Proč praní vlněného svetru v ruce ničí víc než pračka?

Z Mazovia

Po vyprání svetr nikdy neždímejte kroucením. Jemně ho zmáčkněte mezi dlaněmi nebo ho položte na suchý ručník, ten srolujte a lehce zatlačte, aby vsákl vodu. Potom svetr rozložte do původního tvaru a nechte uschnout. Pokud ho chcete vyprat méně často, větrejte ho po nošení a skladujte složený, ne na ramínku. Vlna se tak nebude vytahovat a vydrží mnohem déle.

Místo je důležitější než velikost. Koše musí stát tam, kde se skutečně svlékáte – v koupelně, v ložnici, případně na chodbě, pokud se převlékáte tam. Když jsou koše dva a stojí vedle sebe, ruka sama sáhne po tom správném. Pokud jeden z nich skončí ve vedlejší místnosti, systém přestane fungovat během týdne. Dva menší koše proto raději veďte těsně vedle sebe, klidně na stejné lavici nebo pod umyvadlem. Na velikosti nezáleží, na dostupnosti ano.

Ideální podložka je síťová sušicí mřížka nebo čistá bílá osuška položená na rovné podlaze. Mřížka je lepší, protože umožní proudění vzduchu i zespodu a pletenina neleží v mokrém místě. Pokud mřížku nemáte, použijte dva až tři suché ručníky přes sebe. Vyhněte se žehlicímu prknu, které je úzké a pletenina na něm ztrácí oporu, i plastovým povrchům, které se při kontaktu s vlhkem mohou obarvit.

Voda a mechanika rozhodují víc než práš

Další možností je kyselina citronová. Rozpusťte jednu čajovou lžičku v litru teplé vody a namočte tričko na hodinu. Kyselina citronová je šetrná k bavlně i syntetice. Po namočení tričko properte jako obvykle. Pozor ale na barevné vzory – pokud má tričko potisk, může kyselina citronová poškodit barvy potisku. U triček s jakýmkoli potiskem nebo výšivkou proto vždy zkuste nejprve malý kousek na vnitřní straně lemu.

Černé tričko, které po pár vypráních získá našedlý nádech, není vina pračky ani „špatného" pracího prostředku. Nejčastější příčinou je kombinace příliš vysoké teploty, zbytečně dlouhého programu a sušení na přímém slunci. Barevné pigmenty se totiž uvolňují tím víc, čím agresivnější podmínky jim vytvoříte. Pokud chcete černou udržet déle, musíte s ní zacházet jako s vlnou, ne jako s utěrkou na podlahu.

Vlněný svetr se nejvíc poškodí tehdy, když ho člověk začne máchat v horké vodě a pak ho zkouší vyždímat kroucením. Právě kroucení a prudké změny teploty způsobí, že se vlněná vlákna zaklesnou do sebe a svetr se srazí o několik velikostí. Ruční praní přitom není automaticky šetrnější než praní v pračce. Záleží na teplotě, pohybu a prostředku, který použijete.

Co se stane, když svetr properete ve studené vodě a necháte ho uschnout na topení Studená voda sama o sobě vlákna nezničí, ale problém nastane při sušení. Vlněný svetr nesmí přijít do blízkosti radiátoru, přímého slunce ani fénu. Vysoká teplota způsobí, že vlákna ztvrdnou a svetr ztratí pružnost. Stejně špatné je pověsit mokrý svetr na ramínko. Gravítace ho vytáhne do délky, takže rukávy a trup se prodlouží a úplet ztratí tvar. Sušte ho vždy vodorovně, rozprostřený na ručníku, který přebytečnou vodu vsákne.

Otáčky, které černou obrousí i vyždímají Druhý viník jsou vysoké otáčky při odstřeďování. Čím rychleji buben točí, tím víc se vlákna o sebe třou a barvivo se mechanicky obrušuje. U černého prádla nastavte maximálně 800 otáček za minutu, ideálně 600. U jemných kusů a pletenin snižte na 400. Pokud pračka nabízí program pro tmavé prádlo, použijte ho — obvykle automaticky kombinuje nižší teplotu, nižší otáčky a delší dobu máchání. Vyhněte se ale přeplnění bubnu: prádlo se pak mačká, špatně se proplachuje a zbytky pracího prostředku usazují na vláknech jako šedý film.

První pravidlo se týká teploty. U černých bavlněných a směsových kusů nepřekračujte 30 °C, u hedvábí a vlny volte 20 °C nebo ruční praní. Vyšší teplota otevírá vlákna, barvivo se z nich snadněji vyplavuje a zároveň se látka mechanicky namáhá. Typická chyba je praní na 40 nebo 60 °C „pro jistotu", protože se tím černá doslova vaří. U moderních praček navíc platí, že delší program s nižší teplotou vypere stejně dobře jako krátký program s horkou vodou.

Při praní v pračce dávejte svetr do sáčku na jemné prádlo nebo do povlečení na polštář. Tím omezíte tření o buben a ostatní kusy oblečení. Nepoužívejte aviváž. Obsahuje látky, které obalí vlněná vlákna a připraví je o přirozenou měkkost. Místo aviváže přidejte do posledního máchání lžíci octa. Ocet zneutralizuje zbytky pracího prostředku a vlna zůstane příjemná na dotek.

Než svetr vůbec namočíte, zkontrolujte štítek. Pokud je na něm symbol ručního praní, znamená to, že materiál nesnese delší mechanické namáhání, ne že musíte prát výhradně v lavoru. Většina moderních praček má program pro vlnu, který udržuje teplotu kolem třiceti stupňů a buben se otáčí jen občas. Tento program je pro vlnu bezpečnější než ruční ždímání, protože nehrozí náhlé natahování mokrého úpletu.