčího, nebo naopak rozehrávají dřív, než jsou spoluhráči v pohybu. Signál musí být jasný a předem domluvený: jeden hráč zvedne ruku, druhý doběhne, ostatní vědí, zda jde centr na přední tyč, nebo na zadní. Bez domluvy vzniká zmatek a míč často skončí u soupeře.

Základem je komunikace. První hráč zakřičí „já" nebo „míč", ostatní reagují. Pokud nikdo nepromluví, nikdo se nepohne. Určete si předem, kdo útočí jako první, kdo zajišťuje a kdo hlídá případný protiútok. Bez těchto rolí se presink změní v chaos. Trénujte krátce, ale často. Deset minut denně stačí, pokud je záměr jasný. Po měsíci zjistíte, že soupeř po ztrátě míče nemá čas na klidnou rozehrávku.

Typická chyba: všichni běží za míčem. To je přesně to, co soupeř chce. Jedna přihrávka a celý blok je rozhozený. Druhá chyba: první hráč útočí, ale ostatní couvají. To je horší než nepresinkovat vůbec, protože soupeř má čas a prostor. Třetí chyba: presink trvá příliš dlouho. Pokud po pěti sekundách míč nezískáte, musíte se vrátit do obranného tvaru. Ne běhat za míčem do stran, kde nemáte šanci.

Hra v oslabení nezačíná v momentě, kdy rozhodčí ukáže červenou kartu. Začíná okamžitě, kdy musí mužstvo na hřišti reagovat dřív, než soupeř stačí přečíslit prostory. První úkol není bránit, ale znovu zorganizovat tvary. Trenér nebo kapitán musí do deseti sekund určit, kdo vypadne z ofenzivní fáze a kdo se posune do středu. Typická chyba je nechat stejné rozestavení a jen „hrát víc zezadu". Tím vznikne díra mezi liniemi, kterou soupeř okamžitě obsadí.

Pro praktické použití si z tohoto zápasu odnesete tři body. Za prvé, náskok není hotová věc, dokud není zápas u konce. Za druhé, v posledních minutách rozhoduje organizace, ne jen vůle. Za třetí, žádný tým by neměl měnit styl hry jen proto, že se blíží konec. Kdo si udrží jasné role a klid na míči, má větší šanci, že podobný zvrat ustojí nebo ho sám způsobí.

Trénink rohů a přímých kopů se vyplatí jen tehdy, když se opakuje stejný signál mnohokrát. Nestačí si ho jednou vysvětlit. Hráči si musí zafixovat pohyb, časování i to, kdo zůstává vzadu kvůli případnému protiútoku. Kdo zůstane doma, se nesmí stát terčem posměchu – právě on často rozhodne o tom, že tým po ztrátě míče nedostane gól. Standardní situace vyhrávají zápasy, ale jen pro tým, který je trénuje jako kteroukoli jinou část hry.