Rekuperace v bytě: chyba, která zničí celý efekt

Kudy voda skutečně zaték

Průduch v panelu není jen dírka. Je to součást větracího systému, který odvádí vlhkost z bytu. Pokud ho někdo při rekonstrukci zazdí, přelepí tapetou nebo ucpe izolací, vlhkost se nemá kudy dostat ven. Začne se hromadit ve zdivu a po čase prosakuje dovnitř. Typická chyba je i to, že se průduch osadí běžnou mřížkou bez klapky. Ta sice vypadá dobře, ale v zimě propouští studený vzduch přímo do místnosti a na její vnitřní straně se sráží voda.

Co jde a co ne Lokální jednotky se montují do obvodové stěny, ideálně do pokoje a ložnice. Do koupelny a kuchyně se osazují samostatné odtahové jednotky nebo se využije stávající ventilátor. Zásadní je, že každá jednotka potřebuje vlastní prostup fasádou. V bytě s balkonem nebo lodžií to znamená vyříznout otvor v nosné konstrukci, což vyžaduje statický posudek a souhlas SVJ. Bez toho hrozí, že vám montáž zakážou.

Co ovlivňuje měření víc než samotný přístr

Typická chyba: koupit příliš výkonnou jednotku a doufat, že vyřeší celý byt. Decentralizovaná rekuperace není centrální větrání. Funguje jen v místnosti, kde je umístěná, a částečně v přilehlých prostorách. Pokud jsou dveře zavřené, vzduch neprojde. Řešením jsou mřížky ve dveřích nebo podstřihy, které umožní proudění. Bez nich jednotka nasává vzduch zvenku a vyfukuje ho zpět, aniž by došlo k výměně.
Kde se voda ztrácí nejvíc Největší podíl na odpadní vodě má splachování toalety. Jedno spláchnutí starší toalety spotřebuje 9 až 12 litrů, moderní úsporné modely si vystačí se 4 až 6 litry. Pokud máte starší WC, zvažte instalaci dvoutlačítkového splachování nebo vložte do nádržky plastovou láhev naplněnou vodou – snížíte objem každého spláchnutí bez jakýchkoli nákladů. Druhým největším zdrojem je sprchování. Průměrná sprcha trvá 8 minut a při průtoku 12 litrů za minutu spotřebuje téměř 100 litrů. Kratší sprcha nebo úsporná hlavice s průtokem 6 litrů za minutu dokáže spotřebu snížit na polovinu.

Nejprve se podívejte na výšku, do které vlhkost na zdi sahá. Vzlínající vlhkost začíná u podlahy a vytváří souvislý pás, který s výškou slábne. Obvykle končí mezi třiceti a sto centimetry, ve vážných případech výš. Mívá ostrý přechod mezi mokrou a suchou částí, často se na něm tvoří bílé výkvěty solí nebo mapy. Naproti tomu kondenzace se objevuje v rozích, za nábytkem, u okenních rámů a na stěnách, které jsou nejchladnější. Bývá nepravidelná, plošná a často ji doprovází plíseň v rozích místnosti.

Průměrná česká domácnost spotřebuje zhruba 90 až 100 litrů vody na osobu a den. To znamená, že čtyřčlenná rodina vyprodukuje přibližně 360 až 400 litrů odpadní vody každý den. Toto číslo zahrnuje veškerou vodu, která proteče odpadem – z koupelny, kuchyně, toalety i pračky. Pokud chcete zjistit, jak jste na tom vy, začněte tím, že si odečtete stav vodoměru a po 24 hodinách ho zkontrolujete znovu. Rozdíl vám dá reálnou denní spotřebu vaší domácnosti.

Pokud chcete spotřebu skutečně snižovat, zaměřte se na tři věci: splachování, sprchování a praní. Zkraťte sprchu na 5 minut, používejte úsporné hlavice, perte jen plné pračky a nepouštějte vodu zbytečně. Uvidíte, osvětlení v obýváku že se dostanete klidně na 60 až 70 litrů na osobu a den. To není jen ekologické, ale hlavně praktické – menší objem odpadní vody znamená menší zatížení kanalizace a čističky. A pokud máte vlastní studnu nebo septik, je každý ušetřený litr znát.

Další častá chyba je ignorování kondenzátu. Při střídavém provozu se v jednotce tvoří voda. Některé modely mají odvod kondenzátu, jiné ho odpařují. U variant bez odvodu musíte počítat s tím, že při nízkých teplotách může námraza omezit provoz. Vyhřívané jednotky spotřebují více elektřiny, ale fungují i v mrazu. Pokud zvolíte levnější variantu bez předehřevu, počítejte s tím, že v lednu poběží na nižší výkon.

Rekuperaci v bytě bez bourání zdí lze pořídit, ale rozhoduje jedna věc: kam s čerstvým vzduchem a kam s odpadním. V paneláku nebo starším bytě obvykle nelze vést nové svislé jádro. Řešením je decentralizovaná rekuperace – jednotka skrz obvodovou stěnu, která střídavě nasává a vyfukuje. Není to centrální systém, ale při správném návrhu umí výměnu vzduchu zajistit.

Před instalací si změřte hlučnost. Výrobci udávají hodnoty v decibelech, ale v bytě záleží na umístění. Jednotka v ložnici nad hlavou je špatný nápad. Vhodnější je umístit ji ke stropu nebo do rohu, kde hluk splyne s okolím. Také nezapomeňte na filtry – je třeba je čistit každé dva až tři měsíce, jinak klesne výkon a zvýší se hluk. Zanedbané filtry jsou nejčastější důvod, proč lidé po roce říkají, že rekuperace nic nedělá.

If you loved this short article and you would such as to obtain even more info pertaining to navštívit stránku kindly check out our web site.