Proč pes odmítá misku a co s tím udělat?

Nejlepší rada na závěr: krmte podle druhu, ne podle zvyku. Pes a kočka nejsou stejní strávníci a společná miska je častý zdroj problémů. Pravidelný režim, kvalitní krmivo odpovídající druhu a čistá voda vydrží déle než jakákoli drahá značka. Když si nejste jistí dávkou nebo složením, poraďte se s veterinářem, který zná vaše zvíře, ne s reklamou v obchodě.

Prvním krokem je zkontrolovat, zda štěně skutečně odmítá všechno, nebo jen suché granule. Zkuste nabídnout to, co má rádo a co mu nezpůsobuje žaludek. Vhodná je vařená rýže s trochou vařeného kuřecího masa bez kůže a koření, případně rozmixovaná konzerva, kterou jste používali před očkováním. Podávejte malé množství – jednu až dvě lžíce – vlažné, ne horké ani studené. Silné aroma vlažného jídla často přiměje štěně k prvnímu soustu.

Výcvik štěněte na nočník není o tom, jak často ho vezmete ven, ale o tom, zda dokážete předvídat, kdy potřebuje. Štěně do 12 týdnů neumí zadržet moč déle než hodinu až dvě. Pokud ho necháte doma samotné na čtyři hodiny a pak se divíte loužičce, není to neposlušnost, ale fyziologie. První krok je tedy naplánovat intervaly venčení podle věku: štěně ve dvou měsících každou hodinu, ve třech měsících každé dvě hodiny, ve čtyřech měsících každé tři hodiny. V noci pak podle toho, jak dlouho už vydrží spát.

U obou druhů platí několik společných pravidel. Teplota v místnosti by měla být stabilní, bez průvanu. Světlo večer tlumte, ráno naopak otevřete závěsy, aby se synchronizovaly biologické hodiny. Vyhněte se budíku v podobě telefonu nebo televize v místnosti, kde zvíře spí. A hlavně: nikdy zvíře nebuďte jen proto, že vy nemůžete spát. Pes ani kočka nechápou, proč je budíte, a vzniká z toho úzkost.

Co se týče samotného žrádla, mnoho majitelů dělá chybu v tom, že nechávají misku s jídlem stát celý den. Pes pak nemá hlad, protože ví, že jídlo je pořád k dispozici. Stanovte pevný čas krmení, dejte misku na patnáct až dvacet minut a pak ji odstraňte. Pes se během dvou dnů naučí jíst včas. Nikdy ale nezkoušejte tento postup u štěněte nebo u psa s zdravotními potížemi. U nich je nutné poradit se s veterinářem.

Pokud zvíře náhle spí víc nebo méně, není to vždy problém hygieny. Může jít o bolest, štítnou žlázu nebo stres. Tehdy je na místě veterinář, ne další úprava pelíšku. Zdravý spánek je základ, ale není to zboží, které se dá koupit. Je to důsledek toho, jak nastavíte denní režim, prostředí a vlastní chování.

Nakonec si všímejte, zda pes nejí jen určité granule nebo konzervy. Pokud odmítá jen jednu složku, může jít o nechuť, ne o nemoc. Zkuste krmivo vyměnit postupně, během několika dní, a míchejte staré s novým. Náhlá změna stravy způsobuje průjem a pes pak jídlo odmítá ještě víc. Pokud pes nejí ani oblíbenou pochoutku, je čas navštívit veterináře. Ztráta chuti k jídlu trvající déle než dva dny není normální a může signalizovat vážný problém.

Klíčem je zkracovat přítomnost postupně. Nejdřív si vezměte klíče, oblečte se, ale nikam nechoďte. Několikrát denně. Pak otevřete dveře, zavřete je a hned se vraťte. Potom si stoupněte na chodbu na pár vteřin, pak na minutu, dvě, pět. Vždycky se vraťte dřív, než štěně začne být v panice. Pokud začne kňučet, znamená to, že jste přidali příliš rychle. Uberte tempo a zkraťte dobu o polovinu. Opakujte, dokud nezvládne daný krok v klidu. Teprve pak jděte dál.

Spánková hygiena není jen fráze z lékařských příruček pro lidi. U psů a koček rozhoduje o tom, jak rychle usnou, jak hluboce spí a jak se druhý den chovají. Rozdíl mezi oběma druhy je zásadní: pes je sociální spáč, který se přizpůsobí rytmu domácnosti, kdežto kočka je samotářský lovec s vnitřními hodinami nastavenými na soumrak a úsvit. Kdo to nerespektuje, bude mít doma unavené, podrážděné zvíře.

Častou chybou je přenášení lidských návyků. Pes nepotřebuje „uspávací" příběh, kočka zase neocení, když jí večer dáte plnou misku a ona celou noc tráví. U koček pozor na automatické krmítko, které vydává zvuky – může je naopak probouzet. U psů zase nefunguje nechat je spát v kleci celý den a v noci očekávat klid. Klec má být bezpečné místo, ne trest.

Co kočka potřebuje a co jí naopak škodí Kočky spí čtrnáct až šestnáct hodin, ale v krátkých úsecích. Jsou aktivní za soumraku a za úsvitu, což se často projeví jako noční řádění. Základem je nabídnout jim vertikální prostor a klidná útočiště – police, pelíšky ve výšce, zakryté budky. Kočka, která nemá kam se schovat před dětmi nebo hlukem, spí mělce a často se budí. Pomáhá také večerní hra s pohyblivou hračkou, která vyčerpá lovecký pud. Po ní následuje krmení, protože kočky po úspěšném lovu přirozeně odpočívají.