Prostřený stůl: minimum věcí, nebo maximum prostoru?
Prvním přirozeným místem je vstupní chodba nebo předsíň. Složené židle se vejdou za dveře, do úzké mezery mezi skříní a zdí nebo na horní polici, pokud je dostatečně hluboká. Pozor na dvě věci: židle nesmí blokovat otevírání dveří a nesmí stát v cestě, kudy se nosí nákup. Typická chyba je postavit je na zem těsně za vstupní dveře – při otevření se převrhnou a poškrábou zárubeň. Lepší je připevnit na zeď jednoduchý držák nebo židle zavěsit na pevný hák, pokud to jejich konstrukce dovoluje.
Vertikála místo plochy a co na stůl nepatří Když je místa málo, hledejte ho nad stolem, ne na něm. Policová deska nad stolem nebo malá nástěnná lišta odvede šálky, tužky a drobnosti mimo pracovní plochu. Pod stolem zase pomůže zásuvková jednotka nebo koš, kam okamžitě putují papíry. Pozor na těžké police nad hlavou a na kabely vedené přes desku – vypadají nepořádně a překážejí při každém pohybu.
Nejjednodušší pravidlo: změřte volnou plochu, nechte kolem nádoby alespoň na šířku dlaně místa pro talíře a zvolte tvar podle toho, zda jídlo podáváte z jednoho místa, nebo si každý bere sám. Mísa vyhraje tam, kde je málo předmětů a chcete klidný střed; hrnec vyhraje tam, kde je stůl úzký a potřebujete ušetřit půdorys. Chybou není ani tak tvar jako nepromyšlené umístění — nádoba postavená doprostřed stolu bez ohledu na to, kudy se podává, kazí dojem i tehdy, když je sama o sobě hezká.
Vytápění a průvan rozhodují častěji, než si lidé přiznávají. Místo přímo u okna bývá v zimě chladné a v létě přehřáté, zvlášť u starších oken. Pokud u něj přesto chcete sedět, zkontrolujte těsnění a v zimě mějte u nohou něco, co chlad odstíní. Střed místnosti je z tohoto pohledu stabilnější, ale pozor na průchod mezi kuchyní a stolem — každý, kdo projde kolem, vás bude rušit a nakonec se stejně posunete.
Poslední věc, kterou lidé podceňují, je důslednost. Úklid jednou za měsíc nestačí; stůl se zaplní za dva dny. Pomáhá pravidlo, že každý večer zmizí ze stolu všechno, co se tam nevešlo při ranním prostírání. Pokud se věci vracejí, není problém v úložných prostorech, ale v tom, že pro ně dosud neexistuje pevné místo. Vyřešte to místo, a stůl zůstane prázdný sám.
Na stole by nemělo zůstávat nic, co patří do kuchyně, koupelny nebo do kabelky. Klíče, léky, obaly a reklamní letáky vytvářejí vrstvu, která se nabaluje sama. Pokud některé věci potřebujete mít po ruce, vyhraďte jim jednu malou nádobu nebo tác a tu udržujte ohnisko drobností. Jakmile se tác zaplní, je čas protřídit, ne přidat další.
Začněte tím, že stůl úplně vyklidíte. Ne odklidíte na kraj, ale opravdu vynulujete. Potom vracejte věci jednu po druhé a u každé si položte otázku, zda ji na stole použijete alespoň několikrát týdně. Co se nepoužívá denně, patří do zásuvky nebo na polici. Typická chyba je nechat na stole „jen" nabíječku, sluchátka, šálek a papíry – každá z těchto věcí zabírá plochu a dohromady vytvoří chaos.
Málo místa na stole nevzniká tím, že je stůl malý, ale tím, že na něm zůstávají věci, které tam nepatří. První krok není nákup úložných boxů, ale rozhodnutí, co stůl skutečně potřebuje. U jídelního stolu to bývá jen prostírání, u pracovního počítač, lampa a místo na ruce. Všechno ostatní je dočasné a mělo by mít jiné místo.
U jídelního stolu je největším nepřítelem zvyk odkládat na něj poštu a nákupy. Řešení je jednoduché: určete jedno místo u vchodu, kam pošta patří, a stůl uklízejte ještě před jídlem, ne až po něm. Během jídla by na stole mělo být jen to, co je potřeba k jídlu. Proto se vyplatí mít prostírání a ubrousky uložené v dosahu, ale ne trvale na desce.
Tmavá deska obstojí, když místnost dostáúložné prostory v malém bytěá přímé denní světlo z velkého okna a když na ni padá světlo z boku. Pak vynikne struktura a prostor získá hloubku. Selhává tam, kde je okno malé, orientované na sever nebo zakryté protilehlou budovou. Stejný problém nastane, když desku umístíte na jedinou volnou stěnu naproti vchodu – každý příchod do bytu bude tmavá plocha doslova pohlcovat.
Prostor přímo pod jídelním stolem bývá v mnoha domácnostech nevyužitý, přitom jde o místo, které může uklidit kuchyň i jídelnu. Rozhodující je, co tam skutečně patří a co ne. Pod stolem se neuklízí vše, co jinde překáží. Patří tam předměty, které potřebujete mít po ruce u stolu: prostírání, ubrousky, svíčky, záložní příbory, případně stolní hry. Naopak zásoby potravin, nádobí na vaření nebo sezónní úložné prostory v malém bytěýzdoba tam nemají co dělat, protože je u stolu nepotřebujete a jen zabírají místo nohám.