První ferraty v dešti a větru: chyba, která vás málem stojí život
Nejčastější chyba je nacpat lékárničku hluboko do batohu a zapomenout na ni. Musí být v horním víku nebo v boční kapse, kam dosáhnete i s rukavicemi a ve tmě. Další častá chyba je společná lékárnička pro celou skupinu, ale bez domluvy, kdo ji nosí. Pokud jedete ve dvou, rozdělte obsah na dvě části, abyste o všechno nepřišli při ztrátě jednoho batohu. Také si předem vyzkoušejte, jestli obvaz opravdu drží, když je mokrý, a jestli se škrtidlo dá utáhnout jednou rukou.
Potom přejděte na krátký sjezd s nízkou rychlostí. Cílem není zastavit se co nejdřív, ale zastavit se plynule a včas. Většina lidí brzdí příliš pozdě, protože se bojí, že se zaseknou uprostřed lana. Právě proto je suchý trénink klíčový – bez něj budete v cílové zóně reagovat instinktivně a špatně. Brzděte tak, abyste se zastavili alespoň dva metry před koncovou plošinou, ne na ní.
Jak zvolit tloušťku a tvrdost podle če
První spolehlivé příznaky jsou chladná a bledá kůže, ztráta jemné motoriky a problém s mluvením. Zkuste si zapnout zip nebo rozvázat uzel. Pokud prsty neposlouchají nebo se vám pletou slova, tělo už nestíhá. Dalším signálem je náhlá apatie. Člověk přestane řešit, že mu je zima, a začne být podrážděný nebo naopak nezúčastněný. To není únava z výšlapu, to je varování.
Délka rukojeti je dalším častým zdrojem chyb. Na kolmé stěny se příliš dlouhá rukojeť nehodí, protože se vám bude plést při zatloukání a zhorší přesnost úderu. Krátká rukojeť zase znamená menší páku při vytrhávání cepínu z ledu. Pro kolmé stěny se obvykle volí střední délka, která umožní přesný úder i dostatečnou páku. Vždy měřte rukojeť od místa, kde ji držíte, ne od konce špičky.
Vítr a déšť na ferratě nejsou jen nepříjemné. Mění fyziku lezení, kvalitu jištění i vaše rozhodování. Než vyrazíte, zjistěte si předpověď pro konkrétní nadmořskou výšku a orientaci stěny. Údolí může být bezvětří, zatímco hřeben fouká 70 km/h. Rozhodující je nárazový vítr, ne průměrná rychlost. Pokud předpověď hlásí nárazy nad 40 km/h nebo bouřky, ferratu zrušte. Neexistuje vybavení, které to vyřeší.
Výběr cepínu na kolmé ledové stěny nezačíná u ceny ani u barvy. Začíná u vašich rukou a u toho, jak hluboko jste ochotni zajít do stěny, kde není místo na kompromis. Kolmý led je specifický tím, že každý úder musí být přesný a každý gram ve vaší výbavě se počítá. Pokud si myslíte, že si vystačíte s univerzálním kusem ze sklepa, připravte se na to, že vás stěna rychle přesvědčí o opaku.
Hmotnost, vyvážení a proč se nevyplácí šetřit na špičce Hmotnost není jen číslo na papíře. Záleží na tom, jak je cepín vyvážený vůči vaší ruce. Lehčí kus se lépe ovládá v technických pasážích, ale příliš lehký cepín se hůř zatlouká do tvrdého ledu. Těžší cepín naopak dobře proniká, ale při dlouhém výstupu vás bude tahat dolů. Ideál je někde mezi a najdete ho jen tak, že s ním strávíte několik hodin na ledu. Špička musí být ostrá, kompaktní a bez zbytečných zářezů, které by se mohly zachytit o led.
Zpětný hrot neboli adze je na kolmých stěnách kapitola sama pro sebe. Někteří ho potřebují k čištění ledu a k výrobě stupů, jiní ho považují za zbytečnost. Pokud už adze máte, musí být ostrá a tvarovaná tak, aby se dala použít i v nepohodlné pozici. Tupá adze je nebezpečnější než žádná, protože po ní sklouzne ruka nebo se zasekne v ledu ve chvíli, kdy potřebujete rychle jednat.
První věc, kterou je potřeba si ujasnit, je tvar a zakřivení krčku. Na kolmých stěnách potřebujete cepín, který se ohne tak, aby se hrot dostal do ledu pod přirozeným úhlem vaší ruky. Příliš rovný cepín nutí k nepřirozenému zápěstí a při delším výstupu se dostaví únava, která vede k chybám. Naopak příliš agresivní zahnutí oceníte na převislých pasážích, ale na svislici už může být nepříjemné. Vyzkoušejte si úchop v obchodě nebo si půjčete několik typů na umělé stěně a udělejte si vlastní názor.
Poslední věc, kterou většina lidí podcení, je madlo a způsob uchycení karabiny. Madlo musí být dostatečně velké na tlustou rukavici, ale nesmí se zachytávat o cepín při pohybu. Karabina musí klouzat plynule a zajistit, že cepín neztratíte při pádu. Před výstupem si celý systém vyzkoušejte s rukavicemi, které skutečně nosíte. Pokud cepín v rukavici nedrží pevně, je to špatný cepín, i kdyby měl sebelepší parametry.