Rekonstrukce bytu svépomocí: plán, nebo improvizace?

Světlo a barvy rozhodují o tom, zda bude byt působit útulně, nebo stísněně. Jedno silné stropní světlo uprostřed místnosti vytváří ostré stíny a večer působí chladně. Rozdělte světlo na několik menších zdrojů: lampu u postele, lampu u sedačky, světlo nad kuchyňskou linkou. Teplé bílé světlo k večeru, studené k práci. Stěny držte ve světlých tónech, ale nebojte se jedné stěny tmavší nebo výraznější – dá místnosti hloubku. Závěsy veďte až ke stropu a na plnou šířku okna, okno tak opticky zvětšíte.

Nejdřív změřte stěnu na šířku i výšku a spočítejte pruhy. K roli připočtěte rezervu na sesazení vzoru – u velkých motivů klidně jeden pruh navíc. Zkontrolujte, zda jsou všechny role ze stejné šarže; různé výrobní dávky se mohou nepatrně lišit odstínem a na stěně to poznáte. Zvažte i typ prostoru: do koupelny a kuchyně patří omyvatelné a vlhkost snášející materiály, do ložnice stačí vzdušnější vlies.

Začněte tím, že si sednete na okraj postele tak, jak běžně sedáváte. Změřte vzdálenost od matrace k horní hraně vašeho ramene. Spodní okraj stínidla by měl skončit zhruba v úrovni ramen nebo mírně nad nimi, konkrétně 30 až 45 cm nad matrací. Pokud svítidlo visí níž, budete do něj narážet hlavou a jeho světlo vám půjde přímo do očí. Pokud visí výš, nebude čtení osvětlovat, ale jen oslňovat okolí.

Stěna musí být suchá, čistá, hladká a savá. Zbytky starých tapet, drobné důlky po hmoždinkách nebo mastné skvrny se pod tenkou fólií projeví jako stíny. Drobné nerovnosti vyplňte tmelem, nechte zaschnout a přebruste. Potom stěnu napenetrujte – penetrace sjednotí savost a zajistí, že lepidlo bude držet všude stejně. U nových omítek počítejte s tím, že musí dokonale vyschnout, jinak se tapeta začne odlepovat od vlhkosti.

Před zapojením je nutné vědět, jestli je v domě společné osvětlení napájené z jednoho okruhu, nebo z více. Senzor se zapojuje do stávajícího obvodu, ne místo vypínače, jinak přestane fungovat ruční ovládání. V paneláku se hodí kombinace: senzor rozsvítí světlo automaticky, ale zůstane i tlačítko pro případ, že automatika selže. Nakonec se vyplatí domluvit se se sousedy a nastavení vyzkoušet večer, kdy je vidět, jestli světlo svítí tam, kam má, a nesvítí tam, kam nemá.

U delších schodišť se vyplatí dva až tři senzory propojené tak, že rozsvítí celou trasu najednou. Jeden senzor na každém patře znamená, že člověk jde chvíli potmě, než se dostane do dosahu dalšího. Propojení se dělá buď kabelem, nebo bezdrátově, ale v paneláku je kabel spolehlivější a nikdo ho později nevyřadí z provozu. Pozor na schodišťové stupně, které jsou často z pohledového betonu: do nich se nevrtej, senzor patří na stěnu nebo pod strop.

Kam senzor patří a kam ne Snímač se nedává doprostřed podesty, ale tak, aby mířil na místo, kde se člověk objeví jako první. U schodišťového ramene to znamená umístit ho na stěnu proti nástupu, ideálně ve výšce očí dospělého člověka, tedy zhruba mezi 180 a 220 centimetry. Musí vidět na celé rameno i na začátek dalšího, ale nesmí mířit na okno, na radiátor nebo na výtahová dveře, které se otevírají a zavírají. Pohybující se dveře výtahu nebo horký radiátor totiž senzor spouštějí stejně spolehlivě jako člověk.

Během prací si veďte deník. Zapisujte, co je hotové, co chybí a co se muselo předělat. Pomůže vám to neztratit přehled a hlavně prokázat případné reklamace. Pokud pracujete po večerech a o víkendech, počítejte s tím, že rekonstrukce potrvá dvakrát až třikrát déle, než když na ni nastoupíte naplno. Únava vede k chybám a chyby stojí čas i peníze. Udělejte si pevný režim: jeden den v týdnu odpočívejte, jinak vyhoříte.

První krok je vždy zaměření a dokumentace. Změřte každou místnost, zakreslete rozvody a fotky si uložte do telefonu i do počítače. Fotografujte každou stěnu před zakrytím, protože za měsíc si nevzpomenete, kudy vedla ta trubka. Zjistěte, které příčky jsou nosné. Statiku neřešte odhadem, u starších domů si vyžádejte původní projektovou dokumentaci. Pokud chybí, pozvěte statika. Bourání nosné stěny bez posudku je nejčastější a nejdražší chyba svépomocných rekonstrukcí.

Na schodišti v panelovém domě se nejčastěji řeší dvě věci: aby světlo svítilo, když člověk přijde, a aby zbytečně nesvítilo celý den. Pohybový senzor to zvládne sám, ale v domě, kde bydlí desítky lidí, se každé automatické rozhodnutí musí nastavit tak, aby nikoho neoslňovalo a neotravovalo. Rozdíl mezi dobrým a špatným umístěním je přitom jen pár desítek centimetrů.

Na konci každé etapy si udělejte kontrolní den. Zkontrolujte rovinnost stěn, těsnost spojů a funkčnost všech rozvodů. Zjistíte-li problém včas, opravíte ho za zlomek ceny. Největší pastí svépomoci není nedostatek dovedností, ale spěch. Kdo si udrží odstup a plán, dokončí rekonstrukci v rozumném čase a bez zbytečných oprav.