Proč po zateplení roste vlhkost v přízemním bytě?

Samotný výkvět není příčina, ale důkaz. Znamená, že cihla je dlouhodobě vlhká, ne že jen jednou promokla. Pokud se prášek objevuje stále na stejném místě, voda má stálý přísun. Typicky jde o vzlínající vlhkost od základů, zatékání z poškozené střechy nebo okapu, případně o kondenzaci při špatném větrání. Rozlišit to lze podle umístění: vzlínající vlhkost bývá v dolní třetině zdi, zatékání se drží u stropu a v rozích, kondenzát se tvoří na chladných plochách v koupelnách a ložnicích.

Průvan neboli křížové větrání je nejrychlejší způsob, jak vyměnit vzduch v místnosti. Funguje na jednoduchém principu: vzduch proudí z místa s vyšším tlakem do místa s nižším tlakem. Když otevřete okno na jedné straně bytu a protilehlé okno nebo dveře na straně druhé, vytvoříte tlakový rozdíl, který vzduch doslova protlačí skrz. Během několika desítek sekund se vymění prakticky veškerý vzduch v bytě. Naproti tomu pouhé pootevření jednoho okna vymění vzduch mnohem pomaleji a často jen v bezprostředním okolí okna.

Naopak vhodná je vnitřní stěna přibližně ve výšce očí, tedy kolem 120 až 150 cm nad podlahou. V této hladině se vzduch v místnosti promíchává nejrovnoměrněji a naměřené hodnoty odpovídají tomu, co skutečně dýcháte. If you adored this article and also you would like to collect more info regarding http://ingeekswetrust.de/index.Php?title=proč_pohlcovače_vlhkosti_často_končí_ve_skříni? kindly visit our own website. Musí jít o stěnu, která není vnější – ta bývá v zimě studenější a u jejího povrchu se vlhkost sráží ochotněji. V místnosti, kde se topí a větrá, stačí jeden přístroj na hlavní obytný prostor. Ložnici a koupelnu řešte zvlášť, protože tam se vlhkost chová odlišně.

Základem je větrat krátce a intenzivně, ne dlouho a málo. Několik minut otevřených oken v několika místnostech odvede vlhký vzduch rychleji než celodenní mikroventilace. V koupelně a kuchyni je nutný odtah, který skutečně funguje. U novějších oken s těsněním je vhodné počítat s řízeným větráním, jinak se vlhkost vrátí i po dokonalém zateplení.

Než tedy začnete zateplovat, nechte změřit vlhkost zdiva a zjistěte, kam až sahá hydroizolace. Teprve pak rozhodněte, co má smysl. Samotné zateplení stěn bez řešení podlahy a odvodu vody problém nevyřeší, jen ho posune jinam.

Základní pravidlo pro pevné skříně, komody a vestavěné sestavy: nechte 2 až 3 cm od lice zdi. Tato vzdálenost stačí na to, aby se nábytek neopíral o omítku, která bývá nerovná, a zároveň umožní proletět hubicí vysavače. Pokud je za nábytkem zásuvka, vypínač nebo přívodní kabel, zvyšte mezeru na 4 až 5 cm. Kabel potřebuje prostor, aby se nelámal, a zásuvka musí zůstat přístupná bez demontáže skříně.

Zateplení obvodového pláště budovy má smysl, ale v přízemním bytě může přinést nečekaný problém: vlhkost, která se dřív ztrácela stěnami, zůstává uvnitř. Přízemní byty jsou přitom nejzranitelnější, protože mají podlahu v kontaktu se zeminou a často i méně větrané prostory. Jakmile se sníží prostup tepla stěnou, klesne i její teplota v místech, kde na ni působí chlad zvenčí nebo ze základů. Na takovém povrchu pak snadno kondenzuje vodní pára z úprava interiéru.

Běžná chyba po zateplení je zcela uzavřít dům a přestat řešit podlahu. Pokud zůstane studená podlaha na zemině, bude se v přízemí srážet voda i po dokonalém zateplení stěn. Pomůže izolace podlahy, ale jen když je pod ní funkční hydroizolace. Izolace položená na vlhký podklad vlhkost uzavře a problém se vrátí.

Kde hledat příčinu, než začnete cokoli bourat Nejdřív oddělte, odkud vlhkost skutečně jde. Do přízemního bytu se dostává třemi cestami: vzlínáním od základů, kondenzací na nejchladnějším místě a případně i drobnými průsaky. Projev je odlišný. Vzlínající vlhkost bývá vidět do výšky jednoho až dvou metrů nad podlahou, často se solným výkvětem a odpadávající omítkou. Kondenzace se tvoří hlavně v rozích, za nábytkem u stěny a na nejchladnějších zdech, typicky na jaře a na podzim. Průsak je lokalizovaný a objeví se po dešti.

Druhá častá chyba je dodatečné zateplení zevnitř. Deska na vnitřní straně zdi posune rosný bod do konstrukce a stěna pak vlhne uvnitř. U přízemních bytů se to projeví do roka. Pokud už zateplení zevnitř nutné je, patří sem parozábrana na teplé straně a přesný návrh, ne řešení od oka.

Praktický test: přilepte na podezřelé místo kousek alobalu a nechte ho tam dva dny. Pokud je vlhkost na straně k místnosti, jde o kondenzaci z vnitřního vzduchu. Pokud je pod fólií na zdi, vlhkost přichází z konstrukce. Teprve podle výsledku volte řešení.
U vzlínání nepomůže zateplení ani odvlhčovač. Je potřeba přerušit přívod vody od základů, nejčastěji dodatečnou hydroizolací a drenáží. U kondenzace je řešením zvýšit povrchovou teplotu zdi a snížit obsah vodní páry v bytě. Sem patří správné větrání, ne sušení prádla v úprava interiéru, digestoř s odtahem a větrání nárazové, ne neustále pootevřené okno. Pootevřené okno v zimě ochlazuje ostění a kondenzaci spíš zhoršuje.