Rám vs. bez rámu: kde se drží voda a čím to vyčistit

Bezrámový sprchový kout vypadá čistě a vzdušně, ale právě absence rámu mění pravidla údržby. Voda se nemá kde zachytit v profilu, takže se rozlévá po skle a stéká na podlahu. Pokud kout nemá sprchovou vaničku, řeší se odtok liniovým žlabem nebo bodovým odtokem. U liniového žlabu je kritické místo mezi roštem a tělem žlabu — tam se drží voda, mýdlo a vlasy. U bodového odtoku zase záleží na sedle a na tom, zda je správně ve spádu. Pokud voda stojí, většinou není ucpaný odpad, ale špatný spád nebo nedotažené těsnění.

Mastnota a mýdlo dělají z reliéfu past na klouznut

Nakonec si dejte pozor na spárování. Široké spáry mezi dlaždicemi nasávají vodu mnohem víc než spáry úzké. V místech, kam stříká voda, používejte spárovací hmotu s nízkou nasákavostí a po vytvrdnutí ji přetřete impregnačním prostředkem. Stejně tak silikonový spoj u podlahy a v rozích musí být pružný a celistvý. Právě tyto detaily rozhodují o tom, jestli obklad do poloviny stěny vydrží roky, nebo jestli se po pár měsících objeví mapa vlhkosti vysoko nad jeho horní hranou.

Typická chyba je montáž zrcadlové skříňky příliš vysoko. Pokud si při otevření musíte stoupnout na špičky, přestanete ji používat a věci se začnou hromadit na umyvadle. Horní hrana skříňky by měla být ve výšce, na kterou pohodlně dosáhnete bez zvedání ramen. U otevřených polic platí opak – čím výš jsou, jak zařídit malou kuchyni tím méně věcí na nich udržíte v pořádku, protože na ně nedohlédnete a přestanete je kontrolovat. Další častá chyba je dávat na otevřené police věci, které se rychle kazí nebo pohlcují vlhkost – bavlněné tampony, papírové kapesníky nebo přírodní houby. Ty patří do uzavřené skříňky.
Další častá chyba je podcenění výšky v prostoru, kde se stříká na zeď pod tlakem. Ruční sprcha namířená nahoru dostříkne výš, než si člověk myslí. Stejně tak pára v malé koupelně kondenzuje vysoko na zdech a stéká dolů. Pokud obklad končí pod touto hranicí, voda steče po omítce až k jeho horní hraně a tam vsákne. Řešením není obklad zvyšovat donekonečna, ale zajistit, aby nad ním byl materiál, který vodu odpuzuje – kvalitní omyvatelná barva nebo vodoodpudivá úprava interiéru.

Jak spáru správně provést: šířka se volí podle pohybu, obvykle 5–10 mm u obvodových spár a 8–15 mm u spár v ploše. Spára musí být po celé hloubce vyplněná pružným tmelem, ne jen zamazaná na povrchu. Do spáry nikdy nepatří cementová spárovací hmota ani lepidlo. Před vyplněním se vloží vhodný pásek nebo šňůra, která zajistí správnou hloubku a zabrání třístrannému spoji. Tmel se po vytvrzení nesmí přetírat tvrdým nástrojem.

Před obkládáním zkontrolujte, jestli vana sedí ve vodorovné rovině. Když je nakloněná, bude se při každém napuštění jinak opírat o obklad a spára se rozvlní. Vana musí být ukotvená k podlaze nebo ke zdi tak, aby se nedala posunout rukou. Zkuste to ještě před lepením obkladů. Dodatečné dotěsňování po obložení už pohyb neodstraní.

Obklad do poloviny stěny vypadá jako jednoduché rozhodnutí: koupíte pás dlažby, nalepíte ho do určité výšky a zbytek necháte omítnutý. V praxi ale většina sporů o „špatně udělaný obklad" nevzniká kvůli výšce jako takové, ale kvůli tomu, kde přesně končí horní hrana a co se děje pod ní. Voda totiž neputuje po povrchu tak, jak si lidé představují. Stéká po zdi, vsakuje do spár a hlavně se drží v místech, kde se mění materiál.

Nejčastější chyba při čištění je agresivní chemie. Koncentrovaný chlor nebo kyselina na sklo naleptá hydrofobní vrstvu, kterou výrobci nanášejí proti vodnímu kameni. Po pár měsících se sklo začne mlžit a usazeniny drží víc. Stačí prostředek na nádobí nebo slabý roztok octa a vody. Na sklo použijte měkkou stěrku nebo mikrovlnnou utěrku, nikdy drátěnku. Kovové houbičky poškrábou i kalené sklo a škrábance už nejdou vyleštit.

Horní hrana obkladu je slabé místo, ne estetický detail Typická chyba je ukončit obklad ostrou hranou dlažby bez dalšího ošetření. Vznikne spára mezi zadní stranou dlažby a omítkou, která nasává vodu jako knot. Řešení je jednoduché: horní hranu vždy opatřete lištou, profilovým prvkem nebo ji alespoň přelepte pruhem těsnicí pásky a zatřete flexibilním lepidlem. Stejně důležité je, aby pod obkladem byl vodotěsný podklad. Pokud je pod dlažbou pouze sádrokarton nebo běžná omítka, voda, která se dostane za obklad, se v materiálu rozšíří i mimo viditelnou plochu.

U bezrámového koutu se také drží voda na liště, která odděluje sklo od dlažby. Pokud je lišta přišroubovaná, pod ní může zatékat. Zkontrolujte, zda je spára utěsněná. U stojící vody na podlaze pomůže zvýšit spád dlažby nebo přidat těsnící profil. Nejčastější chyba je utěsnit vše napevno a pak nemít přístup k odtoku. Vždy nechte jeden díl odnímatelný. Pravidelná údržba jednou týdně zabere pár minut a udrží kout bez zápachu i bez plísně.

In the event you loved this article and you would love to receive more information about úLožné prostory v malém bytě kindly visit our web-site.