První aplikace pro Android: emulátor, nebo skutečný telefon?

Z Mazovia

U rollbacku vždy mysli na databázové migrace a konfiguraci. Vrácení kódu neznamená, že se vrátí i databázové schéma. Pokud migrace přidala sloupec nebo změnila data, je potřeba mít připravený i rollback migrace, nebo alespoň vědět, že nová verze kódu umí běžet se starým schématem. Totéž platí pro feature flagy – vypni je dřív, než začneš vracet commity, a ušetříš si zbytečný chaos.

Opravy chyb se hromadí hlavně proto, že se k nim přistupuje jako k něčemu, co se udělá „mezitím". Ve chvíli, kdy má tým otevřených deset oprav a každá čeká na někoho jiného, začíná se ztrácet přehled. První krok není nový nástroj, ale rozhodnutí, že oprava chyby je normální práce s vlastním časem v plánu, ne odpad, který se vejde do mezer mezi úkoly.

Oddělte třídění od opravování Třídění a samotná oprava jsou dvě různé činnosti a nemá je dělat stejná hlava ve stejnou chvíli. Vyhraďte krátký blok na projití nových hlášení: rozhodněte, zda jde o chybu, zda je to duplikát a jak zařídit malou kuchyniá je naléhavost. Teprve potom přidělujte práci. Typická chyba je nechat třídění na tom, kdo zrovna nemá co dělat — pak se rozhoduje podle toho, kdo si na co vzpomene, ne podle dopadu.

Produkční chyba po nasazení obvykle vzniká z jednoho konkrétního commitu, i když se do větve dostal omylem. Než začneš řešit, jestli vrátit celou větev nebo jen jeden commit, zjisti, co přesně chybu způsobilo. Podívej se na log nasazené verze, porovnej ji s předchozí funkční a najdi commit, který změnil chování. Pomůže i to, když si lokálně zkusíš build z předchozího commitu a ověříš, že chyba zmizí. Teprve pak má smysl rozhodovat o rollbacku.

Držte počet rozpracovaných oprav nízký. Když má jeden člověk otevřených pět chyb, žádná se nehne dopředu. Omezte souběžnost a dokončujte. Oprava není hotová sloučením změny — hotová je tehdy, když ji ověří někdo jiný než autor a když je popsáno, proč chyba vznikla. Bez toho se stejná chyba vrátí za měsíc v jiné podobě.

Pro volání API použijte závislost předanou jako argument nebo injektovanou, nikdy neimportujte konkrétní klient přímo uvnitř modulu. V testu pak předáte jednoduchou fake funkci, která vrací připravená data nebo vyhodí chybu. Testujte obě větve: úspěch i selhání. U chybové větve zkontrolujte, že se dispatchne akce s chybou a že se případně nezavolá akce o úspěchu. Pokud async akce obsahuje podmínky podle stavu, připravte getState tak, aby každý test měl jednoznačný vstup. Sdílený mutable stav mezi testy je zdroj náhodných pádů, proto ho vytvářejte vždy znovu.

Kdy je lepší skript zastavit a ověřit data Nejčastější chyba začátečníků je pustit skript rovnou na ostrá data. Než cokoli přepíšete nebo smažete, pracujte na kopii ve zvláštní složce a nejdřív jen vypisujte, co by se mělo stát. Pomůže vám print i jednoduchý záznam do textového souboru. U mazání a přepisování platí, že operace musí být vratná, nebo musí mít výstup na nové místo. Pokud skript běží nad tabulkou, zkontrolujte počet řádků před a po zpracování a porovnejte několik náhodných vzorků ručně.

Druhá častá chyba je špatné ošetření cest a kódování. Cesty neskládejte ručně pomocí lomítek, ale přes pathlib.Path. Textové soubory otevírejte s výslovně uvedeným kódováním, obvykle encoding="utf-8", jinak se na jiném počítači rozsypou diakritika i speciální znaky. Pozor také na relativní cesty: skript, který funguje při spuštění z jedné složky, může selhat z jiné. Ověřte, odkud se spouští, nebo používejte cesty odvozené od umístění skriptu.

Zaveďte krátkou pravidelnost: jednou za den nebo za dva projít, co stojí a na koho se čeká. Nestačí se ptát „jak to jde"; ptejte se konkrétně, co brání dokončení a kdo to odblokuje. A na závěr: každou opravu, která odhalila slabé místo v testech nebo v zadání, převeďte na jeden konkrétní krok, který se příště udělá jinak. Jinak se z oprav chyb stane nekonečný cyklus a tým se naučí jen hasit požáry rychleji.

Testy async akcí nepotřebují běžící server ani integrační prostředí. Potřebují jen deterministické vstupy a jasně definované výstupy. Když test selže, nejdřív zkontrolujte, zda fake dispatch zachytil všechny akce a zda test čeká na dokončení promise. Častou chybou je testování interních pomocných funkcí místo veřejného chování akce, což vede ke křehkým testům. Další chybou je závislost na aktuálním datu nebo náhodných hodnotách, které se mají do akce dostat jako parametr. Držte testy krátké, pojmenujte je podle chování a při změně logiky upravte nejdřív test, pak kód.

Začít s vývojem pro Android znamená nejdřív vyřešit jednu praktickou otázku: kde budete spouštět a testovat. Emulátor je pohodlný a dostupný okamžitě, skutečný telefon zase ukáže chování, které emulátor zkreslí. Rozdíl mezi nimi není akademický, ovlivní rychlost učení i to, jak brzy narazíte na reálné problémy.