Proč měsíční krátery připomínají ementál, a co tím mnozí zkazí

Sušení je druhá největší past. Sušička je pohodlná, ale pro bavlnu a len je to zkáza. Vysoká teplota a neustálé tření zkracují vlákna, oblečení ztrácí tvar a žmolkovatí. Vzduchem sušte vždy, když to jde. Trička sušte na ramínku, pletené kousky vodorovně na ručníku, džíny zavěste za poutka. Přímé slunce barvy vybledne – sušte ve stínu nebo v místnosti s dobrým průvanem. Žehlení žehličkou s párou na mokré prádlo je šetrnější než žehlení nasucho. U žehlení dbejte na teplotu podle etikety, jinak vznikne lesklá stopa, která už nejde odstranit.

Nejdůležitější je číslo účtu příjemce včetně kódu banky a variabilní symbol, pokud ho příjemce uvedl. Číslo účtu pište bez mezer a bez pomlček, přesně v tom tvaru, v jakém vám ho dal příjemce. Záměna číslice nebo vynechaná nula znamená, že peníze odejdou na jiný účet a vrácení trvá týdny. Do kolonky pro zprávu pro příjemce napište jen to, co je potřeba k identifikaci platby, maximálně několik slov.

Teplo a průvan rozhodují víc než čas Bylinky se suší na tmavém, suchém místě s dobrým průvanem. Přímé slunce je nepřítel — ničí chlorofyl i silice, takže materiál zbledne a ztratí vůni. Ideální teplota se pohybuje kolem 25 až 35 °C. Pokud sušíte v troubě nebo v sušičce, nastavte maximálně 40 °C; vyšší teplota sice proces zrychlí, ale aromatické látky se odpaří. Typická chyba je sušit bylinky v kuchyni nad sporákem — vlhkost z vaření se do nich vrací a často začnou plesnivět ještě před usušením.

Když se na Měsíc podíváte triedrem nebo malým dalekohledem, uvidíte stovky důlků. Vypadají jako díry ve švýcarském sýru, a proto se Měsíci někdy říká ementál. Jenže to přirovnání je zavádějící a vede k jednomu častému omylu: že krátery vznikly zevnitř, jako bubliny v sýru. Ne. Téměř všechny velké měsíční krátery vznikly zvenčí – dopadem tělesa na povrch.

Pátou hrou je pohybové pexeso. Na papírky napište nebo nakreslete dvojice cviků, například dřep a výskok. Děti běhají po místnosti, hledají dvojici a když ji najdou, společně cvik předvedou. Poté se vracejí na start a hledají další. Hru lze hrát i venku. Učitel musí dopředu připravit dostatek dvojic a rozmístit je tak, aby se děti nepřekážely. Během hry je dobré hlídat hlasitost a připomenout, že se nevyhrává rychlostí, ale správným provedením cviku. Na konci nechte děti vybrat dva cviky, které je bavily nejvíc, a ty zařaďte do příští družiny.

Začněte tím, kdy bylinky sbírat. Většina druhů má nejvíc aromatických látek těsně před rozkvětem, tedy v momentě, kdy jsou poupata vidět, ale ještě se neotevřela. Ráno po oschnutí rosy je ideální čas, protože rostlina je plná silice a zároveň není přehřátá. Nesbírejte po dešti a nikdy neberte bylinky z míst u silnic nebo z chemicky ošetřovaných záhonů — sušením se koncentrují i nečistoty.

Uchovávejte je v neprůhledných skleněných nádobách s těsným uzávěrem, nejlépe v celých listech nebo větvičkách. Drcení nechte na moment, kdy bylinku opravdu použijete — každým rozdrcením se uvolní silice, které pak vyprchají. Skladujte na chladném, tmavém místě, daleko od sporáku a myčky. Světlo a vlhko jsou dva největší nepřátelé. Pokud se ve sklenici objeví kondenzace, bylinky nebyly dost suché a hrozí plíseň.

Svazujte je do malých, volných hnízd a věšte květenstvím dolů. Čím menší svazek, tím rychleji a rovnoměrněji schne. Rostliny s tuhými stonky, jako je tymián, rozmarýn nebo oregano, můžete položit na síto a obracet je každý den. Naopak měkké bylinky, jako je máta nebo bazalka, schnou rychleji a snadno zčernají, pokud je dáte příliš blízko k sobě. Usušená bylinka se láme, ale nedrolí se na prach — to je známka, že je hotová.

Pěstování bylinek v kuchyni není žádná věda, ale většina lidí to vzdá po pár týdnech, protože dělá stejné chyby. Nejčastěji jde o přemokření, nedostatek světla nebo špatně zvolený druh. Přitom stačí dodržet několik zásad a můžete sklízet petržel, bazalku nebo mátu i v lednu.

Na co si dát pozor: nezaměňujte krátery s moři. Tmavé plochy nejsou díry, ale lávové pláně, které vznikly mnohem později a jsou hladší. Další pastí je domněnka, že každý kráter má stejné stáří. Není to pravda. Povrch Měsíce je přesycený dopady, takže mladší krátery přetiskují starší. Podle toho, kolik kráterů je uvnitř jiného kráteru, se dá odhadnout, co je starší.

Co dělat, když chcete krátery skutečně pozorovat Vyberte si noc, kdy je Měsíc v první nebo poslední čtvrti. Terminátor, tedy hranice mezi dnem a nocí, vrhá dlouhé stíny a krátery vystoupí plasticky. V úplňku je světlo kolmé a reliéf se téměř ztratí – to je nejčastější chyba začátečníků. Dále se vyhněte pozorování přes okenní sklo a nad rozpálenými střechami, které obraz rozvlní. Použijte stabilní stativ a zvětšení, které ještě udrží ostrý obraz; raději menší a ostré než velké a rozplizlé.