Proč pes poslouchá jen toho, komu věří?
U oleje rozhoduje čich a chuť. Žluklý olej voní po starých ořeších, barvách nebo vosku a chuťově je štiplavý až nepříjemný. Barva může ztmavnout, ale ta sama o sobě nic neznamená – některé byliny olej přirozeně obarví. U tinktury sledujte zákal, usazeninu a změnu vůně. Jemná usazenina je normální, pokud se po protřepání rovnoměrně rozptýlí. Pokud se ale objeví plíseň na hladině nebo zápach po octu, tinkturu vyhoďte. Obsah alkoholu pod 25 % už dostatečně nekonzervuje a takový výrobek vydrží jen týdny.
Podle čeho rozeznat jedlou muchomůrku od jedovat
Dešťová voda musí mít kam odtéct. Pod hromadou udělejte drenáž z kamení nebo ji postavte na štěrkové lože. Pokud stojí na udusané hlíně, po dešti se voda vsákne a drží se u spodních polen. Během léta hromadu jednou za čas zkontrolujte, jestli se nepřevrátila krycí plachta a jestli spodní vrstva nečerná.
Malá chodba vypadá jako místo, kde se dá jen projít. Jakmile se do ní nastěhují boty, bundy a tašky, změní se v překážkovou dráhu. Řešení není ve větší skříni, ale v tom, jak využijete stěny, výšku a pohyb, který v chodbě denně děláte. Následujících pět vychytávek funguje i v prostoru, kde je sotva místo na otočení.
Začněte tím, že pes bude vědět, co se po něm chce. Povel vyslovte jednou, klidně a stejně jako vždycky. Nepřidávejte k němu další slova, neopakujte ho pětkrát. Pokud pes neví, pomozte mu – rukou, hlasem, tělem. Když udělá byť jen část, okamžitě to označte. Slovo „ano" nebo krátké cvaknutí stačí. Odměna musí přijít do dvou sekund, jinak pes nepochopí, co vlastně chválíte. Tohle je základ, na kterém stojí všechno ostatní.
Poslední věc: méně je víc. Do úzké chodby nepatří koš na deštníky, stojan na hole ani dekorativní zrcadlo přes celou stěnu. Každý předmět navíc zmenšuje průchod a zvyšuje riziko, že zakopneš. Drž se pravidla, že v chodbě smí být jen to, co použiješ každý den. Sezónní kabáty a boty odlož jinam. První dojem z bytu nevzniká z toho, co vidíš, ale z toho, co můžeš udělat, aniž bys musel něco obcházet.
Nečekejte zázrak za týden. Důvěra se staví měsíce a bourá se vteřinou. Když uděláte chybu, pes to pozná. Důležité je, co uděláte potom. Přiznejte si to, uberte tlak, vraťte se k jednoduchým věcem a znovu budujte. Pes vám dá šanci, pokud ji dostane i on.
Důvěra roste i mimo výcvik. Když pes spí, nechte ho spát. Když jí, neberte mu misku. Když se bojí, nechte ho odstoupit, netlačte ho do situace. Každé „nech ho být" je investice do toho, že pes vám bude věřit i ve chvíli, kdy půjde o hodně. Až budete potřebovat, aby pes zůstal na místě u silnice nebo přišel k noze mezi lidmi, nebude to fungovat kvůli povelu. Bude to fungovat kvůli tomu, že vám věří.
Většina problémů ve výcviku není o tom, že pes „nechce" nebo „je tvrdohlavý". Je o tom, že mezi ním a pánem chybí důvěra. Pes, který se bojí reakce na chybu, přestane zkoušet nové věci. Pes, který nevěří, že ho pán ochrání, bude řešit okolí sám. Výcvik pak stojí na strachu nebo úplatku, ne na spolupráci. Důvěra se ale nedá koupit pamlskem. Buduje se každý den, v malých situacích, a je jedno, jestli jde o štěně nebo o psa z útulku.
Co dělat, když pes ztratí pozornost Pes se nerozptyluje proto, že by byl zlý. Rozptyluje ho prostředí, jiní psi, pachy, hluk. Místo abyste ho nutili k výkonu, snižte nároky. Cvičte na klidném místě, kde nic neruší. Teprve když tam pes zvládá povel na devět z deseti pokusů, přidejte ruch. Když přesto ztratí pozornost, neopakujte povel. Přerušte cvičení, dejte mu krátkou pauzu, vraťte se o krok zpět. Pes se učí, že spolupráce s vámi je pro něj výhodnější než řešit okolí samo. To je chvíle, kdy vzniká důvěra.
Typická chyba je trestat psa za to, že něco neumí. Pes, který dostane obojek za to, že nepřiběhl, se příště přiběhnutí bude bát. Stejně tak funguje křik. Pes nerozumí tomu, že jste naštvaní na jeho chování. Rozumí tomu, že jste nebezpečný. Další chybou je nedůslednost. Jednou pes na gauč může, podruhé ne. Jednou tahá na vodítku a nic se neděje, podruhé ho za to škrtíte. Pes si nemůže vytvořit pravidlo, a tak přestane věřit, že ví, co se od něj čeká.