Proč závěsy a ubrusy tak rychle šednou a jak to zastavit?

Sušení ovlivní vzhled víc, než se zdá. Závěsy věšejte vlhké přímo na garnýž, samovolně se vyvěsí a ušetříte žehlení. Ubrusy sušte rozložené nebo na šňůře, nikdy ne přehozené přes topení – vznikají zlomy a látka žloutne. Přímé slunce barvy vytahuje, proto sušte ve stínu. Žehlete z rubu, u vzorovaných látek přes bavlněnou plenu, aby se vzor neobtiskl na žehličku.

Co dělat ráno, co večer a co nik

Když sklo, těsnění a vzduch projdou touto kontrolou, kamna topí klidně, dřevo hoří delší dobu a komín se zanáší pomaleji. Stačí na to jedno odpoledne před prvním mrazem.

Dobu sušení nepodceňujte. Měkké dřevo potřebuje alespoň půl roku, tvrdé minimálně rok, u dubu nebo buku i dva roky. Pokud dřevo na podzim přivezete a hned topíte, spálíte vodu, ne dřevo. Vlhkost nad dvacet procent znamená nízkou výhřevnost, více dehtu v komíně a častější čištění. Vlhkost poznáte jednoduše: suché poleno je výrazně lehčí, má popraskané čelo a při úderu o sebe zní dutě. Mokré poleno je těžké, tmavé a při úderu vydává tupý zvuk.

Ideální místo je otevřené, ale chráněné před deštěm ze strany, odkud nejčastěji fouká. Nejlepší je orientace hromady delší stranou proti převládajícímu větru, aby vzduch procházel mezi poleny, ne podél nich. Nechte alespoň půl metru mezery mezi hromadou a zdí, plotem nebo jinou překážkou. Hromada natěsnaná ke zdi ztrácí polovinu prosušovacího efektu. Stejně tak nefunguje skladování v uzavřené garáži bez větrání – dřevo tam jen čeká na plíseň.

Než začnete šlehat první krém, ujasněte si, jaké těsto tvoří základ zákusku. Krém, který dokonale sedí na křehkém lineckém těstu, se na piškotovém korpusu často ztratí nebo ho úplně rozmočí. Rozhodující není jen chuť, ale hlavně vlhkost, hmotnost a stabilita náplně. Čím lehčí a kyprější těsto, tím lehčí krém potřebujete. Čím hutnější a vlhčí korpus, tím výraznější a pevnější náplň udrží tvar i po několika hodinách v chladu.

U závěsů platí, že méně je více. Časté praní je zbytečně namáhá, zatímco prach a cigaretový kouř vlákna oslabují. Jednou za dva až tři měsíce je protřepejte, vysajte měkkým nástavcem a nechte vyvětrat. Při praní odstraňte háčky a kroužky, jinak látku potrhají nebo rezavě potřísní. Před vložením do pračky zkontrolujte, že jsou všechny švy pevné – uvolněná nit se při praní snadno rozplete celý okraj.

Prací prostředek dávejte podle tvrdosti vody, ne „od oka". Nadbytek pěny se v látce usazuje, šedne a zkracuje životnost. Aviváž u závěsů i ubrusů raději vynechejte: snižuje savost a na záclonách vytváří nežádoucí film. Místo ní použijte ocet v množství odpovídajícím dávce aviváže – látku změkčí a pomůže odstranit zbytky prostředku.

Závěsy a ubrusy patří k textiliím, které toho vydrží opravdu hodně – pokud se o ně správně pečuje. Nejčastější chybou je praní „naslepo": každý materiál snáší jinou teplotu, jiný prací prostředek i jiné sušení. Než látku hodíte do pračky, zjistěte složení na štítku. Len a bavlna snesou vyšší teplotu, polyester a směsi s elastanem potřebují program šetrný. Hedvábí a viskóza se perou ručně nebo na jemný program ve studené vodě.

Skvrny řešte hned, ne až po vyprání U ubrusů rozhoduje rychlost. Víno, káva nebo mastnota se do vlákna zakousnou během několika minut. Skvrnu nejdříve opatrně přitiskněte savým ubrouskem, nikdy netřete krouživým pohybem, jinak ji zatlačíte hlouběji. Mastnotu posypte jemným saponátem nebo jedlou sodou, nechte chvíli působit a teprve potom perte. Horká voda na bílkovinné skvrny (krev, mléko, vejce) skvrnu doslova zafixuje – vždy začněte studenou vodou.

Ukládejte závěsy i ubrusy složené, ne na ramínku do přeplněné skříně, kde se mačkají a trhají. Prokládejte je bílou látkou, aby se barvy nepřenášely. Ubrusy nechte před uložením zcela vychladnout a vyschnout, jinak v polici chytnou zatuchlý pach. Pravidelná údržba zabere pár minut, ale látkám přidá roky – a vám ušetří peníze za nové.