Proč se psovi tvoří kámen na zubech a kdy už jet k veterináři?

Co dělat doma a co už nechte na veterináři Domácí prevence má smysl jen u měkkého plaku. Kartáčujte psa ideálně každý den, minimálně však třikrát týdně, a používejte pastu určenou pro psy. Lidská pasta obsahuje fluor a xylitol, které jsou pro psa toxické. Pokud pes kartáček nesnáší, začněte tak, že mu nejdřív dovolíte olíznout pastu z prstu, pak přejděte na prstový kartáček a teprve potom na klasický kartáč. Tvrdý kámen už kartáčkem neodstraníte, ať se snažíte sebevíc. Pokusy odlupovat kámen nehtem nebo ostrým předmětem končí poškozením skloviny a zánětem dásně.

Když už perete, zapomeňte na univerzální program. Vždycky si přečtěte štítek, i když je vybledlý. Teplota nad čtyřicet stupňů ničí elastan, sráží vlnu a rozvolňuje bavlněná vlákna. Prát v ruce nebo na jemný program při nízké teplotě a nízkých otáčkách je základ. U second hand kusů platí dvojnásob: nevíte, kolik praní už mají za sebou. Odstřeďování na maximum je zabije. Vypněte ho úplně nebo ho snižte na minimum.

Vlhkost v koupelně nebo u oken se vrací jako pravidelná daň za pohodlí. Před obklady a malováním vyřešte odvětrání – funkční ventilátor s dostatečným výkonem, případně okno, které lze otevřít. U sprchy pomůže sprchový kout místo vany, pokud ho skutečně využijete; voda pak nestříká na podlahu a ušetříte úklid. U oken zkontrolujte těsnění a nastavení kování. Netěsnící okno znamená nejen zimu, ale i hluk a prach, což jsou věci, které vás budou štvát každý den.

Prevence je levnější než záchranná akce. Na sedačku používejte pratelné přehozy nebo potahy, které při polití stačí hodit do pračky. Kávu a víno podávejte na stabilním podnose s vyšším okrajem, ne na klíně. A pokud máte doma děti nebo časté návštěvy, zvažte impregnaci čalounění – vytvoří na vláknech vrstvu, díky které tekutina zůstane na povrchu a vy ji stihnete odstranit dřív, než se vsákne.

Po odstranění kamene následuje domácí péče, jinak se kámen vrátí během několika měsíců. Někteří psi mají vyšší sklon k tvorbě plaku kvůli tvaru tlamy, nedostatku žvýkání nebo celkovému zdravotnímu stavu. Pokud pes prodělal odstranění kamene opakovaně, stojí za to probrat s veterinářem, zda není vhodné upravit stravu nebo přidat speciální přípravek do vody. Pravidelná kontrola chrupu jednou za půl roku je nejspolehlivější způsob, jak předejít bolesti a ztrátě zubů.

Existují i žvýkací doplňky a speciální krmiva, která mechanicky čistí zuby. Pomáhají snižovat tvorbu plaku, ale nejsou náhradou čištění. Pozor na kosti a parohy – jsou tvrdší než zuby a způsobují zlomeniny stoliček. Stejně tak nepomůže dávat psovi jen suché krmivo. Granule sice mají určitý abrazivní efekt, ale většina psů je polyká celé, takže se zubů téměř nedotknou.

Naučte děti podílet se na přípravě. Večer ať si samy vyberou jednu položku z připravených možností a vloží ji do krabičky. Ráno tak nevzniká vyjednávání, protože rozhodnutí padlo už dřív. Menší děti zvládnou mazat, starší krájet měkkou zeleninu. Když se krabička plní společnými silami, vrací se prázdnější ne kvůli tlaku, ale protože dítě vědělo, co si bere.

Zubní kámen u psů vzniká mineralizací plaku, tedy měkkého povlaku, který se na zubech tvoří během několika hodin po jídle. Plak je zpočátku odstranitelný běžným čištěním, ale pokud se neodstraní, do dvou až tří dnů začne tvrdnout. Během jednoho až dvou týdnů se změní v pevný kámen, který už kartáčkem dolů nedostanete. Nejčastěji se usazuje na vnější straně horních stoliček a špičáků, protože tam se dostává slina a zbytky potravy.

Prvním viditelným příznakem bývá žlutý až hnědý povlak na zubech, často v pruhu podél okraje dásně. Pes může mít nepříjemný dech, i když tomu se majitelé často smějí jako psímu pachu. Jak kámen roste, tlačí na dáseň, ta se zanítí, zčervená a začne ustupovat. V pokročilejším stadiu pes odmítá tvrdou stravu, žvýká na jedné straně tlamy, slintá nebo si tlapkou tře čumák. Někdy si všimnete krve na hračce nebo na okraji misky.

Tři znaky, které rozhodnou před sušením Rozhodující je řez. Modrák po rozříznutí modrá, ale dužina postupně přechází do šedohnědé a zůstává pevná. Hřib satan modrá stejně intenzivně, jenže dužina zůstává měkká, houbovitá a brzy se rozpadá. Další znak je horní část třeně. Hřib satan má nad rourkami nápadnou červenou síťku, která je hustá a sahá vysoko. Modrák má síťku jemnější, většinou jen v horní polovině třeně, a spodní část třeně bývá tmavší, hnědočervená. Třetí znak je vůně. Modrák voní houbově, mírně nakysle. Hřib satan má vůni nasládlou, chemickou, někteří ji popisují jako po zkaženém ovoci.