Proč se maso v konzervě kazí a jak to zastavit včas

Z Mazovia


Při výběru se zaměřte také na víko a těsnění. Víko by mělo dobře doléhat, ale nemělo by být na těsno – při vaření musí mít pára kudy unikat, jinak hrozí přetlak. Pro malé dávky se hodí hrnec s širším okrajem a nižší výškou, protože se lépe manipuluje a sklenice se snáze vyjímají. Pokud máte indukční desku, ověřte, že je hrnec na indukci vhodný – nestačí jen magnetické dno, důležitá je i tloušťka a rovinnost.

Jablka oloupejte, zbavte jádřinců a nakrájejte na plátky silné zhruba půl centimetru. In the event you loved this information and you would love to receive more information relating to http://Rukodelie-club.ru/ i implore you to visit the website. Tenčí plátky se během sterilace rozvaří, silnější zůstanou v upečeném štrůdlu tvrdé. Rozkrájené ovoce hned promíchejte s trochou kyseliny — stačí citronová šťáva — aby nezhnědlo. Zásadní chyba je přeslazení: cukr pustí z jablek vodu a náplň se rozvaří. Cukr přidávejte střídmě a spíš počítejte s tím, že dosladíte až při pečení štrůdlu. Ke koření se váže druhá častá chyba: skořice a hřebíček při zavařování zhořknou, pokud jich dáte moc. Přidejte je v celku a v malém množství, nebo koření vložte do náplně až při samotném pečení.

Základem je surovina ve správné zralosti. Papriky musí být pevné, masité a bez náznaku plísně, Https://Nora6.Es/ rajčata zralá, ale ne rozpadající se. Přezrálá rajčata mají vyšší obsah vody a nižší kyselost, což je přesně to, co konzervě škodí. Cibuli nakrájejte najemno a před přidáním ji krátce osmahněte na oleji, dokud nezesklovatí. Tím se sníží riziko, že se v hotovém leču objeví nahořklá chuť a lečo bude řídké.

U šťavnatého ovoce, jako jsou švestky, třešně, meruňky nebo jahody, nejdříbyt v paneláku zvolte vhodnou úpravu. Měkké plody nakrájejte na stejně velké kusy, aby se pekly rovnoměrně. Velké kusy zůstanou syrové uvnitř a rozpadnou se na povrchu, drobné se naopak rozvaří. Broskev nebo meruňku zbavte pecky a případně oloupejte, protože slupka se při pečení svrašťuje a odděluje.

Bezpečná konzerva není otázka štěstí, ale evidence. Zapište si datum, druh masa a dobu varu na víčko nebo do sešitu, ať po měsících víte, co jste dělali. Konzervy z masa skladujte maximálně rok a první sklenici z každé dávky otevřete s odstupem a opatrně. Když se postup osvědčí, opakujte ho beze změn, protože právě stálost podmínek rozhoduje o tom, zda bude domácí konzerva bezpečná i za půl roku.

Konzervování masa ve sklenicích vypadá jednoduše: maso, sůl, sklenice a hrnec. Právě proto u něj vzniká nejvíc zbytečných ztrát. Maso je na rozdíl od ovoce nebo zeleniny hustá, málo kyselá surovina, ve které se snadno uchytí bakterie rodu Clostridium botulinum. Její spory přežijí běžné zavařování při 100 °C, a pokud se v konzervě vytvoří bezkyslíkaté prostředí, začnou klíčit a produkovat toxin. Bezpečný postup proto nestojí na jednom triku, ale na dodržení několika podmínek najednou.

Dva režimy, které se nesmějí plést Rozhodující je, zda maso zavařujete syrové, nebo předvařené. Syrové maso potřebuje delší dobu, obvykle dvě až tři hodiny podle velikosti kusů a typu sklenice. Předvařené maso, třeba z vývaru nebo pečeně, stačí zavařovat kratší dobu, ale i tak je nutné držet teplotu vody po celou dobu varu a hlídat, aby sklenice nevyčnívaly nad hladinu. Do hrnce dejte na dno utěrku nebo mřížku, sklenice nestavte na sebe a víčka lehce dotahujte, ne napevno. Po vytažení nechte sklenice vychladnout na suchém místě a teprve potom zkontrolujte, zda se víčka prohnula dovnitř.

Základem je čistota a rychlost. Sklenice i víčka nejdřív properte a vyvařte ve vodě, stejně tak gumičky. Maso zpracujte co nejdřív po nákupu nebo porážce, udržujte ho v chladu a nenechávejte ho hodiny na lince. Nakládejte ho do sklenic čistýma rukama nebo nerezovými kleštěmi, ne dřevěnou kuchyňskou pomůckou, která nasákne šťávou. Do každé sklenice dejte maso bez velkých vzduchových kapes, přidejte sůl a koření a dolijte vodou, byt v panelákuývarem nebo vlastní šťávou tak, aby tekutina sahala zhruba dva centimetry pod okraj.

Ovoce dejte do hrnce, podlijte malým množstvím vody a nechte změknout. Teprve potom přidejte cukr, zhruba 400–600 g na kilogram ovoce podle sladkosti. Míchejte, dokud se cukr nerozpustí, a pak vařte na středním plameni. Častým omylem je příliš dlouhé vaření, které marmeládu připraví o barvu i chuť. Jakmile začne hmota houstnout a na lžíci se spojuje v kapku, je hotovo. Trvá to obvykle 20–40 minut.

Nejčastější chyba je zkrácení doby varu „protože to vypadá hotové". Druhá je nedostatečné zahřátí celého obsahu: velké kusy masa se uvnitř prohřejí později než šťáva u okraje, takže se doba počítá od okamžiku, kdy voda opravdu vře, a ne od zapnutí sporáku. Třetí chybou je skladování při pokojové teplotě. Hotové konzervy patří do chladna a temna, ideálně do sklepa nebo chladničky, a před konzumací je vhodné je krátce povařit, zvlášť pokud jde o maso pro děti nebo starší osoby.